ALL RIGHTS RESERVED !
 

· OSOBNOSTI ·

František Zelenka (8. června 1904 – říjen či listopad 1944)

Zpracovala: Lada Tvrdíková

Architekt, scénograf, autor plakátů a grafik židovského původu František Zelenka1 se proslavil zejména svými architektonickými návrhy (Ježkův modrý pokoj, dnešní Špálova galerie), unikátním propojením designu a reklamy, ale zejména svým spojením s Osvobozeným divadlem a divadlem vůbec. V počátcích své tvorby byl ovlivněn zejména poetismem a konstruktivismem, což korespondovalo s myšlenkami Osvobozeného divadla. Architekt F. Zelenka bohužel po válce upadl nezaslouženě v zapomnění, a to i ve svém rodném městě. Jedná se ale o umělce, který i přes svůj tragický osud přistupoval vždy ke své tvorbě s ohromným optimismem a vysoce uměleckými nároky na provedení svého návrhu.

F. Zelenka se narodil 8. června 1904 v Kutné Hoře (lUKEŠ, Z. 1991 : 7) do zámožné židovské rodiny obchodníků s obilím. V Kutné Hoře také vystudoval měšťanskou školu. 1. dubna 1920 se stal členem Sdružení kutnohorského studentstva2 , kde mu již od počátku byla projevována důvěra ve výtvarných záležitostech3 . F. Zelenka začal působit na studentské scéně v Kutné Hoře. Organizoval různé večírky a kabarety, byl výborným hudebníkem, recitátorem i tanečníkem – optimistický život se promítá i v celé jeho tvorbě. Roku 1925 se na přání židovského dámského dobročinného spolku spolupodílel na Princezně Pampelišce, v níž hrál krále Ota Ornest a ostatní role židovské děti z Kutné Hory. F. Zelenka pro Princeznu Pampelišku navrhl scénu a sám technicky provedl výpravu. Byla to jeho první práce na scéně vůbec. (PÍRKO, J. 1947 : 35)

Jeho první návrhy scén pro studentskou scénu v Kutné Hoře po roce 1927 byly pro Thákurův Poštovní úřad a Wildeovu Florenckou tragedii. Spolu s architektem Rabensteinem se pak podílel na scéně k O´ Neillově hře Farma pod jilmy (SIEGL, J. 1933).

V letech 1923 – 1928 studuje F. Zelenka architekturu na pražské Technice (lUKEŠ, Z. 1991 : 7). Ještě v průběhu studia spolupracuje na mnoha inscenacích. Roku 1926 se jedná o  inscenace: Jak se vám líbí, Blažena a Beneš4 – obě v režii K. H. Hilara. Díky těmto dvěma inscenacím se Zelenka proslavil a dostával následně nabídky z dalších divadel. V tomtéž roce připravoval Prsy Tiresiovy v režii J. Honzla, na kterých spolupracoval spolu s O. Mrkvičkou a K. Teigem. Roku 1927 se podílel na inscenacích Abraham Lincoln – režie K. Dostál, Dítě a kouzlaLa serva padrona v režii F. Pujmana, Lékař v rozpacích v režii V. Nováka a Čert a Káča5 pro Národní Divadlo v režii J. Munclingra. Pro toto představení již F. Zelenka používá principy architektury. Roku 1928 spolupracuje F. Zelenka kupodivu opět s F. Pujmanem, jehož postoj k divadlu je diametrálně rozdílný od Zelenkova, zejména co se týče jistého řádu na scéně a romantičnosti. Společně připravují Zvíkovského raráškaArmidu, čímž se jejich budoucí spolupráce ztvrzuje. V tomtéž roce také F. Zelenka poprvé spolupracuje s J. Frejkou a Divadlem Dada a to na představení Mistr Ipokras, mastičkář drkolenský. Zajímavým tvůrčím počinem F. Zelenky byla Skleněná panna v režii J. Hladíka, která se měla odehrávat v prostředí velkoměsta. Zelenkova scéna zobrazuje město jako symbol moderní doby. Pro toto představení navrhl F. Zelenka i plakát6 . Roku 1929 následuje opět několik inscenací s F. Pujmanem: Fagot a flétna, Kunálovy oči, Poupě a Zámečník a dvě spolupráce s J. Frejkou: Marcelína, Dona Kichotka. Spolupráce s F. Pujmanem musela být pro F. Zelenku výzvou, ale jen těžko říci, co tohoto režiséra vedlo k tomu, že si pro své inscenace vybral jinak smýšlejícího scénografa F. Zelenku. Pochopitelné je to například u Fagotu a  flétny, kde mohl F. Zelenka plně rozvinout svoji představivost a fantazii jak pro kostýmy, tak i pro scénu7 .

