HOSTUJÍCÍ PROFESOŘI

Informace o přednáškách zahraničních hostů KDS naleznete na samostatných webových stránkách, na nichž jsou pro vás připraveny informace o plánovaných akcích a přednáškách v přehledné podobě. Naleznete tam též fotografie, audio či video záznamy již proběhlých přednášek. 
Pro přístup stačí kliknout na následující odkaz Horizonty teatrologie a uvést heslo teatrologie. Jste-li studentem či pedagogem MU vstupte přes ikonu Studenti a učitelé, v jiném případě přes ikonu Ostatní a hosté.

David Charles Chester Sulkin OBE

David Sulkin spolupracoval s Royal Court Theatre, Anglickou národní operou a také s Národním divadlem v Praze a s festivalem Janáčkovy Hukvaldy. Pracoval s Davidem Pountneym a dalšími vynikajícími režiséry, přednáší na Royal Academy of Dramatic Art v Londýně, RBC a také na londýnské Royal College of Music. Byl vyznamenán Řádem britského impéria za práci v oblasti kultury, vzdělávání a charity.

8. března 2017 měl na Katedře divadelních studií přednášku o britském systému podpory divadelních umění, odpovědnosti umělce a těch, kteří působí v oblasti umění a vlastních zkušenostech při psaní divadelní hry o Leoši Janáčkovi.

Prof. Knut Ove Arntzen

Knut Ove Arntzen je profesorem na Universitetet i Bergen. Pracoval jako divadelní kritik, ve svých teoretických textech reflektuje nejnovější formy divadla. Zabývá se konceptem vizuální dramatugie.
V květnu 2016 měl na Katedře divadelních studií dvě přednášky nazvané Dramaturgical Models and a Visual Dramaturgy in the Context of Postmodern Theatre

 

Prof. Nurit Yaari 

Absolvovala klasická studia na Tel-Aviv University a pokračovala doktorským studiem divadla na Univerzitě Paris VIII. Od roku 1978 pak působí na různých izraelských univerzitách, počínaje rokem 1988 soustavně na divadelní vědě  univerzity v Tel-Avivu. Jako badatelka se zaměřuje na evropské divadlo (např. knihou Contemporary French Theatre 1960–1992, Paříž 1995) nebo moderní izraelské divadlo (krom dílčích studií publikovala monografii Le Théâtre de Hanokh Levin: Ensemble à l'ombre des canons,Paříž 2008), krom toho publikovala řadu studií k divadlu antickému, zejména komedii (např. studie “Greek Tragedy in Theory and Praxis: Aristotle’s Theory of Tragedy in the Perspective of Aristophanes’ Theatre Practice”, 1989).
Na Katedře divadelních studií vedla 11. a 12. dubna 2016 intenzivní kurz o interpretaci řecké komedie klasického období Aristofanes and the City a měla přednášku Contemporary Israeli Theatre / Současné izraelské divadlo.

 

Prof. Noel Witts

Profesor University of Leeds Noel Witts zavítal na Katedru divadelních studií 3. – 4. listopadu 2014.
Jeho první přednáška měla název The Twentieth-Century Performance Reader / Influence of the Happening Idea on Contemporary Performance, druhá se jmenovala Changes in the Language of European Theatre over the Last Decades. 

 

Prof. Marvin Carlson

Prof. Marvin Carlson z The City University of New York pobýval na Katedře divadelních studií 19. – 23. května 2014.
Prezentoval sérii přednášek a diskusních seminářů pod souhrnným názvem Thinking about Theatre. Zabýval se například různými formami divadla, vztahem herců a diváků, rozmanitými přístupy k tvorbě, vztahem divadla a náboženství, postavením dramatického textu, happeningy. 
Jednotlivé přednášky byly pojmenovány: What is theatre?, Theatre and religion, Theatre and performance, Theatre and drama, The makers of theatre.
 

Dr. Ákos Seress, Ph.D.

