ALL RIGHTS RESERVED !
 

· SOUBORY ·

Dada

Zpracovala: Andrea Jochmanová

Leták dada Na jaře 1927 došlo ve vedení Osvobozeného divadla ke konfliktu, který rozdělil stávající soubor na dvě části. Ta první zvolila pevné vedení a zázemí a zůstala zaštítěna koncesí Jindřicha Honzla v Osvobozeném divadle. Druhá, seskupená kolem Jiřího Frejky, utvořila nový soubor – Dada. Frejkova skupina, tvořící kdysi původní jádro Osvobozeného divadla, opustila také Devětsil. Tento svaz zakázal v odpovědi na rozkol své divadelní scény využívat k příští tvorbě Dada práce svých členů.

Nový pražský avantgardní soubor se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Vymaněním z Osvobozeného divadla přišel o zaštítění koncesí a o možnost užívat původně společný majetek, včetně jevištní techniky, ačkoliv stále působil v Umělecké besedě. Devětsil odmítl poskytovat práce svých členů, a tak nezbývalo než formulovat si svůj vlastní program bez užší návaznosti na tehdejší nejsilnější sdružení moderních umělců.

Spor Honzla a Frejky tedy vyústil v odchod mladší frakce v čele s Jiřím Frejkou a E.F.Burianem. S nimi odešla i část členů původní skupiny, která stála rok před tím u zrodu Osvobozeného divadla. Umělecké vedení Dada náleželo J.Frejkovi a E.F.Burianovi. O komerční stránku divadla pečovala Marie Vorlová, která přešla spolu se souborem z Osvobozeného divadla. Frejka byl již v době svých prvních režijních pokusů obklopen znamenitými spolupracovníky, kteří rostli ve skutečné umělecké osobnosti, z nichž každý ve svém oboru nějakým způsobem vynikal. Tak tomu bylo i při vzniku Dada. Figurovali tu Burian, Ježek, Lacina, Skrbková, Slípka, bratři Trojanové, Záhorský, výtvarníci a architekti Fragner, Mrkvička, Muzika, Šourek a další. Na inscenacích měl značný podíl i moderní tanec, choreografie byla často svěřena významným představitelům tzv. výrazového tance: uplatňují se Milča Mayerová, Saša Machov a Jarmila Kröschlová, kteří zapojovali často žáky svých soukromých studií a škol moderního tance. Zvláštní samostatnou složkou v Dada se staly produkce Burianova voicebandu, originálního recitačního souboru, kde sborová i sólová recitace byla podřízena hudebnímu aranžmá. Činnost voicebandu nebyla omezena pouze na koncertní vystupování, stala se rovnocennou složkou všech aktivit Dada.

Frejkova skupina byla tedy nucena pracovat s nejomezenějšími prostředky. Dada nemělo finanční podporu ani technické zázemí. Zejména výtvarná stránka dvou připravovaných inscenací byla ohrožena, ale ukázalo se, že čím lacinější materiál autoři zvolili, tím větší byl výsledný efekt. Vyvýšená pódia, laťky, žebřík a závěsy byly propojeny velmi nápaditě se světlem a kostýmy, které si herci často šili sami doma podle návrhů a pod dohledem některého výtvarníka. Neméně ohrožena byla i hudební složka, Honzl dal uzavřít bicí nástroje. Možnou pohromu odvrátili členové souboru, když si základní části bicí soupravy pro první premiéru rozpůjčovali od svých známých.

Svatebčané na Eiffelce Visací stůl č. 1 9.dubna 1927 se za nesnadných finančních i technických podmínek a v poněkud dusné atmosféře konala v Umělecké Besedě první premiéra amatérského souboru Dada. Na programu byl Cocteaův komický pantomima-balet Svatebčané na Eiffelce a Visací stůl č. 1.

Než došlo k další divadelní premiéře v Dada, vystoupil se svým I. večerem voicebandu 22.dubna E.F.Burian. Voiceband, originální recitační soubor se záhy začal výrazně uplatňovat ve většině inscenací skupiny Dada. 29. a 30. dubna byla pod hlavičkou Dada uváděna první a druhá repríza Vest Pocket Revue. Po roztržce Voskovce a Wericha s Burianem se další reprízy „Vest-Pocketky” odehrály už jen v Osvobozeném divadle.

Visací stůl č. 1 I následující aktivita členů souboru Dada zachovávala formu komponovaného večera. Po uvedení moderní hry následovalo další kabaretní pásmo. 8.května 1927 měla tedy spolu s  Visacím stolem č.2, kde mj. účinkovali Voskovec s Werichem jako Dva muži mimo psa a kde byla také uvedena Voskovcova Růže z Jericha, premiéru Frejkova režie Schwittersovy hříčky Stín, připravované k uvedení rovněž ještě v Osvobozeném divadle.

Krátce poté, 27. května 1927, měl premiéru další kabaretní komponovaný pořad, pokračující v načaté sérii, tentokrát nazvaný Třetí zavěšení Visacího stolu. V tomto případě šlo o celovečerní program, kde se výraznou měrou podílel voiceband. Pro spolupráci na tomto programu se podařilo získat herečku Xenu Longenovou.

