***

Galina Prokudina

час ночи.
первая струна уже завяла.
И негадалка разложила руны лицевой.
Банально замер и сквозь облак лунный – 
услышал волчий вой.
Забыла – и рисуешь пальцем звёзды,
ища постановление ежей
с покатой нежностью иголок и ломких снов,
с утра по временам бросаясь в стены.
                                                      Но тени 
не боятся боли.
Любви чужды в присутствии значений.
                                                            Чаю? 
И ты определишь мою судьбу.
                                                 Я буду? Дальше.
Но туман. Слова теряются,
но встали, как ты хочешь.
И шепчет раковина шум морской, - 
какой-то физик говорил, что это эхо.
Скаты.  впервые ладили с дельфинами,
                                                     а финны 
пили водку и не пьянели. 

Mgr. Galina Prokudina studuje ruský jazyk na Ústavu slavistiky Masarykovy univerzity. Tématem její disertační práce je Koncept "válka" v ruském a českém kognitivním obrazu světa. Rovněž vyučuje na Filozofické fakultě MU Ruštinu pro neruštináře III a IV.

Kontakt: 387169@mail.muni.cz


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2017
  1. Mám na talíři II. (Eduard Roreček)
1 | 2016
  1. Podobnost čistě náhodná (Simeona Jedličková)
2 | 2015
  1. Из цикла «Т.» (Galina Prokudina)
2 | 2013
  1. Miłości smutku / Lásky zármutku (Adrian Jan Zasina)
2 | 2012
  1. France Balantič: Zasypaná ústa a jiné básně (přeložil a úvodem opatřil Michal Przybylski)