
27. 3. 2003
- Další kniha není novinkou, je to jen francouzská mutace Filosofie po
postmoderně - Apres le postmodernisme, quelle philosophie?, ale i to stojí
alespoň za zmínku. Kdyby se chtěl někdo pocvičit ve francouzštině na
filosofickém textu... Celý náklad do Paříže určitě neodvezeme, takže pár
kousků bude u nás k dispozici.
- Je pravděpodobné, že jedno z počitadel (fakultní) přístupů na
katedrový rozcestník dosáhne hodnoty 100 000 během mé 14denní
nepřítomnosti. Jestli se někomu podaří ulovit obrázek (PrintScreen a pak
třeba ve Wordu CTRL+V) a pošle ho, bude oslavován v Bloku a podobně.
Třeba by mohl dokonce něco vyhrát. To druhé počitadlo je externí a za
dobu své existence se už pěkně rozcházejí, protože každý vyhodnocuje
přístupy trochu odlišnou metodikou. Tak aspoň bude více šancí.
26. 3. 2003
- Někdo toho všeho nemá dost a požádaly o zveřejnění následující výzvy:
Ve středu 2. 4. 2003 se koná v Maximu sraz filosofie pořádaný druhým
ročníkem. I všichni ostatní vítáni. Začátek v 19:00. (Podepsány byly P. K.
a M. Š.)
25. 3. 2003
- Do galerie fotek
přibyly další z
fotoaparátu J. M. (vítěze v jiných). Byly přidány do téže galerie za ty,
které jste možná už viděli, pokud jste klikli na níže dříve uvedený odkaz.
- Poté, co odešel první zpravodaj, začala v Čápovi zhasínat světla,
židle se ocitaly na stolech a my jsme usoudili, že asi bude líp taky
odejít. Odešli jsme do Maxima, kde nás hned zkasírovali (no, hned jak nám
přinesli pivo). Zahráli jsme si fotbal (rukama, ne nohama) a - a pak jsem
dostal pocit, že bych měl zase odejít, tak jsem odešel. Ovšem ta věrná
skupinka, která se ráda účastní katedrových akcí, ještě podobné pocity
neměla a hovořila o skle (tušíte, co tím mysleli). Co se dělo po 22.55, to
se dozvíte, jen pokud se najde nějaký třetí zpravodaj...
24. 3. 2003
- Nebylo to vůbec jednoduché. Zejména pro hodnotící komisi, která si
nechala hodnocení až na poslední chvíli a pak se ukázalo, že musí
rozhodnout o 15 vzorcích. No, zvládla to, i výsledkovou listinu vytvořila
se všemi průměry i statistickými odchylkami, pouze jedna nepřesnost se tam
vloudila. Jeden z komisařů přijímající vzorky zcela pochopitelně
nepochopil že Pavlůvky nejsou název dědiny, odkud pochází soutěžní vzorek,
ale místní název odrůdy švestek. Dlouho to některým vrtalo hlavou (tento
vzorek byl odevzdán jako jeden z prvních), ale každý si myslel, že
Pavlůvky je docela dobré jméno pro vesnici. Hm, a není. Tedy je, ale v
tomto případě to není pravda. Pavlůvky jsou malé drobné švestky, ze
kterých byla soutěžní slivovice (od Uherského Hradiště) vypálena. No,
nicméně jsme výsledky nerevokovali, i tak bylo dobře. Tedy alespoň pokud
jde o nabízený program.
- Tradičně jsme začali teorií. Přednášku tentokráte držel J. K. na
téma historie destilátů.
- Vyhlášení výsledků
a předání knižních cen, které rozhodně nebyly ledajaké. Psali jsme je
několik let. (V součtu srovnatelně s dobou potřebnou pro zasazení
stromku a dočkání se první úrody, i když třeba ještě ne v množství
dostatečném pro jednu várku pálení).
