Je to smutné, ale jiné řešení nemáme. Lípa srdčitá bude následovat svou 70letou souputnici, která uschnula a byla pokácena před třemi lety. O to smutnější, že tato není nemocná, jako ta druhá, ale bude muset ustoupit stavbě. Na jejím místě totiž bude stavební jáma a hloubce osmi metrů a v jáme se vybudují dvě podzemní patra depozit pro knihovnu, inženýrských sítí pro rekonstruované budovy a parkovácí stání, která musíme povinně zřídit k rekonstruovaným budovám.
Když byla pokácena první lípa, vzla si její dřevo řezbář a po čase nám vrátil opracovaný kus. Udělal z lípy sovu a ta teď čeká v děkanovně, až bude postavena nová budova a tam se pro ni najde důstojné místo.
A tak mne napadá. Kromě toho, že akci s řezbářem profíkem můžeme zopakovat a nechat něco vyrobit, tak
nechcete si přijít pro polínko a stát se umělci?
Do konce období vegetačního klidu musí být lípa pokácena. Tj. do konce března. Požádáme firmu, aby z větších větví nařezala polínka, vy si pro ně můžete přijít a vyzkoušet svůj um. Podařená dílka pak mohou najít své místo v nové budově.
Komentáře