Dr. Ákos Seress, Ph.D. je absolventem University Pécs (2009), nyní působí na univerzitě v Kaposváru. Je autorem monografie Amerikai Tragédiák? Szerep, személyiség, kirekesztés Tennessee Williams drámáiban [American Tragedies? Subjectivity, role, and exclusion in the plays of Tennessee Williams]. Zabývá se kognitivními studiemi divadla a americkým divadlem a dramatem. 
Ve svých přednáškách na Katedře divadelních studií se v roce 2013 (20. a 21. října 2013) zabýval vztahem současných kognitivních teorií k divadlu a dramatu – pozoruhodnou (re)interpretací osvětlil základní principy rodícího se vědního oboru a představil jeho praktickou aplikaci v současné divadelní produkci. V roce 2014 (14. až 16. října 2014) vystoupil s přednáškami na téma: dvojí kódování v divadelních inscenacích současné maďarské divadelní produkce. Katedru divadelních studií navštívil i v letech 2015 a 2016. Měl zde mimo jiné lekci Theater of Fragmentation – On the Works of Edward Albee a přednášku na téma Maďarský film a holocaust: Neviditelný syn
 

Prof. Manfred Pfister

Profesor Ústavu anglického jazyka a literatury Manfred Pfister v říjnu vedl na KDS kurz Shakespeare Intermedial: Romeo and Julie and the Sonnets. S tématem intermediálních vztahů souvisela také jeho přednáška "Když hudba zní..." Od Shakespeara ke Stravinskému, kterou pro veřejnost přednesl v rámci Brněnské sekce Teatrologické společnosti v pondělí 22. října 2012. Probíraná látka, způsob výkladu i akademikova osobnost zanechala mezi studujícími značný dojem. Profesor Pfister navštívil naši katedru již v červnu 2011 u příležitosti Mezinárodního symposia Prague Semiotic Stage Revisited.
 

Prof. Dmitry Trubochkin

Prof. Dmitry Trubochkin je ředitelem Státního institutu pro studium umění a profesorem divadelní vědy na Ruské akademii divadelních umění v Moskvě (GITIS). Zabývá se zejména antickým dramatem a kulturou, estetikou a filosofií umění, a je mimo jiné autorem knihy o římské komedii. Působí také jako odborný poradce při dnešních inscenacích antického dramatu. Nyní připravuje monografii o interpretaci klasického řeckého a římského dramatu v 19. a 20. století v Rusku.
Ve středu a čtvrtek 9. a 10. května 2012 měl prof. Trubochkin přednášky na téma Avant-garde meets classics in theatre: Russia, 1919-1920s. Byly zaměřeny na roli „klasického“, zejména antického dramatu v inscenační praxi ruského avantgardního divadla s přesahy k současném divadlu. Výklad, doprovozený řadou dobových obrazů a nahrávek, byl soustředěn především na tvorbu Vsevoloda Mejercholda.
Další přednášky, které se uskutečnily 11. – 13. listopadu 2013, se nazývaly Once again on the Russian theatre avant-garde, its legacy and its contemporary significance.
Prof. Dmitry Trubochkin pobýval na Katedře divadelních studií i na začátku podzimního semestru 2015, kde od 21. do 24. září vedl kurz Russian schools of theatre of the beginning of XX century
 

Prof. Walter Puchner

Prof. Walter Puchner (*1947) ukončil studia divadelní vědy ve Vídni v roce 1972, kde se roku 1977 tak. habilitoval. V letech1978-1989 působil jako profesor na nově založené katedře divadelní vědy univerzity na Krétě. Od roku 1989 je profesorem pro teorii a dějiny divadla na Institutu divadelních studií, který založil na Filozofické fakultě univerzity v Athénách. Také je členem mnoha učených společností. Okruh jeho badatelských zájmů je velmi široký: zahrnuje zejména divadlo balkánských zemí v celé jeho historické šíři (od byzantského po moderní řecké), zabýval se také tureckým stínovým divadlem. Vedle teatrologické a kulturologické analýzy různých dramatických forem (tragédie, komedie, historické drama, náboženské barokní drama, jezuitské drama, školské drama), dramaturgie a obecně divadla se Puchner zabývá především recepcí antiky, konkrétně předkřesťanskými prvky v křesťanské tradici a dále užitím divadelní terminologie. Mimo jiné je autorem jednoho z mnoha „úvodů“ do studia divadelní vědy, které byly v nedávné době vydány.
Profesor Puchner přednesl 25. dubna 2012 přednášku o limitech sémiotického a holistického přístupu k divadlo Beyond signs, následující den diskutoval s pedagogy a studenty o aktuálních úvodech do studia divadelní vědy.
 

Bärbel Rudin, M. A.

