Zpěváčci bez křidélek? Koncertní setkání k 70. výročí Brněnského dětského sboru na Konzervatoři Brno 28. listopadu 2015

Květuše Lepilová

První prosinec 1945 ve škole na Kotlářské ulici. Zpěváčci bez křidélek? Tak Brněnský dětský sbor (BDS) představil ve své knize (1970) jeho sbormistr prof. PhDr. František Lýsek, DrSc.: „Místo rozbitých skel oken balicí papír, v přítmí učeben všude jediná žárovka. Jedenáct set žáků se tu střídá ve dvousměnném provozu. Na jedinou výzvu k účasti v pěveckém sboru se naplnila kreslírna dětskými zájemci, vznítila se náhle zpěvnost, chytly nitky hudebnosti, spojily se plamínky nadšení: Tak zpívají v Brně! V oné kreslírně začaly klíčit život a dílo Brněnského dětského sboru“. Bývalí zpěváčci si vznik a společný zpěv připomněli na Koncertním setkání v aule Konzervatoře Brno 28. listopadu. K zakladatelům dětského sboru patřily proslulé osobnosti dnešní hudební kultury Miloš Štědroň, Lubomír Mátl, Petr Vavřín, Eva Pilarová, Hana Horká: také jako i další zakladatelé Lýskova nadačního fondu r. 1994 přispívající k rozvoji zpěvnosti a hudebnosti dětí a mládeže, odkazu sbormistra.

V pořadu Koncertního setkání vystoupil skladatel a muzikolog prof. Miloš Štědroň, dnešní pěvci oper ND Praha a Brno – Jan Markvart a Jiří Klecker, pedagogové Konzervatoře Brno se svými žáky (vyučující hry na harfu Alžběta Horská/Poláčková, na flétnu Radvana Žáková/Dvořáková, dirigent a zvukový režisér Aleš Podařil i současní spolupracovníci nadačního fondu – klavírní duo Milan a Renata Bialasovi). Závěrem pořadu si zpěváčci pod vedením prof. Lubomíra Mátla zazpívali v aule Lýskovy úpravy lidových písní a z CD vyslechli svůj oblíbený latinský repertoár, zpívaný již v 50. letech 20. století.

V archivu Lýskova nadačního fondu včetně kronik psaných samotnými zpěváčky BDS jsou dnes uloženy vzácné prameny. Již v letech 1946–1949 získal sbor první ceny v soutěži Dorostu Červeného kříže, v rozhlasové soutěži dětských sborů, v ústředních kolech Soutěží tvořivosti mládeže, pořádal tzv. výchovné koncerty v nejmenších obcích republiky i ve významných koncertních síních. Dětské sborově pěvecké umění šířil sbor v Praze 1950 a 1957 na Pražském jaru, od 60. let na Sborových festivalech v Brně. Vítězem Setkání dětských sborů v Düsseldorfu se stal BDS r. 1957, v Llangollenu r. 1959, r. 1971 byl první v soutěži Grand Prix v Montreux. Zpíval v řadě zemí Evropy, r. 1958 a 1965 na festivalech v Itálii (s AS Moravan, s orchestrem FOK a České filharmonie a s pěvci opery ND v Praze). K prvním významným cenám sboru patří i stříbrná medaile města Ferma a Zlatá medaile San Rema 1969. V r. 1957 BDS v Itálii a Rakousku úspěšně zaměnil ženské hlasy ve Dvořákově Requiem a Smetanově České písni. Zpíval v kantátách a oratoriích Bacha, Berlioze, Orffa, Prokofjeva, Martinů, Honeggera, r. 1965 zpíval v Itálii Hry o Marii B. Martinů, r. 1969 BDS přijal pozvání do kanadského Vancouveru na festival „Children for Children“.

Sbor zpíval a natáčel v rozhlase, na gramofonové desky, ve filmu a televizi. Proslul filmy Děti a noty (1961, Stříbrný lev v Benátkách), Zrod sboru, Zpěváčci bez křidélek (1975) ad. BDS probojoval na koncertní pódia latinsky zpívané party, šíři hlasového rozsahu, atonalitu, a to za spolupráce se skvělými skladateli, komponujícími pro BDS (jen z Brna např. Z. Blažek, P. Blatný, C. Kohoutek, O. Chlubna ad.). Sbor zpíval v osmi cizích jazycích náročné skladby italského baroka, renesance, moderny, lidové písně pak převážně v úpravě svého sbormistra. K roku 1975 BDS ovládal 31 vícehlasých skladeb, 16 zpracování lidových písní a prokazoval, že i dětský sborový zpěv vyzařuje umění, hodné obdivu tak jako umění dospělých, zvláště ponechává-li si dětský výraz, barvu hlasu a dikci; pomáhal prosadit hudebně estetický fenomén 20. století – dětské sborově pěvecké umění, jímž mezinárodně proslul a navázal na sbormistrovy Jistebnické zpěváčky (1929–1938).

Dne 28. 3. 1976 BDS zazpíval na tisícím koncertu sbormistra F. Lýska a 12. ledna 1977, čtyři dny před jeho smrtí uskutečnil v Praze neuvěřitelné: jak psaly Hudební rozhledy – „Unikátní koncert BDS bez sbormistra“. Gramodeska „Brněnský dětský sbor“ z r. 1975 se stala Zlatou deskou Supraphonu (1977). Ve sborovém zpěvu již jako děti prokázali zpěváčci BDS schopnost spoluvytvářet umění. Jejich sbormistr na ně myslel i ve své závěti: „Vzpomínaje na léta prožitá s mými dětskými sbory vyslovuji přání, aby moji bývalí členové dětských sborů neopouštěli ty pěvecké ideály, jimiž se sborový dětský zpěv tvoří, žije a vytváří tradici už dětské ušlechtilosti…“.

Přijetím diplomu zpěváčci BDS jako absolventi končili ve sboru v 15–16 letech, později pokračovali nejednou v pěveckých sborech dalších (Univerzitní sbor, APS Moravan, VSMU, Brněnští madrigalisté, BAS aj.), někteří studovali na konzervatoři, na JAMU ad.

Zpěváčci BDS přivábeni ke zpěvu a hudbě působí dále ve sborech amatérsky i profesionálně. Přispívají k představě Janáčkova Brna jako města hudby. O svých 11 tisících zpěváčcích dětských sborů František Lýsek ne nadarmo říkal: „Vše nejlepší se rozvíjí ve věku dětském“. Dnes tito bývalí zpěváčci se svými dětmi, žáky a s dalšími sbory v čele pokračují v rozvoji hudebního života Brna – a nejen Brna!

doc. PhDr. Květuše Lepilová, CSc. –  literární teoretička, slavistka, publicistka. Autorka stovek statí, řady učebnic (Nástin ruské kultury, Řečová komunikace verbální a neverbální, Rusky na cesty aj.), devítidílného seriálu tzv. videodiagnostiky „Vyprávějte si s námi“ (1986 – 2004) a několika monografií. Muzikologické vzdělání spojila K. Lepilová ve své profesi a zálibách také se členstvím ve správní radě Lýskova nadačního fondu v Brně a v Radě Festivalu Poodří Františka Lýska.

Kontakt: lepilova@seznam.cz


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat