30. 5. 2002

• Připomínám, že zítra na katedře z řádných členů nikoho nezastihnete, protože máme výjezdní zasedání.

• Fotky jsou doplněny zásluhou J. R., který se obětoval a seděl u skeneru, takže níže uvedené odkazy jsou již plné fotografií. Ani to ovšem není všechno, ještě nějaké fotografie čekají ve frontě.

• Postupové zkoušení začalo velmi netradičně. První uchazeči uspěli velmi dobře až výborně, bohužel dnes se to již vrátilo do známých proporcí (dobře a nic).

• A další fotky.
  • V trvalkách najdete odkaz na foto z jarního výletu do Bílovic a Babic.
  • Pro stránky divadla jsou nachystané
    • fotky z předpremiéry na FSS
    • fotky ze zkoušek

28. 5. 2002

• Pavel Cetl je autorem 290 fotografií z premiéry. My nejsme lakomí a všechny vám nyní nabízíme. Když budete mít hodně rychlý ukazováček, kterým klikáte a rychlé připojení, bude to skoro jako film. A to zdaleka není všechno. Ještě mi leží na stole kupa fotek ze zkoušek. Ty jsou ovšem ještě papírové, takže si musí počkat na digitalizaci někdy mezi zkoušením.

27. 5. 2002

• Zkouškové období začneme schůzováním fakultním i katedrovým, takže pondělí je obsazené, odpoledne navíc ještě popřejeme prof. J. H. ke kulatým narozeninám. V úterý se budou obhajovat diplomové práce, ve středu máme první termín postupové zkoušky, ve čtvrtek další a v pátek je výjezdní zasedání katedry, takže v ten den budou všichni řádní členové katedry pryč a katedra sama budou v rukou doktorandů. Snad stihneme ještě i něco mezi vyjmenovanými událostmi. Takže s chutí do prvního zkouškového týdne.

24. 5. 2002

• A zvládli jsme i derniéru. V podstatě pro ni platí totéž (pokud jde o hodnocení), co pro premiéru. Nic jsme nezvorali, vše bylo O. K. Snad jen to zdržení po představení bylo delší, někteří jsou nezvěstní ještě teď dopoledne.

23. 5. 2002

• Tak máme po premiéře. Těžko můžeme hodnotit, jaké to bylo (zezadu zpoza závěsu nebylo moc vidět), ale podle prozatímních ohlasů to dopadlo dobře až skvěle. První ohlas zaznamenal J. K. (J.-J. R.) v podobě SMSky ještě v šatně divadla. Psala mu jeho žena: "Bylo to uzasne, gratuluji. Necekam, protoze se asi zdrzis. Ahoj." Porozuměl tomu hned i bez akcentů a skutečně se všichni ještě trochu zdrželi. Další ohlasy byly osobní i e-mailové, všechny vesměs kladné, tak to berte jako doporučení - pokud jste nebyli, máte šanci ještě dnes, pokud to nevyjde ani dnes, těšte se na záznam celého představení, pravděpodobně jako obvykle v podobě CD.

22. 5. 2002

• Vychází další číslo časopisu Pro-Fil. Není co dodat. Čtěte.

• <Reklama>
  Studenti a pracující v dobách dřívějších. Mně se to zdálo vtipné, tak jsem to zařadil na své antistresové stránky a tímto na ně také upozorňuji.
  </Reklama>

• Jenom nějaké maličkosti ze všedního životaběhu:
  • prof. J. Š. odjel na Slovensko zasedat do jakési komise, takže dnes ho asi neseženete.
  • zápočtový týden je v plném proudu, někteříí (J. K. a J. P.) se rozhodli s ohledem na jiné vytížení udělování zápočtů maximálně zjednodušit, a i tak se našli tací, kteří ani takovéto nabídky nedokáží využít a odcházejí s nepořízenou.
  • no a nejvíce zkouší divadelníci, poslední zkouška je dnes večer, před obecenstvem, tedy představení, aby bylo jasno, a jste serdečně zváni.
  • jak jsem se dozvěděl ex post, když jsem připravoval zvuky do divadla, mysleli si někteří, kteří to zaslechli na chodbě, že tu pařím nějakou novou gamesu a hádali, která to může být, že takové zvuky neznají. Tak aby bylo jasno, nejsem pařan a z her hraji tak maximálně různé druhy solitéru nebo reversi. A když nepřipravuji něco do divadla, tak všechny chropoty a jiné zvuky, které se ozývají z mé pracovny, jsou mé vlastní.

