Rozložení zkoušek na katedře filosofie

Postupová zkouška

1. Dějiny ontologie
2. Dějiny antické a středověké filosofie

Bakalářská zkouška (klauzurní práce/seminární práce)

1. Okruhy vybraných otázek z dějin antické a středověké filosofie
2. Okruhy otázek z dějiny novověké filosofie a filosofie 19. stol.a vybrané okruhy otázek z filosofie 20. století
3. Okruhy otázek z etiky

Magisterská zkouška (ročníková/diplomová práce)

1. Problémové okruhy z dějin filosofie
2. Problémové okruhy ze systematické filosofie (filosofie přírodních věd a filosofie vědy a techniky, filosofie společnosti, umění, náboženství, logika, etika, estetika)

Z každého okruhu (1, 2) se zodpovídají dvě otázky – jedna je zadaná na místě před zkouškou, jednu si uchazeč připraví předem, přičemž tato domácí příprava musí sledovat osnovu:

• explicitní formulace problému
• historický kontext
• jeho historie, hlavní varianty řešení v dějinách
• současnost problematiky
• pokus o vlastní hodnocení
• primární a sekundární literatura

Téma domácí přípravy musí být odlišné od diplomové či ročníkové práce, je přitom povinností uchazeče dbát při jejím zadání na dodržení této podmínky.

Rigorózní zkouška (rigorózní práce)

      Písemná práce a zkouška z dějin filosofie a systematické filosofie.

Doktorská zkouška (disertační práce)

Kandidát si ke zkoušce připraví výklad a obhajobu pěti tezí. Tyto teze si vybere ve spolupráci se školitelem a nejpozději 2 měsíce před termínem, kdy by chtěl složit státní doktorskou zkoušku, je odevzdá v písemné podobě (každá 3-5 stran včetně literatury) na sekretariát katedry filozofie FF MU. Teze se obsahově nesmí krýt s tématem disertační práce. Oborová komise filozofie má právo vrátit nedostatečně připravené podklady k přepracování. V průběhu zkoušky kandidát na základě požadavků zkušební komise vysvětlí a v diskusi obhájí nejméně dvě teze a zodpoví doplňující otázku.

Každá následující zkouška samozřejmě zahrnuje i požadavky z předchozí úrovně

B/S Zk — solidní znalosti CO, KDO, KDY, PROČ, jejich neznalost vede k neprospění u zkoušky bez další diskuse
Mg Zk — schopnost porovnávat jednotlivé přístupy, celková orientace nejen chronologická, ale zejména logická, problémový přístup
Ri Zk — aktivní prezentace problému ze strany uchazeče (mohl by přijít ke zkoušce již s nějakým připraveným/vybraným a teprve poté by se kladly další/doplňující dotazy)