- A pak už to bylo na každém z účastníků, jak se vyrovná se 16 vzorky
(ano ještě jeden vzorek jsme dostali 10 minut před slavnostním
zahájením, byl ochutnán mimo soutěž a nepropadl). Přitom se vedly různé
řeči, co si tak vzpomínám tak o: fenomenologii, Patočkovi, matematice,
fyzice a filosofii jako disciplinách a jejich validitě, fotografování,
fotografiích a jejich validitě, vycházkách, besídkách, koštech a jejich
validitě. Jinými slovy (k poslednímu tématu) - s těmi dvaceti účastníky
koštu se můžeme domluvit efektivněji na nějakém komorním setkání a
nevysilovat se organizováním podobných akcí, i když - uznávám - byla
koneckonců příjemná i v tomto počtu. Možná nás to do roka přejde, ale
teď říkám: sbohem a šáteček. To ovšem není zaměřeno proti zúčastněným,
těm je možno vzkázat, že to bylo fajn a jestli toho bylo akorát
musí dodat J. P., který zůstal se společností, kterou jsem já opustil U
čápa.
- Fotky budou následovat.
23. 3. 2003
21. 3. 2003
- Jarní pátek s sebou přinesl řadu mailů a jiných zpráv, ve kterých se
vzájemně ujišťujeme, že je opravdu jaro,kdyby si náhodnou někdo nevšimnul.
Nechybí ani delší analýzy jarního stavu světa, jako např.
- Tak za chvíli tu máme jaro.Slunce svítí, květiny rozkvétají a pod
nohama nám křupají mrtvá ptáčátka, čerstvě vypadlá z hnízd. Větve stromů
a zkažené potraviny na našem balkoně
se zelenají. Vstříc slunci vylétají ze smrdutých popelnic chuchvalce
mladičkých much, aby oslavily nejkrásnější čas roku a porozhlédly se po
chutném výkalu atd..
- My se nenecháme zastrašit, hektický týden končí, už nás čeká jen
druhý tradiční (jarní) košt pálenek z vlastní produkce a jakmile bude za
námi zdárně i pondělí 24. 3. (košt začíná 17:00 hod. v posl. č. 20,
štamprličky s sebou), budeme si moci při plném pracovním nasazení
odpočinout až do první jarní vycházky.
20. 3. 2003
- Středa byl náročný den. Setkání s ontologií a křest knihy proběhly
úspěšně. I večerní divadlo proběhlo před naplněnou aulou bez katastrof a
problémů, přestože v noci před představení jednoho z herců odvezli do
nemocnice, kde mu vyřízli slepé střevo. (Přejeme rychlé zotavení).
Naštěstí principál umí všechny role, takže zaskočil a roli, kterou hrál
principál, převzal již dříve osvědčený Dušan L., religionistická opora
divadla. Zvládl to bravurně, stejně jako všichni ostatní. Následný rozbor
a hodnocení, které proběhlo v Ambře se protáhlo až do začátku války. Skoro
stejně strašné jako sama válka bylo i to, co tam provedl P. A. svému
pedagogovi J. K. Jenom proto, aby J. G. měla zajímavý fotografický úlovek,
P. A. se vetřel do blízkosti J. K., nic netušícího ho uchopil za uši a
vlepil mu takový hubanec, že by se ani v hollywoodském filmu neztratil.
18. 3. 2003
- Středa bude náročný den.
- V univerzitním klubu pořádáme setkání okolo filosofie a ontologie
zejména - přijedou ze Slovenska, z Prahy a odpoledne bude křest Evoluční
ontologie (autoři Josef Š. a Josef K.).
- Večer se odehraje repríza divadelního představení (režie Josef P.,
hlavnímu ansámblu chvíli (než je zabijí) přihrávají Josef P. a Josef K.)
- takže se asi nedostanu k nějakým referátům v bloku a nestihnu
napsat, že ve čtvrtek budeme přát dr. H. P. (to není Hewlett-Packard) k
jejím narozeninám, takže jí blahopřeji již nyní.
- a večer snad budeme mít chvilku, abychom si - zcela objektivně,
nesobecky - vzpomněli že Josefové mají svátek.
- ve čtvrtek se také bude muset sejít hodnotící koštovatelská komise,
abychom v pondělí mohli vyhlásit výsledky soutěže dodaných vzorků a
věnovat se pak volnému koštování.
- Frankofonním studentům by neměl uniknout odkaz na Letní
francouzskou univerzitu v oficiální části rozcestníku. I když se letos
univerzita koná v Jizerských horách, neměl by to být důvod ji zasklít,
kontakty se dají navazovat všude.