19. 5. 2002

• Tento týden bude ve znamení filosofického divadla. Odehrávat se bude v Divadelním studiu V,  i samotní herci se tam dostanou tento týden poprvé na nácvik Takže pondělí a úterý večer se bude cvičit, ve středu bude premiéra, na čtvrtek je naplánována repríza (derniéra?). Lístky by měly být k dostání na sekretariátě katedry filosofie (30 Kč.) Kdo viděl představení na FSS, toho je třeba uvědomit, že viděl jen část ve skromné výpravě. Tím chci také naznačit, abyste neočekávali nějaké velké psaní v Bloku, protože přispěvatelé jsou i herci, tudíž asi nebudou stíhat. Navíc - taková maličkost - je zápočtový týden, určitě se objeví i další povinnosti... tak veselý týden.

16. 5. 2002

• J. Z., J. K. a J. P. jsou zpátky. No, nebylo to jednoduché. Přípravu sice nezanedbali, byli řádně, díky starostlivé osobě, vybaveni proviantem a sami se postarali o jiné důležitosti, ale zcela všechny okolnosti ovlivnit nemohli. J. P. si zapomněl lístek na vlak. Zjistil to naštěstí velmi brzy, takže se stihl pro něj vrátit a odjezd to ohrozilo jen černých vizích  účastníků s bujnější fantazií. Místo vlaku jel autobus. Naštěstí jen do Vyškova, kde přesedli řádně na vlak a pak už cestovali podle plánu. Tedy až na to zpoždění. Ale ani to nakonec problémem, neboť autobus v Katovicích na ně počkal, i když přišli na místo srazu o půl hodiny později.  A za další hodinku už byli bez dalších potíží na místě. Ubytování, večeře přednáška, večerní setkávání v baru, tamo a onde, vše se zdálo naprosto pohodové, ale přesto už v J. K. tikala časovaná bomba v podobě zákeřného viru či bacilu či co to bylo (nejvíce se to podobalo střevní chřipce), prostě na druhý den jeho hostitel zjistil, že je velmi málo způsobilý společenským akcím, konzumaci čehokoli, prostě mu bylo tak blbě, že to nelze ani pojmenovat, poněvadž tak sprostá slova by neunesl ani Blok. Ještě statečně odpřednášel svůj příspěvek, stejně jako jiné odposlouchal, ale večer ho již sklátila horečka, J. Z. mu podal tři aspiriny, J. K. se potil, J. P. sledoval v televizi jakýsi fotbal, všichni popíjeli vodku s juicem, prostě takové napohled idylické OČR (pro ty, co ještě nemají děti - Ošetřování Člena Rodiny, na to je neschopenka). A tak bylo rozhodnuto o zkrácení jejich pobytu, jen se hledaly způsoby a různé varianty odjezdu. Zinková rakev byla zavrhnuta jako velmi drahé řešení, bylo nutné J. K. dopravit za hranice a při přechodu ho deklarovat jako živého nebo jej zatajit (J. Z. navrhoval zabalit do koberce). Nakonec se ukázalo, že nic z toho nebude nutné a všichni tři odjeli následující den zcela spořádaně autobusem do Těšína, přešli hranice sedli na vlak a již bez úhony se dostali do Brna.

13. 5. 2002

• Aby bylo i na co koukat, v trvalkách jsou ke shlédnutí fotografie z Bratislavského zasedání. Nenechte si ujít. Prof. J. Š. v pyžamu bourá značky, rovněž v pyžamu sedí v hospodě, partyzán nám žehná na cestu... :-)

• Tento týden - od zítřka do pátku - byste na katedře marně sháněli prof. J. Zouhara, doc. J. Kroba a dr. J. Petrželku. Všichni společně odjíždějí do Polska na konferenci, kde budou na mezinárodním poli dřít za celou katedru, jejíž zbytek si tu bude užívat pomalu končícího semestru.
• Také to znamená, že blok v tomto týdnu nebude doplňován, můžete se zatím podívat na nově zpřístupněné studentské texty.
• Taky se chystá - alespoň na Zdi se to píše - replika návštěvy U dvou kanců, divadlo své zkoušky nepřeruší, také je třeba na zápočty se chystat, no nudit se asi nebudete.

10. 5. 2002

• Využívám svého privilegia a stěžuji si přímo do Bloku. Jsem v poslední době nějak moc silný. Čistím si brýle a křach, mám v ruce dva kusy a separované sklo, utírám štamprle a křach mám v ruce pár střepů, utírám druhé, dávám si pozor a křach, mám separovanou stopku od kalíšku. Co se mnou? Dejte si na mě pozor, jsem moc silný. Nebo máte jiné vysvětlení? Možná bych neměl být tak čistotný.