S koncem června 1927 se objevil podstatný problém, když část členů Frejkovy skupiny absolvovala konzervatoř a chtěla začít pracovat profesionálně. Dada však mělo k provozu pouze policejní povolení, to poskytovalo možnost odehrát jen několik málo představení, za které byla úředně počítána i koncertní vystoupení voicebandu. Frejka neměl k získání koncese nezbytný status ani potřebný kapitál. Nakonec se skupiny ujal a profesionální smlouvou ji zaštítil Jiří Dréman, člen někdejší Červené sedmy.

Jiří Frejka, Jiřina Šejbalová a E.F. Burian (asi 1928) V té době se začaly objevovat také otázky, týkající se další činnosti v Umělecké besedě, kde se Vest Pocket Revue stávala téměř denním programem, a tím vytlačovala další případné aktivity. V říjnu 1927 se podařilo oslovit družstvo Nová scéna, tato organizace nabídla souboru využití sálu v Mozarteu. Jednání se však protahovalo a provoz byl nakonec zahájen v divadle Na Slupi až v prosinci 1927 opět pod názvem Dada. Už od podzimu ale dostávali členové souboru pravidelný plat, tím byla splněna základní podmínka a Frejka mohl pokračovat v práci s většinou členů své skupiny, tu rozšířili také o žačku operního oddělení konzervatoře, Jiřinu Šejbalovou a Lídu Otáhalovou.

Dona Kichotka Výjev z inscenace Hrdina západu (výprava Karel Šourek) 26.prosince 1927 měla v divadle Na Slupi premiéru nekonvenční Dada-revue Dona Kichotka. Nosnost jejího tématu spočívala v aktuálnosti a satirickém náhledu na otázku emancipace v soudobé společnosti. Tato revue se setkala s velkým ohlasem, dokonce se zdálo, že v Praze vznikla nová revuální scéna, která se bude zaměřovat i na tvorbu pro mladší diváky, ale Dada překvapilo publikum, když v tzv. Cyklu dramatických studií připravilo Syngeho Hrdinu západu (9.2.1928). Šlo vlastně o první z Frejkových pokusů o inscenaci skutečného dramatu. Ve spolupráci s Karlem Šourkem vytvořil Frejka poněkud ireálnou scénu, která ještě podtrhovala dojem tápání v téměř pirandellovském problému existence dvojí pravdy.

Bim Bam Revue plakát Po veselé a lidovější Bim Bam Revue (25.2.1928), na níž spolupracovali členové bývalé Červené sedmy a jejíž námět byl neméně originální, když duchové Bim a Bam vylezou po třiceti letech ze staré almary a jejich překvapení nad změnami světa nezná mezí, uvedlo Dada další projekt z  Cyklu dramatických studií (11.4.1928), jemuž dominoval Král Oidipus v úpravě Jeana Cocteaua, doplněný Sachsovou fraškou O muži, který vysedával telata a dramatizací Reverdyho básně Poutník, kde byla poprvé průkopnicky aplikována filmová projekce.

E.F. Burian jako Oidipus

Právě Poutník byl jedním z výrazných experimentálních pokusů, když se ve scénické montáži za doprovodu orchestru (hudba J.Wiéner a E.F.Burian) ozýval ze zákulisí voiceband i zpěv, a na scéně byla na plátno promítána filmová montáž (K.Smrž). Za neustálé proměny filmových výjevů, kde byl kladen důraz na záběry věčného tuláka  Chaplina, doplněný motivy večerního nebe, milenců, dělníků a strojů, probíhala na jevišti pantomima (v choreografii J.Kröschlové vystoupily členky její skupiny J.Šaršeová, I.Otte, A.Kožená), gymnastické sestavy (skupina H.Slípky). To vše mělo mít vnitřní souvislost s textem hloubavého Reverdyho poetického pásma, v němž poutník své neustálé vnitřní pocity a změny nálad prokládá obrazy z vnějšího světa, jímž právě prochází.

Eman a Josef Trojanové jako bratři Karamazovi v revue Gaučo a kráva Etapu kabaretní a revuální tvorby uzavíral Gaučo a kráva (21.4.1928), revue zaměřená na problematiku ruských emigrantů, kteří získávali podporu na úkor českých studentů. Poslední premiérou Dada byla komická opera E.F.Buriana na libreto V.Laciny a J.Trojana Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský (23.5.1928), autoři nezapřeli vliv předchozí aktuální, satirické i parodické tvorby.

Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský byl poslední premiérou Dada. Soubor s odchodem ředitele Drémana o profesionální angažmá. Situaci pak téměř půl zachraňoval sezóny E.F.Burian se svým voicebandem, jehož popularita v té době sílila i na mezinárodní půdě. Frejka - stejně jako mnozí další členové jeho ansámblu - s voicebandem úzce spolupracoval. Režíroval úspěšný Havlíčkův Křest svatého Vladimíra , I. Komorní večer E.F.Burianova voicebandu , uvedený poprvé 14. listopadu 1928 v Umělecké besedě. Zde se opět výrazně uplatnila choreografická spolupráce Jarmily Kröschlové. Při II. Komorním večeru E.F.Burianova voicebandu , jehož program tvořila Píseň písní, upravená Maxem Brodem svůj talent ve Frejkově režii uplatnila choreografka a tanečnice Milča Mayerová. Premiéra tohoto večera se odehrála rovněž v Umělecké besedě 15. prosince 1928.

ALL RIGHTS RESERVED !