Teatroložka, editorka a vedoucí nakladatelství Windrose. V letech 1982–2004 vedla Studienstätte für Literatur und Theaterwesen des preussuschen Ostprovinzen v Kieselbronnu, přidruženém pracovišti Forschungstelle Ostmittel Europa nynější Technické univerzity v Dortmundu.  Těžištěm jejího zájmu je středoevropské divadlo raného novověku, je členkou literární sekce Kulturní rady města Pforzheimu. Baroknímu dvorskému divadlu ve Wolfenbüttelu věnovala monografii Venedig im Norden oder: Harlekin und die Buffonisten: „die hochfürstl. Braunschw. Lüneb. Wolfenbüttelschen Teutschen Hof-Acteurs“ (Neuberin-Museum, 2000). V Divadelní revue publikovala studie o knížecím dvorském divadle Eggenbergů v Českém Krumlově nebo barokních lázeňských divadlech.
(Více)
 

Dr. Christian Billing

Divadelník, teatrolog a pedagog, od roku 2001 pracovník Katedry divadla a dramatu Univerzity v Hullu (UK). Zabývá se antickým a raně novověkým anglickým a evropským dramatem, divadelní režií a procesem zkoušení a také teorií a praxí scénografie. Teoretické a historické poznatky o raně moderním divadle kombinuje s praktickým výzkumem, např. v oblasti tradice transvestitického herectví. Zaměřuje se také na interkulturální výměnu v raně moderní kultuře. Je autorem monografie Masculinity, Corporality and the English Stage 1585 - 1635 (Ashgate, 2008) a členem mezinárodní výzkumné skupiny Theatre Without Borders a Shakespeare in Performace Network. Spolu s Pavlem Drábkem připravil k vydání číslo Teatrálií Czech Stage Art and Stage Design.
Dr. Christian Billing je častým a vítaným hostem Katedry divadelních studií. Zúčastnil se semináře Raně novověká recepce Shakespeara na kontinentu v souvislostech (Early Modern Reception of Shakespeare on the Continent in Context) v roce 2009, Mezinárodního semináře o raně novověkém divadle (International Seminar on Early Modern Theatre in Europe) v roce 2011 i mezinárodního sympozia Prague Semiotic Stage Revisited II. v roce 2013. V září 2012 vedl na Katedře divadelních studií kurz Post-Millenial Shakespeare on Film: Interpretation, Adaptation and Appropriation.
(Více)
 

Christian Neuhuber, Priv.-Doz. Mag. Dr.

Docent Ústavu germanistiky Karl-Franzens Universität ve Štýrském Hradci. Zabývá se obdobím rané moderny, osvícenství a romantismu, také divadelní teorií, intermedialitou a vztahy mezi literaturou a jinými uměními. Publikoval monografii o literárním díle Georga Büchnera (Erich Schmidt, 2009), k vydání připravil např. texty Mauruse Lindemayra. Vztahu veselohry a vážnosti věnoval knihu Das Lustspiel macht Ernst. Das Ernste in der deutschen Komödie auf dem Weg in die Moderne: von Gottsched bis Lenz. (Erich Schmidt, 2003).
Docent Neuhuber navštívil Katedru divadelních studií 10. a 11. listopadu 2011 v rámci Mezinárodního semináře o raně novověkém divadle (International Seminar on Early Modern Theatre in Europe). O dva roky později (4. a 5. listopadu 2013) proslovil přednášky s názvem Büchner – Leben und Werk. Zum 200. Geburtstag des Autors.
(Více)
 

Dr. M. A. Katritzky

Teatroložka, která působí na Katedře anglistiky Open university v Milton Keynes (UK). Absolvovala University College Londýnské univerzity (1978), doktorát získala roku 2001 na St. Catherine’s College Oxfordské univerzity, kde také v letech 2001–2005 působila jako mentorka a výzkumná asistentka. Věnuje se historii raně moderního divadla, lékařské, obchodní a genderové kulturní historii a metodologii historického výzkumu s pozorností k divadelní ikonografii. Mezi její publikace patří The art of commedia: a study in the commedia dell’arte 1560–1620 with special reference to the visual records (Rodopi, 2006) a Women, Medicine and Theatre, 1500–1750: Literary Mountebanks and Performing Quacks (Ashgate, 2007).
(více
 