9. 5. 2002

• Jak to bylo s Hugem: 
  Jak to bylo s májovou vycházkou v šedesátých letech. Pokud si na to vzpomínám já, chodilo se na Huga, což nevím, kdy tehdy bylo, ale někdy v dubnu. Dověděla jsem se od doc. J. G., že toto datum bylo odvozeno od jmenin zakladatele této tradice. Sraz byl v Brně na nádraží, jelo se do Adamova, odtud bylo ve více méně neuspořádaném průvodu vyvaleno "štěně" na Nový hrad a tam kolektivně zlikvidováno. Nový hrad byl tehdy přístupný, takže na jeho nádvoří bylo možně hrát i nějaké hry, pamatuji se na jakýsi rytířský zápas, na který někdo ze studentů donesl i přilbici. Pak se šlo teprve k Máchovu památníku, kde byla z utajeného místa vyzvednuta proklamace krále Huga, přečtena a nová opět uložena. A vraceli jsme se do Adamova, odkud bylo možno buď rovnou odejet, nebo tam setrvat v hospodě, dost často k jisté nevoli místních komunistů, kteří ve studentech viděli parazity, povaleče a buřiče, takže čas od času snad došlo i k nějakým konfliktům, ale u toho jsem nebyla.
  Svátek byl v té době čistě studentská záležitost. Byl dost populární, takže snaha jistého nejmenovaného děkana (známého účastníkům sedánků Jednoty filosofické) jej zakázat (neměl to asi z vlastní hlavy, ale spíš na nátlak policie a nadřízených), skončila menším fakultním skandálem.
  Zaslechla jsem, že někteří z tehdejších účastníků tuto tradici udržují dodnes. Ale to už je opravdu informace "jedna paní povídala". -ih-
   

• Vycházka 8. 5. se konala podle plánu, snad jen účast by se dala hodnotit jako velmi slabá. Slabá účast, ale účastníci velmi disciplinovaní. Přestože totiž po příchodu do Bílovic a posezení na zahrádce někteří náčelníci odmítli pokračovat v pochodu do kopce do Babic, nikdo ze studentů se jimi nenechal odradit od vytčené trasy a skutečně odešli podle plánu. SMSkou se pak pochlubili, že skutečně dosáhli svého cíle, který splnil jejich očekávání. Ti, kteří odmítli pochod do Babic, to vzali přes U Ševčíků a Lišku Bystroušku na nádraží a skončili U Bláhovky. Podrobnější zprávu snad dodají účastníci hlavního voje.
• Jenom taková perlička: víte jak se dá také platit v hospodě? No na to musí být nejméně profesor. První výzva: "Slečno, potřeboval bych zde vyřešit otázku s vyrovnáním účtu. Je tu někdo, koho byste mi mohla doporučit?" Slečna s nepochopením odešla. Druhá výzva: "Potřeboval bych vyřešit problém se zaplacením útraty. Můžete mi s tím nějak pomoci?" Když bylo jasné, že ani teď není moc jasno, přispěchali jsme na pomoc s překladem: "Tož, kurva, pan profesor chce jen zaplatit."

• Včerejší výlet? Kdo nebyl, nepochopí. Nemá cenu něco popisovat a vysvětlovat (bylo by to velmi dlouhé),proto jenom stručně v bodech (po odchodu z Bílovic):
  - předvolební agitace ODS
  - dlouhá cesta do Babic (zvláštní byla tím, že její druhá polovina - podle určení vůdce J. R.   - byla zcela nelogicky mnohem delší než první)
  - další lukovitě ohnuté stromy
  - popíjení kořalky u studánky
  - zpěv se stromy u arboreta
  - kýžený příchod ke Dvěma kancům v Babicích
  - nečekané objevení se dalších zástupců 1. ročníku (který svým zastoupením jasně převažoval - pochvala)
  - svérázný hospodský
  - velmi příjemné ceny (např. vodka za 19,- dvanáctka za 13.-)
  - 1,5 km běh na vlak
  - relaxace u přistaveného vlaku a čekání na opozdivší se organizátorky a následné zamávání odjíždějícímu vlaku
  - přelezení plotu k soukromému bazénu s úmyslem koupání
  - přelezení plotu opačným směrem za rozhořčeného křiku soukromníka
  - stopování v potemnělém lese
  - bláznivá jízda v dodávce až do Brna (museli jsme vypadat velmi slušně, když nám řidič v setmělém lese zastavil)
  - návštěva kavárny Podobrazy
  - rozumný odchod (některých) na rozjezd ve 23,00.
  Kdo odešel dříve nebo nepřišel vůbec, přišel o hodně a může - jako obvykle - litovat. Pokud jsem i já odešel brzo (podle
  času nářku na Zdi se zdá že jo), je třeba, aby výčet včerejších slastí někdo doplnil.
  A jak bylo včera dohodnuto, vzdávám chválu za zorganizování výletu Evě Švédové a Tereze Mynářové. - jp -

