Historie Fotbálku starých pánů
část III
18. 3. 2001 - 22. 2. 2002
| Historie Fotbálku starých pánů
18. 3. 2001 - 22. 2. 2002 |
|
Kdo po Chvalovském?
Naše kopaná potřebuje ve svém čele nejen schopného podnikatele a šizuňka - teď, když už mají všichni nakradeno, by bylo možná vhodné se chvíli starat i o fotbal; kdyby ostatně úplně zanikl, byly by s dalším udržením Svazu jen problémy. Diskrétní agenti s tlustými lany se proto již začali ohlížet po nástupci Chvalovského. Překvapivým, ale reálným kandidátem je PhDr. T. P., Ph. D., který doposud nebyl k vidění ve vrcholo
vé kopané, ale věnoval se rozvoji zájmového sportu v regionu.T. P. je zasvěcencům znám již dlouho nejen svým nadšením, s nímž doslova vydupal ze země pravidelnou soutěž na pravé fotbalové poušti, totiž mezi brněnskými intelektuály. Nyní osvědčil svou jasnozřivost znovu: jakmile vycítil, že to prospěje hře, svoji soutěž bez váhání a nostalgie převedl na zcela nový model. Po prvním kole nového herního systému se zdá, že strefil do černého. Podstatu jeho opatření - jakož i jeho důvody - shrnuje nejpregnantně
ji jeho programový mail:Mili fotbalovi pratele,
Ac jsem se v posledni dobe ponekud vzdalil "cerne organizacni praci", osud FSP mi neni lhostejny. Myslim, ze jsme se dostali do situace, kdy bipolarni videni nasi fotbalove reality je v podstate prekonano a potencial mozne nasranosti (a koneckoncu i nebezpeci urazu) notne stoupa.
Proto si dovoluji navrhnout docasne zruseni deleni nasich mustev na FF a ZS (napriklad do navratu Ladi Dumka) a prejit na pruznejsi model volby mustev na miste, treba vyberem kapitanu. Tyto pravidelne hracske rekonfigurace by mohly vyznamne prispet k celkovemu pozitku ze hry i ke znovunavazani jemneho prediva zpretrhanych socialnich vazeb (tymova fluidnost by samozrejme take lepe odrazela soucasnou postmoderni -a koneckoncu i globalne-politickou - situaci)
Navrhuji, abyste si pokud mozno jiz dnes (ale nejpozdeji v nedeli) vzali dve tricka, jedno cerne a jedno bile. Dresy by kazdopadne i v teto podobe mely zustat zachovany.
Tom
(Sportovní demokracie, 19. 3. 2001)
| Na manažerovu výzvu zareagoval server FSP tímto pokusem, který záhy ztroskotal, takže docházka je od té doby evidována jen nahodile. Novou povahu klání na palubovce však spolehlivě odrážejí zprávy ze zápasů, kde se jako soupeři začali místo reálných týmu objevovat jacísi záhadní "černí" a "bílí", ev. "jedni" a "druzí". |
Neděle 18. 3. 2001, Bílí - Černí 15 : 15
Bílí: Galík, Macík, Pospíšil, Rambousek, Svoboda
Černí: Krejza, Řepa, Trávníček, Voráč
Ohlasy z tisku:
Exhibice velmistrů
Hrála se španělská hra. Partie byla divácky velmi atraktivní, protože se ani jedna strana neomezila na pouhou obranu. Byly k vidění nápadité kombinace, ale partie vynikala i mistrovstvím strategickým. Pokud jde o volnost pohybu, přála situace spíše černému, bílý však tuto nevýhodu kompenzoval rošádou.Hlavní slovo měli střelci. V koncovce si bílý vypracoval mírnou výhodu, ale černý se nezalekl časové tísně a podařilo se mu partii vyrovnat. Na poslední chvíli si sice bílý mimořádně pěknou kombinací opět vybudoval naději na vítězství, ale po protiútoku nepřítele rád přijal nabídnutou remízu.
