Slovesa obsahující slabiku -NOU- v infinitivu (určeno pro praktické procvičování změny vidu)

Dana Ferenčáková

Slabika -nou- se velmi často vyskytuje u sloves vyjadřujících děj okamžitý, jednorázový a neopakovaný. Jde tedy v tomto případě o slovesa dokonavá, popisující děj, který teprve nastane.


Například slovesa vyjadřující náhlý pohyb:

     sednout, sednu, sedneš, sedne…sednou
     lehnout, lehnu, lehneš, lehne…lehnou
     padnout, padnu, padneš, padne…padnou
     šlápnout, šlápnu, šlápneš, šlápne…šlápnou
     kleknout, kleknu, klekneš, klekne…kleknou
     zvednout, zvednu, zvedneš, zvedne…zvednou
     smeknout, smeknu, smekneš, smekne…smeknou
     mrknout, mrknu, mrkneš, mrkne…mrknou
     prsknout, prsknu, prskneš, prskne…prsknou
     mrsknout, mrsknu, mrskneš, mrskne…mrskat
     vrhnout, vrhnu, vrhneš, vrhne…vrhnou
     mihnout (se), mihnu, mihneš, mihne…mihnou
     klovnout, klovnu, klovneš, klovne…klovnou
     zobnout, zobnu, zobneš, zobne…zobnou
     drbnout, drbnu, drbneš, drbne…drbnou
     drcnout, drcnu, drcneš, drcne…drcnou
     cuknout, cuknu, cukneš, cukne…cuknou
     polknout, polknu, polkneš, polkne…polknou


U některých z těchto sloves je signalizován jejich dokonavý vid jak slabikou -nou-, tak navíc také předponou:

     zamknout, zamknu, zamkneš, zamkne…zamknou
     odemknout, odemknu, odemkneš, odemkne…odemknou
     vytknout, vytknu, vytkneš, vytkne…vytknou
     zatknout, zatknu, zatkneš…zatknou
     poslechnout, poslechnu, poslechneš, poslechne…poslechnou
     vyslechnout, vyslechnu, vyslechneš, vyslechne…vyslechnou
     přehnout, přehnu, přehneš, přehne…přehnou
     ohnout, ohnu, ohneš, ohne…ohnou
     svléknout, svléknu, svlékneš, svlékne…svléknou
     obléknout, obléknu, oblékneš, oblékne…obléknou
     převléknout (se), převléknu, převlékneš, převlékne…převléknou


Při zkoumání původu některých z těchto sloves zjišťujeme, že mnohdy jde o odvozeniny od prapůvodních sloves: tknout (dotknout se), hnout (vyhnout se), mnout (promnout), pnout (napnout), tnout (utnout) apod., která se ve svém základním tvaru už téměř neužívají anebo se vyskytují jen zřídka ve všech osobách.


Dále se sem řadí slovesa vyjadřující akt způsobující bolest či škodu:

     bodnout, bodnu, bodneš, bodne…bodnou
     píchnout, píchnu, píchneš, píchne…píchnou
     kopnout, kopnu, kopneš, kopne…kopnou
     seknout, seknu, sekneš, sekne…seknou
     prasknout, prasknu, praskneš, praskne…prasknou
     štípnout, štípnu, štípneš, štípne…štípnou
     kousnout, kousnu, kousneš, kousne…kousnou
     říznout, říznu, řízneš, řízne … říznou
     trknout, trknu, trkneš, trkne…trknou
     trhnout, trhnu, trhneš, trhne…trhnou
     křupnout, křupneš, křupne, křupnou

a podobně slovesa s předponou:

     roztrhnout, roztrhnu, roztrhneš, roztrhne…roztrhnou
     přetrhnout, přetrhnu, přetrhneš, přetrhne…přetrhnou
     vytrhnout, vytrhnu, vytrhneš, vytrhne…vytrhnou
     zakopnout, zakopnu, zakopneš, zakopne…zakopnou
     ukopnout, ukopnu, ukopneš, ukopne…ukopnou
     překopnout, překopnu, překopneš, překopne…překopnou

anebo činnosti, při kterých je vyluzován zvuk:

     písknout, písknu, pískneš, pískne…písknou
     brnknout, brnknu, brnkneš, brnkne…brnknou
     vrznout, vrznu, vrzneš, vrzne…vrznou
     ťuknout, ťuknu, ťukneš, ťukne…ťuknou
     křupnout, křupnu, křupneš…křupnou
     břinknout, břinknu, břinkneš…břinknou