Zatímco v prvním období tvorby F. Zelenky převládají v návrzích zejména konstruktivistické scény, ve 30. letech začíná používat jednotlivé ironicky symbolické detaily. V jeho návrzích je stále znát volnost a smysl pro humor. Kostýmy jsou tvarově uvolněné.
Po dokončení studia začíná F. Zelenka spolupracovat s Osvobozeným divadlem, pro které navrhuje nejen scénu, ale také kostýmy a v neposlední řadě plakáty (HOLZKNECHT, V. J. 1957 : 235). Jednou z jejich prvních společných inscenací byla Fata morgana (1929), následoval Ostrov Dynamit (1930), kterým Zelenka navázal na původní výpravy Osvobozeného divadla. Další spoluprácí byl Sever proti jihu (1930). Zelenka měl s Voskovcem a Werichem podobný smysl pro humor a zkratku, navíc byl stejně starý jako oni, a tak jejich spolupráce pokračovala i  v následujících letech: Golem (1931), Don Juan a Comp8 (1931) a Caesar9 (1932). V Caesarovi F. Zelenka neustále konfrontuje antickou dobu se soudobou realitou. Na scéně se tak vedle sebe objeví iónský sloh a dveře plovárny s římskými číslicemi. Aktuální vyznění mají také kostýmy – vojáci mají dres, kraťasy a plynovou masku. Představením Robin zbojník (1932) částečně jejich spolupráce končí, hlavně díky dalším pracovním nabídkám pro F. Zelenku (zejména architektonickým, ale i  divadelním). Nadále ale pro Osvobozené divadlo navrhuje kostýmy, např. pro představení Balada z hadrůNebe na zemi. (HOLZKNECHT, V. J. 1957 : 236).

Zelenka pro Osvobozené divadlo navrhl řadu jedinečných plakátů: Fata morgana, Leon Clifton čili Perná noc s gorilou, Ostrov Dynamit, 2 jazzové revue, 3 jazzové revue, Pudr a  benzín, Don Juan, Golem, Caesar, Robin zbojník. Velká část z nich měla na svou dobu nadměrný formát. Zelenka ke svým plakátům přistupoval jako k uměleckému dílu, ale stejně tak si uvědomoval i jejich reklamní funkci. Všechny jeho plakáty mají základní nápad, který je ústředním bodem celé kompozice. Stejně tak je tomu i u plakátu pro 3 jazzové revue10 (1930), který působí jako ulice v pohybu. Na tomto plakátě navíc poprvé použil črty obličejů Voskovce a Wericha, které se později staly jejich pomyslnými logy. F. Zelenka navrhoval i obálky na Ježkovy písně, které jsou z valné většiny vytvořeny metodou koláže.

V době, kdy F. Zelenka působí v Osvobozeném divadle, navrhuje scénu současně pro další režiséry. Spolupracuje s K. Dostálem, poprvé také s F. Salzerem a opakovaně s  F. Pujmanem, tentokráte na Lazebníku sevillském (1931) (Hilmera, J. 1991 : 40).

V letech 1931–37 působí v časopise EVA, kde vede rubriku pro čtenáře Jak Bydlíš? (Hilmera, J. 1995 : 952). Od roku 1932 projektuje rodinné domy, roku 1935 navrhuje administrativní budovy továrny AERO. V letech 1936–37 se účastní soutěže o nové brněnské Národní divadlo11 . F. Zelenka vyniká zejména návrhy obchodních portálů – např. Vilímkovo knihkupectví - dnešní Špálova galerie – ale designoval také nábytek a interiéry. Z této části jeho tvorby se nám bohužel dochovaly jen fragmenty12 . (Hilmera, J. 1995 : 952)

Vzhledem k Zelenkově plodné činnosti v oblasti architektury připravuje v letech 1933–34 jen několik divadelních her převážně v režii B. Stejskala. V letech 1935–37 spolupracuje F. Zelenka opakovaně s F. Salzerem, V. Novákem a B. Stejskalem. V předválečných letech stále přibývá spolupráce s režisérem F. Salzerem. Společně roku 1938 připravují inscenace: Milostná mámení, Sluha dvou pánů, Divotvorný kloboukPoslední prázdniny, které se pro F. Zelenku staly poslední inscenací, na které se mohl bez obav z nacistů podílet (Pařík, A. 1991 : 42).

