Řád a chaos

 

Zrození představy Řádu

kořeny:

+ nenáboženské, nemytologické pokusy o vysvětlení okolního světa

Hlavní charakteristiky (vlastnosti)  Řádu

Vlastnosti

+ člověk je součást racionálního řádu bytí  >>> může tento řád poznávat  >>> řád je racionálně postižitelný

hledání podstaty světa, řádu,

Řád, kvantifikace a předvídání

řád - řada - předvídání rozvoje řady 

proměnlivost (empirického) světa - jeho nezachytitelnost <> trvalost principů, čísel, idejí

8, 2, 5, 6, 8, 15, 45, 47, 56, 18...?

1, 99, 3, 97, 5, 95, 7, 93, 9, 91...?

Protikladnost Řádu a Chaosu v dějinách, axiologická náplň

Nejednoznačnost protikladnosti Řádu a Chaosu dnes

Možné interpretace názorů a představ prvních mudrců

  1. doslovná (naivní)
  2. metaforická (inspirace praktickou činností)
  3. principiální (nedostatek pojmové výbavy)

 

Termín Kosmos

 

Etymologii slova kosmos. Nejčastěji se uvádí použití tohoto výrazu u Homéra ve smyslu jakéhokoli řádu,
uspořádání, přičemž se vychází z prvotní představy pěkného, upraveného.

První užití pravděpodobně  Míléťané. Od nich tento výraz přejali Hérakleitos, Parmenidés, Anaxagorás, Empedoklés a ostatní.

Filosofové pak výrazu kosmos dali význam "racionální řád nebes".

Platón  řád, který "drží pohromadě nebe a zemi, lidi a bohy".

Když Platón, Aristotelés  říkají kosmos, nejde o noční oblohu, ale mnohem spíše o řád vesmíru,
jehož nejnápadnějším projevem jsou uspořádané, pravidelné pohyby nebeských těles.

Hérakleitos  "Tento kosmos nevytvořil žádný z bohů ani žádný z lidí..."

Anaxagorás považuje kosmos za světové uspořádání, které je strukturováno do elementárních sil, jež
tvoří kosmický základ.

Empedokles  termín  se zdá být "hotový", pro tohoto filosofa je kosmos prostě univerzum
(svět) zabírající prostor.

 

Pojem kosmos vzniká pro vyjádření myšlenky

Ch. H. Kahn: Užití termínu KOSMOS v rané řecké filosofii in Kosmos a živly. Praha 1992, s. 9-20.

 

Z5