U uvedených dokonavých sloves vnímáme jako jejich nedokonavé protějšky ta slovesa, v nichž je nahrazena slabika -nou- hláskou -a-, přičemž nejčastěji vyjadřují opakovanou činnost:

sednout – sedat, lehnout – lehat, padnout – padat, šlápnout – šlapat, kleknout – klekat, zvednout – zvedat, smeknout – smekat, mrknout – mrkat, prsknout – prskat, mrsknout – mrskat, vrhnout – vrhat, mihnout (se) – míhat (se), klovnout – klovat, zobnout – zobat, drbnout – drbat, drcnout – drcat, cuknout - cukat, polknout – polykat, zamknout – zamykat, odemknout – odemykat, vytknout – vytýkat, zatknout – zatýkat, vyslechnout – vyslýchat, přehnout – přehýbat, ohnout – ohýbat, poslechnout – poslouchat, svléknout – svlékat, obléknout – oblékat, převléknout – převlékat, bodnout – bodat, píchnout – píchat, kopnout – kopat, seknout – sekat, prasknout – praskat, štípnout – štípat, kousnout – kousat, říznout – řezat, trknout – trkat, trhnout – trhat, křupnout – křupat, roztrhnout – roztrhat, přetrhnout – přetrhat, vytrhnout – vytrhat, zakopnout – zakopat, překopnout – překopat, písknout – pískat, brnknout – brnkat, vrznout – vrzat, ťuknout – ťukat, břinknout – břinkat.


Pokud sledujeme tento jev v obráceném pořadí, pak je možno říci, že párový protějšek k těmto slovesům nedokonavým vytváří ta slovesa dokonavá, která obsahují slabiku -nou- . Tedy například:

polykat – polknout, vzlykat – vzlyknout, zalykat se – zalknout se, lekat se – leknout se, lokat (něco) – loknout (si něčeho), vznikat – vzniknout, zanikat – zaniknout, unikat – uniknout, podnikat – podniknout, vypínat – vypnout, zapínat – zapnout, dloubat – dloubnout, škrábat – škrábnout, stříhat – střihnout, stíhat – stihnout, zapomínat – zapomenout, lízat – líznout, hvízdat – hvízdnout, dřímat – (z)dřímnout (si), hrabat – (s)hrábnout, kapat – (u)kápnout.


Přidáváním různých předpon, přípon a změnou slovesného vidu vzniká často slovesná řada, v níž může být pozměňován původní význam slovesa:

drhnout (čistit třením) – vydrhnout (vyčistit) – zadrhnout se (ustrnout v jedné z pozic, čímž věc přestane fungovat); zakopnout (narazit nohou na překážku) – zakopat (zahrnout hlínou v jámě); chroupat (vydávat hlasitý zvuk při kousání) – schrupnout (si) (krátce se vyspat, případně vydávat přitom zvuk – pochrupovat); prchat (rychle mizet) – prchnout i uprchnout (zmizet) – sprchnout (drobně pršet); mlčet (nemluvit) – zamlčet (záměrně nesdělit) – umlčet (zakázat někomu vyjádřit se) – umlknout (přerušit projev z vlastní vůle); hnout (se) i pohnout (se) (uvádět do pohybu) – zahnout (zajít za roh nebo být nevěrný); vrhat (házet) – vrhnout (hodit) – zavrhnout (vyloučit z kolektivu kvůli špatné pověsti) – zvrhnout se (překlopit se i vyvinout se k horšímu); mrznout (být vystaven mrazu) – zamrznout (změnit se v led nebo uvíznout v ledu) – rozmrznout (změnit se z ledu ve vodu) – umrznout (zahynout mrazem) –zmrzat (setrvávat či stát na mrazu anebo pociťovat chlad).


Pozornost je třeba věnovat tomu, že budoucí čas nelze tvořit použitím slovesa budu… budou ve spojení s dokonavým slovesem. NELZE říci: „budu se obléknu“ anebo „budu se převléknout“, ale LZE říci: „odejděte, budu se oblékat“ nebo „počkejte, budu se převlékat“. Nejde tedy o analogii s formulací „mohu se podívat“ nebo „chci se nasnídat“ či „musím si pospíšit“ anebo „nesmím to zapomenout“, kde můžeme použít infinitiv dokonavého slovesa, protože použití modálních sloves MOCI, CHTÍTI, MUSETI a SMĚTI podléhá jiným pravidlům než tvoření budoucího času.

Dokonavá slovesa ze své podstaty, tedy z toho důvodu, že popisují jen velmi krátkodobou činnost, nejsou schopna zachytit přítomnost. Pomocí časování s koncovkami, vlastními přítomnému času, VYJADŘUJÍ POUZE BUDOUCNOST. Použití slovesa budu ve spojení se slovesy dokonavými by tedy bylo nadbytečné.

Dana Ferenčáková byla promována filoložkou na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v r. 1960 a – aniž by čímkoli dalším osvědčila svůj odborný růst – získala titul magistry na Masarykově univerzitě v r. 1991. Střídala povolání středoškolské učitelky, redaktorky, písařky na dráze, příležitostné učitelky logopedie, překladatelky a průvodkyně turistů. Má dva syny, šest vnoučat a miluje květiny.

Kontakt: danaferencakova@seznam.cz


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2020
  1. Bez porozumění, zato se záští (Dana Ferenčáková)
1 | 2017
  1. Bratři Trubečtí v soukolí války a revoluce (Dana Ferenčáková)
  2. Glosa o dějinné spravedlnosti (Ivo Pospíšil)
2 | 2011
  1. Rozmarné léto (X)
1 | 2010
  1. Jedu na venkov...