Kyberfeminismus

„Dva dokumenty: A Cyborgo Manifesto & 100 Anti-theses“

100 Anti-theses

Jedním z dokumentů stvořených při „first Cyberfeminist International“ je netradiční pokus o definici kyberfeminismu, či spíše o její popření. Je to ironické matoucí provolání, spontánně působící hra se slovy na pomezí poezie, manifestu a anti-definice. Poslední ze sta anti-tezí zní:

„cyberfeminism has not only one language“

Skutečně, převážná většina tvrzení je sice v angličtině, ale necelých dvacet v němčině a pár v ruštině, francouzštině a španělštině. Pro naše účely si je rozdělíme do několika skupin a uvedeme konkrétní příklady.

Ačkoliv je zde hlavním prostředkem ironie, dokážou s její pomocí OBN sdělit, že svou věc myslí vážně. Takto by se daly vykládat první dvě teze:

„cyberfeminism is not a fragrance / is not a fashion statement“

Není vůní, něčím, co dříve či později vyvane, ani stále se měnícím módním příkazem. Druhou skupinu spojují reakce na některá tradiční klišé o feminismu:

„cyberfeminism is not anti-male / a single woman“

Jak bylo napsáno výše, není proti mužům, ale ani pro ně. Neklade si za cíl vyřešit otázku pohlaví, ale směřuje k budoucímu post-genderovému světu.

Třetí skupinou se vymezuje vůči zařazování do struktur. Že kyberfeminismus není postmoderní se dočteme dokonce ve dvou jazycích – angličtině a němčině. Další taková tvrzení jsou:

„cyberfeminism is not an ism / is not separatism / is not ideology“

Nemá být pouze jedním z mnoha hnutí, ale přirozeně vyplývající volbou. Donna Haraway věřila, že jakmile se těžiště naší osobnosti bude přesouvat čím dál větší měrou do kyberprostoru, bude nemožné zachovat stávající genderové stereotypy.

Jiné teze jsou reakcí na populární kulturu:

„cyberfeminismo no es una banana“

by mohlo souviset se slavným obalem alba The Velvet Underground od Andyho Warhola.

„Cyberfeminisme n´est pas une pipe“

připomíná známý obraz Reného Magritta. Mezi vážně nevážná tvrzení s pop-kulturním nádechem patří i následující:

„cyberfeminism is not a horror movie / is not science fiction“

Dvojznačná sdělení říkají pravděpodobně něco ve smyslu: kyberfeminismus není jen další žánr; a zároveň: není ničím děsivým ani nemožným. Na skutečnosti každodenního života reagují věty:

„cyberfeminism is not caffein free / is not a non-smoking area“

Důležité je, že vzbuzují ve čtenáři určité pocity. V tradičním manifestu by výroky o nekuřáckém prostoru vyzněly bizarně, ale díky „rebelskému“ pojetí si anti-teze mohou dovolit asociační způsob vyjadřování. Pár sentencí spadá i do oblasti technologie:

„cyberfeminism is not error 101 / is not a motherboard“

Jako poslední bych ráda zmínila své oblíbené:

„cyberfeminism is not cyberepilation“

Těmito slovy je s nadsázkou řečeno vše o kyberfeminismu. Vyjadřují nesouhlas s moderním přidáváním předpony kyber- téměř ke všemu. Ironicky odkazují k představě dokonalé ženy a také se jedná o další popření klišé, že feminismus je pouze ženskou záležitostí. Především se ale vrací zpět k identitě kyborga. Představa kyber-ženy provádějícího kyber-epilaci je nejen směšná, ale především nepravděpodobná.

Všech 100 Anti-tezí najdete tady.

PaM, 2012