6. 5. 2002

• (Je to sice proděkanská historka, nikoli katedrová, ale nikomu snad vadit nebude). No a je to záhada zamčené auly, nikoli pokoje. Hlavní hrdinové: údržba a neznámý pachatel. Přišli nám z jedné firmy předvést ozvučovací zařízení, které bychom mohli mít v nově připravované posluchárně. Tak že ho vyzkoušíme v aule, ta má dost příšernou akustiku, aby se tam projevilo to, co nás zajímalo. Ale průšvih - aula byla zamčená. Šel jsem za p. taj. pro klíč, když jsem ho přesvědčoval (ale nepřesvědčil), že je aula skutečně zamčená - to je divné, ta přece nikdy nebývá zamčená - dal mi univerzál, ale ten mi nebyl, jak se u dveří do auly ukázalo, nic moc platný, protože fab do dózického zámku sice zasunete, ale otáčením třebas naštorc nic neodemčete. Klíč jsem vrátil, volali jsme p. hlavního údržbu - to není možné - aula nemůže být zamčená, vždyť od ní ani nikdo nemá klíč - no přišel a opravdu neměl klíč. Nikdo ho na fakultě nemá. A aula byla opravdu zamčená. No ale měl šperhák, kterým se mu nakonec, vcelku rychle, podařilo dveře otevřít. Kdo je zamčel, zůstává neznámo. Každopádně se to vtipálkovi povedlo, může mít radost z vydařené taškařice.

4. 5. 2002

• V sobotu se na FSS v rámci tamní akce konalo i předpremiéra představení KFDSJP. Podle prvních zpráv to dopadlo dobře, takže se bude pokračovat v nácviku na premiéru. Kdo tam byl, nechť si nemyslí, že už všechno viděl. Prd viděl. Podle scénáře polovinu, prakticky však ještě méně. Ale principál třeba podá zprávu.

2. 5. 2002

• Takže konec spekulacím. Na výlet? Tudy. Nenechejte se odradit náročností druhé fáze, nic není tak hrozné, jak se to na první pohled může někomu jevit.

• Oprava opravy dědečka: Ne Janův hrad, ale Nový hrad.

• Divadelníci se včera vybrali k přehradě. Vylezli na vyvýšené místo (aby byli blíže Múzám) a bez ohledu na ostré paprsky Héliovy (ty však neprospěly Bakchovu daru) zkoušeli  dramatické i hudební a pěvecké pasáže příštího představení. Ze soustředění je nevytrhla ani dvojice, která svým chováním jasně prozrazovala, že je pozdní odpoledne, první máj (divadlo ovšem dvojici z jejího soustředění také nevytrhlo). Po zkoušce se herci i hudebníci rozprchli  různými směry chladit Héliem, Bakchem a Erótem rozpálené hlavy. Jedna ze sekcí  si je chladila až do jedenácté večerní hodiny a kromě jiného stačila splnit bobříka mlčení a  dospět k rozhodnutí, že se ujme zorganizování výletu příští středu. Snad tedy můžeme očekávat brzké oznámení o směru a cíli výletu. -jp-

1. 5. 2002

• Divadelníci ani na Svátek práce nechtěli přestat se zkoušením, ale protože na fakulty nebylo možná, vydali se do přírody. Já s nimi nebyl, ale kdybych si měl tipnout, jak dopadli, hádal bych, že dost unaveně. 

• Jiní zase, snad aby neměli absťák, i v tento den zašli do univerzitní centrální počítačové studovny a čmárali po Zdi.

• Jak se záhy ukázalo, jeden z hledaných darebáků není darebákem, a tak Ondřej Sládek, jakožto solidní muž nebude vláčen bahnem Bloku. 

• Příští týden nebude na katedře přítomen prof. Jaroslav Hroch, neb odcestuje za Atlantik. Musím to zde odbýt pouze několika řádky, protože  jinak by to znamenalo - i kdybychom zůstali jen u cestovních aktivit J. H. - založit Hovory H, ale to by nebylo nic originálního, takže od toho upustím. Třeba ta příhoda, jak měl přivézt ze Slovenska jakési knihy a zapomněl je v nějakém šantánu, kde se s obsluhou věnoval archetypálním problémům - naštěstí vrchní tamního podniku zná jednoho profesora z bratislavské katedry a má s intelektuály své nemalé zkušenosti, knihy zachránil a při nejbližší příležitosti nám budou doručeny. Nebo jak ho místní feministky přesvědčily o oprávněnosti své pozice a  přetáhly ho na svou stranu, přičemž argumentem z nejsilnějších byly jakési koláčky vyrobené jednou z nich. (Možná to nereprodukuji úplně přesně, ale kolovaly i jiné, o něco ostřejší verze. Všechno jsou to výmysly.)