Dr. hab. prof. nadzw. Prof. Andrzej Żurowski

Teatrolog, kritik, esejista a profesor Ústavu polonistiky na Pomořanské akademii ve Słupsku (PL), doktorát a habilitaci z polonistiky získal na Gdaňské univerzitě. Přes tři dekády pracoval jako divadelní kritik, redaktor a dokumentarista v Polské televizi a dramaturg (Rapsodické studio, Baltská opera a Divadlo Wybrzeże v Gdaňsku, Hudební divadlo v Gdyni). Od r. 1981 po dvě desetiletí působil jako viceprezident Mezinárodní asociace divadelních kritiků (AICT/IATC), jejíž čestným viceprezidentem byl jmenován v roce 2001. Je autorem množství divadelních kritik a řady „shakespearologických“ publikací, např. Prehistoria polskiego Szekspira (Literatura net pl, 2007) a MODrzeJEwSKA. ShakespeareStar (Słowo / obraz terytoria, 2010)
(více)
 

Bridget Escolme, Ph.D., PGCE

Docentka Katedry dramatu na Queen Mary College Londýnské univerzity. Zabývá se praxí raně moderního divadla, současnými inscenacemi Shakespeara a jeho souputníků, diváckou recepcí a vztahem divadla a výchovy. Zaměřuje se především na způsoby vytváření prostoru a subjektivity v inscenacích raně moderního dramatu, svůj výzkum opírá také o divadelní praxi. Pracovala jako dramaturgyně (West Yorkshire Playhouse) a herečka (Unlimited Theatre, Traverse Theatre v Edinburghu), mj. v oblasti tzv. divadla a výchovy (Theatre in Education). Po vydání knihy Talking to the Audience: Shakespeare, Performance, Self. (Routledge, 2005) nyní připravuje publikaci o vztahu divadla a šílenství. Je zakládající členkou mezinárodního kritického semináře o inscenacích Shakespeara Shakespeare in Performance Network.
(Více)
 

Doc. PhDr. Naděžda Lindovská, Ph.D.

Docentka Katedry divadelných štúdií VŠMU, kde působí od r. 1984, od r. 1992 jako vysokoškolská učitelka, od r. 1998 jako docentka. Studium divadelní vědy absolvovala r. 1983 v Moskvě na GITISu. Systematicky se soustřeďuje na tématické okruhy ruské divadlo, slovenské divadlo, ženy a divadlo. Je autorkou množství divadelních recenzí a odborných studií publikovaných na Slovensku i v zahraničí, za monografii Magda Husáková-Lokvencová. Prvá dáma slovenskej divadelnej réžie (Bratislava, 2008) získala Výroční cenu Literárního fondu za teatrologii 2009. Režisérce Husákové-Lokvencové věnovala i přednášku v brněnské sekci Teatrologické společnosti na jaře 2010. Dlouhodobě spolupracuje s Asociací Divadelná Nitra, Divadelním ústavem v Bratislavě, Slovenskou akademií vědy, slovenskou sekcí AICT. Je členkou Záujmového združenia žien Aspekt.
 

Prof. dr. hab. Wojciech Dudzik

Je vedoucím Katedry divadla a podívaných a zástupcem ředitele Ústavu polské kultury (IKP) na Varšavské univerzitě, kde získal doktorát a kde se r. 2006 habilitoval. Ve svém výzkumu se věnuje divadlu, obřadům, karnevalu a dalším kulturním performativním událostem 20. století, které probíhají podle dramatických scénářů (ceremoniály, sportovní zápasy, kultovní rituály, karnevalové průvody, divadelní a taneční představení), a pro něž je charakteristická kulminace performativnosti. Zabývá se také polskou divadelní teorií a polsko-německými kulturními kontakty. Mezi jego nejvýznamější publikace patří Karnawały w kulturze (Sic!, 2005), Wieża Hölderlina i inne miejsca (Sic!, 2000) a Wilama Horzycy dramat niespełnienia (Uniwersytet Warszawski, 1990).
(více)
 