(Šachové rozhledy, 19. 3. 2001)
Neděle 1. 4. 2001
Z neděle 1. 4. poslal neznámý redaktor do redakce tuto zprávu (její vpravdě aprílové vyznění lze přičítat stavu, v němž byl pisatel přistižen ještě dva dny po jejím sepsání a jejž nejvýstižněji popisuje rčení "mohl sotva chodit"):
Černí: Absolon, Svoboda, Krejza, Trávníček a Tom Kubíček.
Bílí: Pospíšil, Voráč, Sviták, Řepa a Galík.
Tráva si za hrozivého stavu pro černé vyvrkl kotník a odstoupil, stav se vynuloval a Pavel Galík přestoupil k černým. Hrálo se 5:4 a hra pak byla velmi vyrovnaná a dramatická (nebylo to nenápadité a nudné čutání tzv. národního mužstva ve středu s Dánskem), kořeněná mými ne vždy přesnými přihrávkami, které ale vždy vnesou do hry novou zápletku. Bílí prohráli o jeden gól, ale nevím, zda to bylo 6 ku 5 nebo jinak.
Záda se lepší, v televizi to není ono, Zbyněk
Středa 30. 5. 2001
FSP - FMP Plovdivská 15 : 10
Tým FSP: Řepa, Sviták, Voráč, Pospíšil; Petrželka, Absolon, Kubíček, Rambousek. Trenér: Ladislav Dumek.
FMP Plovdivská: Jiří Točev, Mira Filip, Roman Kolář, Petr Mánek, Marcel Nekvinda.
Fotbalový svět i sázkové kanceláře jsou výsledkem natolik šokovány, že komentáře dosud nedorazily. Rozhodně se však potvrdilo, že mezera v aktivitách týmu FSP zeje jen na WWW stránkách, nikoli v reálném životě. Pravidelný herní režim středa-neděle se stal skutečností a přináší své plody.
Neděle 29. 7. 2001
Jedni - Druzí 13:10 (nebo nějak podobně, rozhodně o tři)
FSP žije dál, i když, jak již bylo zmíněno, kronikářské úsilí poněkud polevilo. To však novináři i fanoušci jen sbírají síly na nové vzepětí, které se očekává s letošním podzimem. Nejenže Baroš neodejde do Anglie, ale na domácích hřištích se opět objeví Laďa Dumek (podobně, jako to přednedávnem předvedl Laďa Vízek?).
Jak dnes zápasy vypadají
Hraje se venku, protože ani slavní Sokoli v létě necvičí a jejich tělocvična proto není k dispozici - to ostatně mnohé vypovídá o herní morálce starých pánů, kteří neznají dovolenou ani v době, kdy se i přeplácené hvězdy z Primera Division, Premier League, Bundesligy aj. povalují po plážích (nemluvě o labužnících z NHL, kteří si vyrazí dokonce do pardubické nemocnice).
Konkrétním příkladem budiž nedělní střet. Nastoupili proti sobě Řepa, Voráč, Kubíček, Sviták na jedné straně a Pospíšil, Krejza, Rambousek a později Macík na straně druhé. Macík věren své tradici nastoupil se zpožděním asi 15 minut (zřejmě mu jde o oněch pět minut, kdy může kondičně exhibovat, že), takže jeho tým byl zprvu oslaben a nasbíral v této době, zejména díky chladnokrevně zakončujícímu Z. Svitákovi, dvoubrankové manko. Po vyrovnání početního stavu vedoucí mužstvo dlouho tento rozdíl udržovalo; k vidění byly na obou stranách krásné kombinace a velké nasazení, okořeněné navíc - vzhledem k většímu rozměru venkovních branek - dalekonosnou střelbou. Nechyběly Řepovy standardní brankářské zákroky, které opět uváděly soupeře v zoufalství, navíc k nim přidal snahy útočné, zvláště pěknou hlavičku do šibenice. Teprve krátce před koncem se dotahujícím podařilo vyrovnat a ve strhujícím závěru strhnout vítězství na svou stranu třemi slepenými góly. Rozladění poražených mělo být smazáno pokračováním v zahrádce hostince Na devadesátce (viz J. Foglar: Devadesátka pokračuje), ale její zavřená branka (jakou by byli potřebovali ke konci zápasu) jejich frustraci jen prohloubila. Naopak T. Pospíšil, který již zvažoval odložení rodinné dovolené kvůli možnosti odvety, může spokojeně odcestovat, má-li čím.