Počátek okupace roku 1939 znamenal konec Zelenkovy tvorby. V tomtéž roce se mu ještě pod cizím jménem podařilo připravit s režisérem F. Salzerem inscenaci Zkrocení zlé ženy a roku 1941 hru Jak se vám líbí. To byla ale Zelenkova poslední práce na svobodě pro divadlo. Poté se podílel tajně na uvedení dětské opery H. Krásy na libreto A. Hoffmeistra Flašinetář Brundibár. Roku 1942 ho vyzvala židovská obec k práci na projektu Ústředního židovského muzea (Pařík, A. 1991 : 45).

13. července 1943 byl F. Zelenka i se svou rodinou deportován do Terezína. I tam se věnoval scénografické činnosti (a někdy dokonce i  režisérské). Během 15 měsíců v Terezíně se podílel na 25 inscenacích. Roku 1943 znovu uvedl Flašinetáře Brundibára. Zelenkovu scénu tvořil plot, za kterým vykukovaly hlavy dětského sboru, a  postavy zvířátek byly vytvořeny plakáty zvířecích hlav s vystřiženým otvorem na dětský obličej. I přes problémy s obsazením, hlavně díky častým transportům, měla opera 55 repríz. (Pařík, A. 1991 : 45) Mezi další Zelenkovy úspěšné inscenace z roku 1943 patří: Prodaná nevěsta, Poslední cyklista, Ženitba13 , Lidová hra Ester, pro kterou byly kostýmy udělané z obarvených a prostříhaných prostěradel po mrtvých, král měl na sobě řetěz z plechovek od paštik, a George Dandin v režii F. Zelenky.
Roku 1944 díky tzv. ,,okrašlovací akci” Zelenka připravoval klasiku, jako je Carmen, Služka paní a Bastien a Bastienka. Podílel se ale také na odvážných inscenacích, které byly nakonec zakázány: Císař Atlantidy, Florentinská tragedie.

Celá terezínská tvorba F. Zelenky je optimistická a využívá všech dostupných materiálů. Až poslední návrhy scén jsou ponuré a pesimistické: Strakonický dudák14 a Loyalities. Poslední scénické návrhy F. Zelenky již v Terezíně neožily. Ačkoliv si F. Zelenka uvědomoval nedostatek materiálů a nevhodnost prostor, ve kterých se hry hrály, jeho návrhy byly vždy profesionální a perfektně propracované.

František Zelenka zemřel s největší pravděpodobností 19. října 1944 v transportu do Osvětimi nebo byl zastřelen o měsíc později v Gleiwitzu, když už nemohl pokračovat v pochodu smrti (PÍRKO, J. 1947 : 36).

Prameny:

Literatura:


1. Příloha č. 1. František Zelenka

František Zelenka

2. Fond: Spolky KH VI. Sdružení kutnohorského studentstva. Korespondence 1919 – 1922. krab. č .4 ( blíže nesign.). Archiv KH.

3. Viz. příloha č. 2. Fond: Spolky KH VI. Sdružení kutnohorského studentstva. Korespondence 1919 – 1922. krab. č .4 (blíže nesign.). Archiv KH.

Korespondence F. Zelenky

Korespondence F. Zelenky

4. Příloha č. 3. Blažena a Beneš. K. H. Hilar. ND.

Blažena a Beneš. K. H. Hilar. ND.

5. Příloha č. 4. Čert a Káča. J. Muclingr. ND.

Čert a Káča. J. Muclingr. ND.

6. Příloha č. 5. Plakát Skleněná panna

Plakát Skleněná panna

7. Příloha č. 6. Fagot a flétna. F. Pujman. ND.

Fagot a flétna. F. Pujman. ND.

8. Příloha č. 7. Don Juan and Comp.V+W. OD.

Don Juan and Comp.V+W. OD.

9. Příloha č. 8. Caesar. V+W. OD.

Caesar. V+W. OD.

10. Příloha č .9. Plakát 3 jazzové revue

Plakát 3 jazzové revue

11. Jedná se již o druhou soutěž na výstavbu divadla. První byla roku 1928 v Kutné Hoře o postavení Tylova divadla – viz příloha č.10.

Návrh Tylova divadla

Návrh Tylova divadla

12. Příloha č. 11. Návrh interiéru

Návrh interiéru

13. Příloha č. 12. Ženitba.G. Schorsch.Divadlo v Terezíně.

Ženitba.G. Schorsch.Divadlo v Terezíně.

14. Příloha č. 13. Strakonický dudák. Divadlo v Terezíně.

Strakonický dudák.  Divadlo v Terezíně.

ALL RIGHTS RESERVED !