16. 3. 2003
- Obrazová zpráva z koštu je trvale v trvalkách, zde jen shrnutí.
Všichni reprezentovali dobře, a to si myslíme i přesto, že umístění byla
průměrná a J. K. se s kalvadosem dokonce podělil o poslední místo s jednou
cizí kořalkou. Bral to sportovně, ale pouze do okamžiku, kdy ochutnal tu,
která s jeho pálenkou uzavírala soutěžní pole. Jak si toto mohl někdo
dovolit srovnat, to nepochopil nikdo ze spolukoštérů. Ale vy se můžete
podívat na fotky.
14. 3. 2003
- Kdyby se do citačního indexu počítaly i ohlasy - potřebné pro postup
ve vědeckých grádech - z akcí, kterých se účastníme nebo je pořádáme, tak
jsme už všichni akademici světa. V každém případě jsme rádi, že nám
doposud nikdo nevynadal, jakou že jsme to tam či onde (na posledy tedy na
plese) dělali ostudu. Možná (určitě) si to někdo myslí, ale zatím se
nenechal slyšet, takže jsme v pohodě a v klidu jdeme zítra na košt do N.
Lískovce. Budeme se tam chovat slušně, decentně, reprezentativně s ohledem
na své postavení, jak je nám vlastní. Pořídíme snad i důkazní materiál,
který bude zveřejněn.
13. 3. 2003
- V sobotu, jen co se vzpamatujeme po plesu, půjdeme na košt. Nikoli
ještě katedrový, ale v Novém Lískovci. Sednete-li na trolejbus č. 145 či
146, směr Lískovec, Kamenný vrch a vystoupíte na Raisové a půjdete do
restaurace Okruh, zažijete věci. Od 19:30 hod. Moc neváhejte. Každý, kdo
zatím zaváhal, posléze litoval.
- Ples je zdárně za námi. Kompletní fotozpravodajství najdete v
trvalkách, zde pár komentářů:
- Ze začátku to
vypadalo, že se ani nic dít nebude.
- Cimbálovka hrála do
prázdna nicoty
- ale postupně se přece jen začali scházet
plesanti
- Sice to stále bylo hodně
řídké, ale už jich bylo
tolik a uplynuly už tři akademické čtvrthodinky
- že bylo třeba oficiálně
zahájit
- Neoficiálně už to jelo
na plno, různě se zapózovalo
před objektivem
- prodávaly se lístky do
tomboly a samozřejmě i
tančilo
- Někteří se tak zásobili, že pak ani nevěděli,
do čeho se pustit dříve. A
když zjistili, že jsou zdokumetováni, vynutili si
podobnou scenérii i s
jinými, ale sami vidíte co je přirozené a co je
aranžované.
- Nikdo před objektivem
neuhýbal, naopak.
- Za jisté vyvrcholení plesu (naštěstí si toho nevšimlo mnoho
lidí), by se dala považovat následující scénka. J. P. neustále
brblal, že J. K. zachytává ostatní v
různých situacích, ale sám
zůstává skrytý, a že kdyby se aspoň jednou sám J. K. nechal vyfotit
podobným způsobem, že pak by měl oprávnění atd. atd. A protože sál
byl v tomto okamžiku již absolutně plný až přecpaný tanečníky, došla
nějak řeč na to, že místo na tancování už je jen na stole a že to by
byla ta správná situace, a tak se mu nakonec podařilo J. K.
vyprovokovat k tanečku na
vyšší úrovni. No ale samozřejmě tímto to nemohlo skončit, i J. P. si
zatancoval ve výškách, a
pak ještě oba spolu a
stala se z toho norma.
Poté si chtěl J. P. zatancovat se Z. U., ta ale měla podmínku,
že na stole jedině bez obuvi. J. P. to vzal
důkladně.
- A pak už to tam mohutně kolotalo, jak se můžete přesvědčit na
ostatních fotografiiích.
12. 3. 2003
- Rychlovka z bývalého Maxima (ani nevím, zda je to stále Maxim, nebo se
to jmenuje jinak). Vypadá to tam trochu jinak, Litovel a Hanušovická Holba
nezklamou, ceny nejsou nijak přehnané ovšem ani zavádějící, dole je plac
pro ping pong či co to je (asi nějaký sport), vzadu je nachystáno 6
počítačů s plnou internetí konektivitou, ale nyní již čekají jen na
demontáž, protože podnikatelský záměr jaksi nevzal v úvahu fakultu z každé
strany, kde mají potenciální návštěvníci přístup k Síti zdarma a dokonce v
popisu práce...