Menší sekce navázala na kopanou ještě koupanou, a sice v bazénu Na dobráku. Ostatní zůstali špinaví.
Ani mrtvá kočka borce nezastaví
Sám Osud se pokusil zasáhnout do konání FSP, když do samého středu hřiště umístil mrtvou kočku. Nalezená byla mladšího věku, měla tmavý kožich a byla i po smrti obletována. Hře však nezabránila. Smutečního obřadu se ujal - jak jinak - nestor Fotbálku starých pánů T. Pospíšil, který pomocí dvou dřevěných obřadních hůlek uložil nebožku do plastové urny obsluhované PhDr. Z. Svitákem. Jízlivé poznámky, že jde o nácvik na blížící se volby, přešli oba hrdým mlčením.
Sobota 22. 9. 2001
Kanický kopanec: skvělý úspěch na sklonku sportovních kariér
Tým Hodní psi nastoupil k turnaji o Kanický kopanec a překvapil odborníky i sám sebe. Po tradičním zakolísání v prvních dvaceti minutách, kdy se teprve seznamoval s herním stylem na travnatém hřišti s velkými brankami a kdy stačil nasbírat nesmazatelní manko 0:4, již sehrál zbytek partie důstojně a v dalším zápase proti teamu Technologického parku slavně zvítězil, čímž si zajistil historické třetí místo v turnaji.
Na podrobné zprávy o jednotlivých zápasech a vývoji celého turnaje se dosud čeká.
Hartigova kariéra se mu zdála pomalá
(Brno, roj-trs): Senzací turnaje v Kanicích se stal přestup nenápadné hvězdy týmu Hodný pes gólmana Milana Řepy. Zvítěziv v zápase o 3. místo, ihned byl pro finále draftován ke konkurenci a jako jediný Pes tak získal k třetímu místu i první.
To mu však nestacilo. Vzápětí z vrcholového brněnského fotbalu zmizel a fanoušci se právem ptali, kde je mu konec. Náš redaktor J. Reaktor tomu konečně přišel na kloub: Řepa již působí za nehorázné peníze v našem přední
Průběžná zpráva z přelomu října a listopadu
Tradiční roli strážce mravní čistoty převzal tentokrát od Jiřího Rambouska Č. A. a zformuloval tuto petici, již si, jak uvádí, také sám podepsal:
Borci,
hrajme tvrdě a mužně, ale somatickou oblastí od špičky pyje (u některých tedy těsně nad koleny) až po ramena. Je zbytečné vytvářet spletence nohou, nemáme-li již šanci míč zasáhnout a soupeř nás - lidově řečeno - udělal. Spletence nohou dělejme pouze v ložnicích.
Po pár posledních mačích mívám pocit určité spráskanosti (není myšleno výsledkové) a místo vítězství oslavujeme s manželkou skutečnost, že jsem přežil a pouze kulhám.
Čenda
Obdrženo 5. 11. 2001:
Na vedomi: provozovately webove stranky FSP a redaktoru J. Reaktoru:
Ja nize podepsanej Petr Cech protestuju aby nejakej tento zpochybnoval moji identytu. Menuju se Petr Cech a chytam za slavnou Spartu jako Petr Cech a sem to ja a zadnej Repa. Tak si to zapamatujte jinak to dam k soudu uz mne to nebavi ty vase medijalni utoky moc su nastvanej.
