Editorial k jubilejnímu číslu Proudů

K jubileu, záměru, historii a koncepci Proudů

Před časem – a uplynulo od té doby již 10 let – jsem oslovil kolegu Ludvíka Štěpána, kterého jsem jako novináře, spisovatele a doktoranda polonistiky přijal na ústav slavistiky na základě výběrového řízení a který se zde postupně stal PhD., docentem a profesorem, že by bylo dobré založit nějaký mezigenerační internetový časopis, jenž by vyplnil mezeru mezi skupinovými a generačními časopisy, které soustřeďují pouze úzké kruhy kamarádů a kam obvykle nepustí nikoho, kdo by nebyl jejich krevní skupiny, ale jen ty, kteří vyhovují jejich názorům, jak je ostatně u nás běžné v řadě médií, včetně těch, která jsou placena z peněz daňových poplatníků, kteří je nemohou nijak ovlivnit a jejichž profil určují jen určité vlivové skupiny. To jsme chtěli překonat otevřeností a názorovou tolerancí. Mysleli jsme tím také to, že časopis bude sledovat českou a slovenskou literární a literárněkritickou a obecně literárněvědnou produkci a že bude otevřen skutečně všem bez ohledu na estetické zaměření a názorové spektrum a že přirozeně přesáhne hranice České republiky ve směru střední Evropy: odtud i jazyková otevřenost a docenění nejen slovanského, ale také německého a maďarského a jiných kontextů tohoto areálu. Časopis měl za deset let své existence různé vývojové peripetie: měnilo se složení redakce, kterou jsem po odchodu Ludvíka Štěpána v roce 2009 převzal, stejně jako vydavatele časopisu, tehdejší občanské sdružení, nynější zapsaný spolek Středoevropské centrum slovanských studií. Ústav slavistiky se stal se souhlasem vedení Filozofické fakulty sídlem tohoto spolku, stejně jako Proudů. Měnila se i skladba autorů, také podle osobních preferencí a vztahů, struktura časopisu, frekvence rubrik a také jazyková struktura: nevylučovali jsme žádné středoevropské, slovanské a světové jazyky. Měnila se image časopisu, vznikl facebook, zrodila se koncepce tematických čísel, idea recenzovaného časopisu, jenž by však zůstal i časopisem literárním tak, jak byl od počátku pojímán. Klíčovou – kromě studií – je rubrika recenzní, ale také umělecká, kulturní, literární, překladatelská, je tu citelná absence německy a maďarsky psaných příspěvků, což hodláme postupně měnit.

Budoucí vyhlídky Proudů

Proudy jsou unikátní především tím, že mají nejen akademické rubriky, ale umožňují publikovat také neakademické texty, jako jsou glosy, eseje, vlastní tvorba, cestopisy, rozhovory a další, což odpovídá původnímu záměru literárního časopisu. Z akademických textů jsou recenzovány pouze studie (uplatňujeme principy tzv. „double blind peer review“, přičemž každou studii posuzují dva recenzenti). Přesto zatím nejsou Proudy vedeny v seznamu recenzovaných periodik – a to je jedním z našich přání a cílů, které vytyčila už má předchůdkyně Mgr. Eliška Gunišová; splňovat požadavky kladené na recenzované časopisy a zažádat o zápis do tohoto seznamu.

Dalším z našich cílů je posílit „středoevropský ráz“ časopisu, tedy získat více nosných tematických textů, k čemuž by mělo dopomoci i příští číslo (2020/1), které je plánováno jako tematické. Ve spolupráci s organizátory SchulzFestu a akce Brno čte Bruna jsme vyhlásili téma Bruno Schulz v kontextu střední Evropy. Toto číslo bude vůbec prvním tematickým číslem tohoto časopisu a, jak doufáme, nikoliv posledním.

Pozvolna se snažíme časopis inovovat i po jiných stránkách, ať už se jedná o konkretizaci pokynů pro autory, kterou chceme dosáhnout větší přesnosti a korektnosti na formální úrovni, nebo o nové rubriky či oslovování nových přispěvatelů. Jsme rádi, že se nám podařilo navázat spolupráci s naší brněnskou i pražskou ukrajinistikou a v této souvislosti jsme také přidali novou rubriku Překlady jako podkategorii Vlastní tvorby, kde nyní pravidelně publikujeme překlady z ukrajinštiny do češtiny (od čísla 2018/2). Vítány jsou však také překlady mezi jinými jazyky středoevropského prostoru. Vydělením překladů z kategorií Próza a Poezie, kde byly uveřejňovány dříve, jsme chtěli podpořit translatologické stanovisko, podle něhož je překlad tvůrčím aktem, zkrátka jsme chtěli zdůraznit roli překladu a ocenit úsilí překladatelů.

Jsme rádi, že se Proudy těší pozornosti akademiků nejen z Česka, ale také ze Slovenska (např. Bratislava, Banská Bystrica, Nitra, Trnava), že máme přispěvatele z řad renomovaných akademiků, ale také začínajících badatelů, že se nám daří udržet si stálé přispěvatele, ale také oslovovat nové. Rovněž nás těší, že v Proudech kromě filologicky zaměřených textů otiskujeme také příspěvky zasahující do jiných oborů (estetika, historie a jiné). Nosnou rubrikou se zdají být Recenze, kde uveřejňujeme nejen recenze na odborné publikace, ale také na beletrii – jako jeden z mála akademických časopisů v Česku. A to vše v několika jazycích – kromě češtiny a slovenštiny jsme v poslední době otiskovali texty také v ukrajinštině, angličtině nebo třeba v italštině.

Přejme tedy Proudům k jejich desetiletému jubileu, aby byly stále čtivé, aby si přinejmenším udržely své standardy, nebo lépe, aby se stále zlepšovaly.


V Brně 10. února 2020

Ivo Pospíšil, šéfredaktor

Markéta Poledníková, výkonná redaktorka


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2019
  1. Editorial k jubilejnímu číslu Proudů (Ivo Pospíšil a Markéta Poledníková)