- A jedna proděkanská zpráva: kdo nejde na ples, na toho se zítřejší
děkanské volno nevztahuje. :-)
- Níže uvedená noticka si velmi zčerstva našla svého čtenáře až v Dijonu.
Samozřejmě nejde o nikoho jiného než M. P., který zanechal plk v
plkárně. Všichni už ho znáte z jeho korespondence,
tak jistě víte s jak velkou rezervou je třeba brát jeho analýzu dodavatelů
vzorků. Já ještě vzorek nedodal, právě proto, že M. P. má tak trochu
pravdu, a dodám vzorek na poslední chvíli. Ještě mi jenom zbývá definovat
poslední chvíli (zatím vím jenom to, že je to dříve než poslední soud).
Někteří ani nedodají, ale jistě z plku vyčtete, jak - ač nám přeje dobré
chuti - M. P. lituje, že se nemůže zúčastnit, i když štamprličku má.
Ostatně jeho temné tíhnutí ke koštu demonstruje i jeho ostentativní
komolení jména Dijonu na poloviční žón. Ale my jsme hodní, my mu o koštu
budeme prostřednictvím webu dávat zprávy a možná i nějaký vzorek po jeho
návratu vytáhneme z archívu...
- Košt, jako všechny budoucnostní události, se blíží (my se přibližujeme
v našem okamžiku k němu - při jiné interpretaci Aristotela) a vzorků je v
této chvíli přítomnosti osm (slovy 8). Není to zcela špatné, ale protože
není jasné, kolik degustatérů přijde na slavnostní vyhlášení
výsledků, bylo by jistější, kdyby ještě nějaký ten vzorek přibyl.
A důležitá věc: Kdo chce koštovat, vlastní
štamprličku s sebou.
- Tak dnes je ples. Tradičně ve středu, ovšem již méně tradičně nikoli
na Stadiónu, ale v komornějším a asi i kulturnějším prostředí Dominiku
(pivo Starobrno, 15 Kč, panák 20-40 Kč, víno 0,7 do 100 Kč tam bývají
obvykle ceny). Pokud už nemáte lístek, nechcete si to ještě rozmyslet?
- Ještě než půjdeme na ples, měli bychom provést jednu rekognoskaci,
bohužel už nestihneme průzkum bojem. Jak se zdá Maxim je už opět v
provozu (už jsem dlouho okolo něj chodil, aniž bych vůbec na něj
pohlédl, takže je možné, že mé zjištění už není příliš aktuální), a to
za zcela jiných podmínek (zase jiné pivo a začali i vařit - to
poslední potěší jistě zejména prof. P. M., ale určitě nejen jeho.)
Jakékoli zkušenosti odtamtud jsou v bloku vítany.
9. 3. 2003
- Byli jsme tedy s J. Z. na pohřbu. Nemilé překvapení pro mne bylo, že
jde o pohřeb církevní a v kostele byla zima jak v kostele. Hodinu trval
obřad, roztodivné řeči se pronášely a zmrzli jsme strašným způsobem.
Nicméně jsme to vše spořádaně absolvovali, ale bylo pak nutno aplikovat
rozehřívadla velmi silného typu a velkého kalibru. To jsme tedy učinili a
zachránili se.
- S P. H. jsme ještě stihli začít plánovat cestu, kterou bychom měli
uskutečnit v první půli dubna. No přece do Francie, Paříž - Dijon,
abychom udržovali svěží sokraticko-erasmické kontakty.
7. 3. 2003
- Znáte 3D
obrázky? A víte, že pozadá v plkárně má podobnou vlastnost. Tedy žádný
konkrétní obraz, ale dojem prostorové (žádné jiné) hloubky při správném
pohledu a také získáte.