Petr Cech a s nim cela Sparta
---
V.I.P. Chat - Skyline
8.11.2001 od 14:00 na
http://chat.volny.cz
Ohlasy ze světového tisku našel v archivech Z. S.:
Není divu, že heroický výkon Milana Řepy v sestavě dobré poloviny mužstev na turnaji v Kanicích nezůstal bez odezvy. Ostatně jeho pravidelné cesty do Vídně (Rapid nebo Austria?) hovoří za vše. Také od nás se podařilo zachytit několik ohlasů:
... Myslíme si, že by si Milan, vládce náš, slunce naše jasné (uklánění, údery hlavou o stůl) za skvělé, nekompromisní a stabilní výkony v brance (potlesk, volání slávy) i kdekoliv jinde zasloužil trvalou připomínku svých heroických činů. Zatím se nedaří prosadit myšlenku sochy v nadživotní velikosti (pískot, volání hanba), OKD je hluché k našim žádostem, aby byl po Milanovi, vládci našem, slunci našem jasném (uklánění, údery hlavou o stůl), pojmenován nějaký důl (pískot, silná slova na adresu ostravských chacharů). Proto chceme oslovit odpovědné orgány FF MU, aby na jeho počest byla pojmenována posluchárna číslo 1, protože on takovou jedničkou je (volání slávy, předseda je na ramenou odnášen z místnosti, takže zapisovatelce mizí z dohledu).
(Ze stenografického záznamu projevu předsedy Fanclubu Milana Řepy) Na mrtvém bodě zatím uvázlo jednání zástupců FMŘ (Fanklubu Milana Řepy) s odpovědnými orgány městské části Brno-Královo Pole o postavení sochy Milana Řepy v nadživotní velikosti. Projekt je v zainteresované veřejnosti již známý jako tzv. Královopolský kolos, jeden z budoucích divů Brna. Radní nicméně ocenili myšlenku FMŘ jako zdravou a inspirativní, bude ji však třeba ještě důkladně uvážit, protože i mezi nimi je několik osob, které by si takovou sochu zasloužily.(SPORTSPY
Časopis ze sportovního zákulisí)
Nebezpečný vliv
Poslední nedělní zápas hodnotí přední fotbaloví odborníci jako veletrh zmařených šancí. Míč se odrážel na neočekávaná místa, snad jako by měl rohy, k přihrávkám chyběl vždy pověstný krůček nebo ještě méně, střely vymetaly pavučiny ze všech zákoutí sokolovny. V důsledku toho se hřištěm stále častěji ozývala na obou stranách chlapská slova, v nichž jakoby se zračil všechen zmar světa, a skóre zůstávalo dlouho neuvěřitelně nízké. Chaotické hře nepomohla ani změna stran, až několik náhodných ran, navzdory zákonům statistiky na jedné straně, rozhodlo zápas. Snad poslední gól Tomáše Pospíšila, vstřelený po nadlidském úsilí, je příslibem lepších časů.
Podle známého psychologa dr. Trottelmachera se na hře výrazně podepsalo soustředěné sledování prvního zápasu baráže (vlastně blamáže) české reprezentace s Belgií, v němž naši prohráli po ostudném výkonu o jeden gól. Při něm si zřejmě královopolští borci osvojili chaotickou hru Chovancova slepence takzvaných hvězd a protože se nedělní zápas konal jen 19 hodin po skončení přenosu, nedokázali se od tohoto zhoubného vlivu oprostit.
Jestliže sledovali i druhé dějství postupové blamáže, máme se v neděli skutečně na co těšit.
(Sport a psychologie
Odborný věstník sportovních psychologů a masérů)
Čtvrtek 8. listopadu 2001
FSP Plovdivská : FSP Hodní psi 7 : 6
Zdánlivě hrozivé průběžné skóre korigovali FC HP krásnými góly během závěrečného drtivého tlaku, z něhož se domácí vymanili až zoufalým trikem, totiž oznámili, že vypršel čas zápasu, a na důkaz nechali vběhnout na hřiště nějaké nešťastníky, kteří poté špatně předstírali, že přišli hrát volleyball.
(ČTK)
Již tradiční problém Hodných psů na cizím hřišti se opět projevil: v úvodu zápasu nasbíral tým ztrátu, se kterou se pak již nevyrovnal. Hrálo se s dostatečným počtem hráčů a na neobvykle velkém poli (zvláště pro mě), takže obě mužstva pravidelně střídala dvě úplné pětky. Šlo tedy vlastně o dva do sebe proložené zápasy, v celkovém součtu FSP HP prohráli díky katastrofální bilanci tzv.
první pětky (jejíž složení se z vrozené skromnosti nezachovalo).