Prof. Platon Mavromoustakos 

Profesor divadelních studií na Athénské univerzitě, zakládající člen The European Network of Research and Documentation of Performances of Ancient Greek Drama a člen výboru připravujícího The Intensive Summer Course on performing Ancient Drama (Epidauros 2002-2009 – IP). Je autorem více než sto padesáti studií, esejů a kritik publikovaných v odborných časopisech a sbornících, novinách a divadelních programech, hlavním editorem řeckého překladu Molierova díla, autorem několika knih, z nichž poslední dvě Τοθέατροστην Ελλάδα 1940-2000 (Řecké divadlo 1940–2000), Karolos Koun byly recenzovány v Divadelní revui 2008, č.2 a 2009, č.1. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Evropě (Oxford, Paris-EHESS, Berlin, Coimbra, Praha, Brno Cyprus), v USA (Brown, Harvard, Princeton) a Austrálii (Sidney, Melbourne).
V únoru 2013 vedl pro magisterské a doktorské studenty intenzivní kurz zaměřený na analýzu inscenace (World Stage Directors of the Twentieth Century).
(Více)
 

Prof. Dr. Henri Schoenmakers

Působil v Institutu divadelních studií v Amsterodamu (1971-1984), poté přednášel na univerzitě v Utrechtu (1984–2005), od r. 2005 byl vedoucím tamního oddělení pro divadlo, film a televizi a viceprezidentem Mezinárodní federace pro divadelní výzkum (FIRT). Současně (2000-2007) pracoval na Erlangenské univerzitě, kde vedl oddělení divadla a mediálních studií. Ve své vědecké práci se zabývá hlavně divadelní teorií a recepcí, divadlem 20. století a historií uvádění antického dramatu.
(více)
 

Prof. Veronika Ambros 

Vystudovala slavistiku a politologii (B.A. ma Univerzitě v Kolíně nad Rýnem, M.A. a PhD. Na berlínské Svobodné univerzitě). V letech 1981-1988 pracovala jako vědecká pracovnice na oddělení slavistiky Svobodné univerzity. V té době už také hostovala na Torontské univerzitě, kam se natrvalo přesunula roku 1989. Vyučuje na tamější slavistice a komparatistice, vede nejen kurzy českého jazyka a literatury, ale i divadla a filmu, její nejvlastnější zájem patří českému dramatu a divadlu a tradici českého strukturalismu. O tom přednáší nejen v Torontu, ale i na mezinárodních konferencích a na univerzitách v Americe i Evropě.
Bibliografie prací zabývajících se českým dramatem a divadlem viz Divadelní revue 2007, č.2, str.115–116.
(více)
 

Jarmila Veltruská 

se věnovala vědecké práci poměrně krátkou dobu, její přínos bádání o českém středověkém divadle je však nedozírný. Na podnět Ladislava Matějky začala překládat do angličtiny Mastičkáře a r. 1985 publikovala v Michigan Studies in Humanities obsáhlou knihu Mastičkář. A Sacred Farce from Medieval Bohemia. která je vyčerpávajícím pojednáním o historii středověkého divadla. Přetisk obou fragmentů tohoto českého středověkého textu a jejich neobyčejně cenný orientační překlad do angličtiny zprostředkoval světové medievalistické obci první kontakt s touto unikátní památkou, která tím byla zasazena do evropského kontextu. V r. 2001 ocenil děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy práci Jarmily Veltruské pamětní medailí Filozofické fakulty. Studie věnované problematice českého divadla a publikované angličtině a francouzštině byly souborně vydány v knize Posvátné a světské (2006).
(více)
 

Prof. em. Herta Schmid

Studovala germanistiku a rusistiku na několika německých univerzitách (Bochum, Kolín, Mnichov, Kostnice) a v Praze, působila na univerzitách v Bochumi, Mnichově a Postupimi, pracovala v Divadelním ústavu v Amsterodamu. Spolu s W. Koschmalem vydávala v letech 1995-2002 časopis Balagan orientovaný na slovanské drama, divadlo a film. Ve své práci se soustřeďuje na ruskou, polskou a českou literaturu a divadlo, velkou pozornost věnovala pražskému strukturalismu (Mukařovský, Veltruský, Vodička), byla spolueditorkou důležitých sborníků Bühne und Öffentlichkeit, Drama und Theater im Spät- und Postsozialismus (München 2002), Karel Hynek Mácha, Die tschechische Romantik im europäischen Kontext (München 2000), Jan Mukarovský and the Prague School/Jan Mukarovský und die Prager Schule (Potsdam 1999), Dramatische und theatralische Kommunikation. Beiträge zur Geschichte des Dramas und Theaters im 20.Jahrhundert (Tübingen 1992), Drama und Theater. Theorie - Methode - Geschichte (München 1991), Semiotics of Drama and Theatre (Lisse 1984).
(více)