6. 3. 2003
- A jeden nepodstatný z proděkanských aktivit: v pátek jsou promoce a
bohužel i pohřeb prof. Z. Zlatušky. Takže všude by někdo měl být za
fakultu. Dva proděkani na promoce, jeden na pohřeb. Nejsem rituální typ
a volím tedy ten rituál, který je méně náročný na pohyb a řeči a
prohlašuji, že raději půjdu na pohřeb než na promoce. Kvůli takto
nevinně artikulované nutné volbě jsem vzbudil neskrývané pohoršení. Ne,
to ne, pohoršení to nebylo, snad takový údiv zvláštního typu. Tak nevím,
jsem divnej?
- Včera si dělal fakultní pošta co chtěla či nechtěla, dnes se nám
zase na katedře předváděly tiskárny. U J. P. zakousla papír, takže
majitel uvažoval o použití tomahawku, který schovává pro různé
příležitosti pod lavicí, tiskárnu jsem zachránil pohrabáním se v
jejích vnitřnostech. U J. K. zase tiskárna byla naopak příliš aktivní
a mandlovala papíry zcela naprázdno a z důvodů, které znala jen ona
sama. Úvahy o tomahawku změnily hlavu, tentokráte to zachraňoval
hlavní vypínač. A to vše po té, co v ní (tiskárně) došel definitivně
toner a právě v okamžiku, kdy jí byl odeslán požadavek tisku stovky
stránek definitivní podoby francouzské verze Filosofie po postmoderně
určené k expedici do tiskárny. Tuto situaci zachraňovala tiskárna u B.
H., která se naštěstí do katedrového komplotu nezapojila. A
jinak pohoda.
- Níže uvedené upozornění nenechejte bez odezvy. Fotografie, které
se postupně objevují v členské základě kočovné divadelní
společností, jsou občas velmi povedené, někdy až tolik, že správce
stránek nenasbíral dost odvahy je publikovat. No, třeba se ještě
vzchopí nebo dostane souhlas zobrazené. Nebo by mohl foto nechat
zobrazovat na nějakém nenápadně umístěném knoflíku jen pro všímavé.
Hm, napište mu.
5. 3. 2003
- Pokud jste na premiéře neviděli dobře všechny akční scény
Filosofického westernu, máte možnost shlédnout reprízu. Na
stránkách divadla jsou
podrobnosti.
4. 3. 2003
- Sledujte stránky divadla, aby vám bylo
jasno, že se tu nežije jenom alkoholem, jak by to mohlo vypadat podle níže
uvedených příspěvků. Připravují se reprízy, pomalu tam rostou stránky
věnované všem členům, kteří prošli ansámblem, ale koukněte se sami.
- Košt bude 24. 3., to jest v pondělí v posluchárně č. 20 od 17:00 hod.
Pokud se nám ovšem sejde dostatečné množství vzorků. Zatím to vypadá na
suchou (nebo polosuchou) meditaci na volné téma. Přesně, zatím je k
dispozici jeden jediný soutěžní vzorek, jeden je přislíbený (naprosto
jistě), takže jestli se destilatéři nepředvedou, zůstane jen u plánů a
představ. Košt by pak byl pouze virtuální, tzn. v úzkém komisním kruhu
bychom okoštovali to, co je k dispozici, a pak na stránkách bloku
poreferoval, jak to dopadlo, jak nám chutnalo.
3. 3. 2003
- Zpráva o výstavě vín:
Velká Jihomoravská výstava vín byla letos asi o třetinu menší než loňská a
předloňská, pokud jde o počet vystavených vzorků (necelých 1100).
Subjektivnímu pohledu (který se stával časem - eeh, vlastně postupem
událostí - stále subjektivnější) se také zdálo, že menší počet vín
přilákal menší počet návštěvníků. Šampioni v jednotlivých odrůdách sice
byli i tentokrát rychle vypíjeni (ta vína, ne jejich vystavovatelé), ale
tisíc vzorků je přece jen poměrně dost, takže zkušený návštěvník, který
ví, že rozumná degustační míra se pohybuje kolem 50 vzorků, měl stále z
čeho vybírat. A protože v závěru stál nohama pevně na zemi, mohl výstavu
ukončit ochutnávkou exotických vín od protinožců. Ovšem subjektivita
pohledu už dosáhla takového stupně, že lze těžko odlišit dojem z
australských vín od dojmu z české plavovlásky, která je nalívala. Asi ta
vína moc zvláštní nebyla... A závěr? Dobré to bylo, dobré, první z
vrcholných dnů roku se povedl.
jp
|