Středa 19. prosince 2001
FC Hodní psi vs. FC Doktoři
zvaní řezníci 8 : 7FC HP: Řepa, Aleš, Josef, Voráč, Tomáš R., Zbyněk S. (pokud mne paměť neklame), góly: Aleš 3, Voráč 1 (dále nevím).
FC Doktoři se vyznačují zvláštním druhem svéhlavosti: bez ohledu na počet a výši porážek, jež narůstají na jejich kontě, žádají dalších a dalších odvet v naději, že to snad jednou vyjde. Ačkoli se Hodní psi tentokrát sešli ve velmi improvizované sestavě a nejmenovaný Zbyněk S. přišel nejen pozdě, ale též dobře naložen punčem, kterého požíval s nejmenovanou Martinou S., zvanou Řepová, zápas měl tradiční průběh. HP začali v exhibičním stylu, během asi 15 minut vestrkali celkem 4x balón do brány bezmocného soupeře, který se téměř nedostal za vlastní polovinu. Jelikož bylo před Vánocemi, HP se soupeře zželelo a v následující části jej nechal tzv. vrátit do hry. Za stavu 7:7 zazněl závěrečný hvizd a HP navrhovali v tom čase míru a svornosti bohulibou remízu. Zpupní doktoři však žádali jasného rozuzlení, kterého se jim vzápětí dostalo po nejkrásnější akci zápasu a možná i celých dějin FSP: Řepa, který nezvykle a dokonce i bez fatálních chyb operoval na celé vlastní polovině a neležel jen chrabře v bráně, poslal kolmý pas na Voráče, který narušil obranu soupeře nekonvenčním postavením a la pivot a patičkou poslal míč na nabíhající levé křídlo, tj. na Aleše, který zavěsil pod vingl odkryté brány.
(14. 1. 2002) Již dne 11. 12. 2001 byl na vrátnici naší instituce doručen následující dopis. Byl bohužel uložen v natolik podezřelé obálce (konkrétně šlo o zřejmě několikrát recyklovaný papírový sáček na svačinu), že byl předán ke zkoumáni pyrotechnikům ÚOOZ, a tak jeho obsah můžeme zveřejnit až dnes. Dlužno podotknout, že neztratil nic ze své aktuálnosti a že r
edakce sympatickým fanynkám jen fandí:Vážený pane dochtore,
předkem našeho dopisa Vám chceme řéct, že Vám jakož aj šeckým hodným psiskám fandíme. Ale co sa nám nelúbí že na tom Vašem vebu lebo jak sa tomu říká málo píšete o našem Jožinovi. Furt tam enom o jakémsi Řepovi - je to sice ogařisko z našeho regijóna ale nemože byt přeca lepčí než náš Jožinek lebo furt enom v téj bránce lapí dežto náš Joža běhá a jak to s tím balónem umí ten s týma nohama nad balónem šmidlá jak dyž sa tancujú ty naše slovácké ciférky. Přitom nevíte co ten chudák Joža toho má - na vinohradě dře, večer dycky ve sklepě sa zhuntuje, potem eště po nocách si s tým Platónem hlavu moří lebo s šachama. A aj v tom Brně tam prý aj divadlo hraje - tož to sa nám zas tak nelúbí bo aj velebný pán povídali že by neměl dělat ze sebe kašpara dyž je tým profesórem na univerzitě.
Tož Vás moc prosíme něco o tom Jožinovi, dyby aj barsjaké fotečky byly - to bysme byly rády. Radši Jožina než ty sprosťárny co tam píše ten Absolón. Tož ste sa zbláznili? dyť si to možů přečíst aj děcka! Tož ale aj přesto Vám furt fandíme. A přijeďte si někdy do Polešovic zahrát. Rády Vás uvidíme. Večer možem zajit do sklépka alebo na tancovačku. Hlavně ať přijedú ten Dumek s Pospíšilem, to sú takoví šikovní synci.
Tož už ale mosíme končit. Za Jožinův faňklub Mařka, Bláže, Věruš a Jaruna.
