Betrayal

Toto byla poslední hra, kterou jsem viděl v rámci svého zimního pobytu na Manhattanu. A byla to pecka. Teda, pecka, byl to Pinter. Takže lidi byli po představení docela vyčerpaní a ani během představení nebylo mnoho ovací a nadšených ohlasů z publika. Možná to taky bylo tím, že se sem tam někdo identifikoval s problematikou dlouholeté manželské nevěry, takže jim bylo proti srsti se veřejne hlásit k příbuznosti s hrou.

Jedním z milých prekvapení byla prítomnost Juliet Binoche na pódiu. Predtím jsem ji videl v Nesnesitelné lehkosti bytí a byl jsem docela zvedavý na její anglictinu. Vedlasi dobre, což asi není príliš prekvapivé a s britským akcentem si poradila stejne brilantne jako ostatní herci (krome Itala, který mluvil s italským prízvukem).

Hra má tuším devet cástí a predstavení bylo durch, bez prestávky. Docela hodne posunu v case a pomerne silné strídání emocí. Abych rekl pravdu, docela me prekvapilo, když jsem v novinách videl Pintera v broadwayské sekci, nejak mi mezi ty desítky muzikálu nesedel. A tak je aspon dobre, že se tam ješte místy hraje divadlo.