Aby spory o případné konflikty na hrací ploše dostaly realističtější základ, připravili jsme malý osvěžovací kurz ve věci výkladu pravidel kopané. Text je převzat z oficiálního serveru ČMSF; zatímco samotná pravidla jsou poměrně suchá, jejich výklad skýtá, jak soudíme, pro mnohé z nás nejedno překvapení. Podotýkáme ovšem, že je nutno je aplikovat připměřeně našim poměrům, jimiž jsou především:
- opotřebení tělesných schrán
- parkety namísto trávníku
- tvrdé předměty v okolí
Těmto specifikům by snad lépe odpovídala pravidla např. pro futsal, server futsal.cz vsak bohuzel pod odkazem "pravidla" nabizi jen prazdnou stranku.
Středa 30. 1. 2002
FSP Hodní psi se opět střetl s týmem doktorů (vzhledem k našemu stavu nejvhodnějším to soupeřem, snad s výjimkou klubů působících při odbočkách SPŽ). Do uzávěrky této stránky však výsledek nedorazil, jak se už stává trapným zvykem...
Obdrželi jsme reakci J. Petrželky na dopis jeho fan-clubu:
Děkuju děvčatom z našého kraja za morální podržení, dyť bez teho by žádný pořádný fotbalista dlouho nevydržal (aj Bekchem je furt morálně podporovaný tema kočkama). Navíc ste ně, holky, přivedly na dobrou myšlénku. Opravdu mám těch starostí nad hlavu, tož že bych to trochu rozdělíl, né? Tak až se bude okopávat vinohrad, pozvu vám teho Dumka s Pospíšilem (šak sa těšte, jak jim padne motyka do ruky), a sám vlezu hned odpoledňa do teho sklepa (abych to huntování moc nešidil). Eště jednou děkuju a podržujte ně aj dál.
Mili pratele fotbaliste,
Dekuji za pochopeni.
Sportu zdar a seniorskemu fotbalu zvlast.
Tom Pospisil
Paralelne ke generacni obmene v ceskem hokejovem tymu se pripojuji i ja k soucasnemu trendu. Rad bych vam proto oznamil, ze timto rezignuji na funkci generalniho managera FSP Hodni psi.
Ze zdravotnich duvodu se hodlam zucastnovat hrani mene casto nez drive a myslim si tudiz, ze by tuto funkci mel prevzit nekdo s hojnejsi ucasti.
Prosim nechte si projit hlavou, kdo by se vam libil jako muj nastupce, pripadne zvazte, zda byste prave VY nebyli ochotni se teto cestne funkce ujmout.
MFDnes, 23.2.2002
BOLEST NA KOPAČKÁCH
S hlubokým zármutkem přijaly stovky fanoušků a zvláště fanynek oznámení o resignaci jednoho z nejtalentovanějších objevů a současně jedné ze stálic fotbalových hřišť Tomáše Pospíšila. "Odejde li vám spoluhráč, je to strašný okamžik v životě každého individua," komentoval se slzami v očích jeden z reprezentačních kádrů, "odejdou-li však naráz spoluhráč, manažer a hrající trenér, nejraději byste do všeho plácli a utekli někam strašně, strašně daleko." Ani ostatní borci neskrývali své dojetí a byly k vidění i skutečně chlapské okamžiky vzájemného objetí a usedavého pláče. Pospíšilovo náhlé rozhodnutí překvapilo téměř všechny, objevili se však i tací, kteří nezvládli pohnutí a dali průchod agresivitě, které však jistě záhy litovali: "Je to srábek," hulákal jeden z členů Pospíšilova fanklubu, "však se podivejte jací kolem něj hrajou trosky. Kdyby to každej zabalil, tak všichni, jak tu jsme, skončíme místo na pravidelnejch utkáních a srazech fanklubů po hospodách." Pospíšilovi spoluhráči se nechtěli blíže vyslovovat k spoluhráčovu překvapujícímu rozhodnutí, jen jeden z nich, který jako poslední opouštěl tak podivně ztichlou šatnu, se ještě otočil za naším zpravodajem a vyčítavě pravil: "Myslím, že Tomáš si měl více vzíti k srdci slova velkého Coubertina: Vždyť rakev se nemusí nosit, stačí ji šoupat!"