Ústav
pedagogických
věd
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Mapa serveru
Vyhledávání

Nastavit jako výchozí stránku
Přidat mezi Oblíbené


Vytvořilo:
Centrum biostatistiky a analýz
Webdesign:

Abstrakta obhájených diplomových a disertačních prací

Vliv rodinného prostředí na vzestupnou intergenerační vzdělanostní mobilitu

Tomáš Ergens, bakalářská diplomová práce obhájená 2007

Práce se zabývá vlivem rodinného prostředí na vzdělávací dráhu dítěte, kde rodiče mají základní nebo učňovské vzdělání (bez maturity) a jejich děti ve vzdělávacím systému vstoupily na úroveň vysokoškolského studia. Práce nahlíží problematiku skrze optiku závěrů výzkumných šetření a teorií zabývajících se intergenerační vzdělanostní reprodukcí a mobilitou. Tyto závěry hovoří určitých faktorech (vzdělání rodičů, socioekonomický status rodiny, velikost a úplnost rodiny apod.) v rámci rodinného prostředí a jejich vlivu na pravděpodobnost dosažení určitého stupně vzdělání u dítěte pocházejícího z takové rodiny. Zejména nižší vzdělání rodičů a nízký socioekonomický status rodiny (související také s úrovní vzdělání rodičů) jsou okolnostmi, kterým je přisuzován znevýhodňující vliv. Děti pocházející z rodin s těmito charakteristikami tak mají menší pravděpodobnost dosažení vyššího (zejm. vysokoškolského) vzdělání. Stěžejní částí práce je kvalitativní šetření, které blíže nahlíží procesy v rodinách vyznačujících se výše zmíněnými znevýhodňujícími okolnostmi (nízké vzdělání rodičů, nízké příjmy rodiny, vysoký počet členů domácnosti, málo společných volnočasových aktivit rodičů s dětmi), přičemž děti pocházející z těchto rodin směřují ve své vzdělávací dráze opačným směrem, než který jim předpovídají závěry výzkumných šetření a teorie vztahující se k danému tématu. V rámci tohoto procesu, skrývajícího se pod označením vzestupná intergenerační vzdělanostní mobilita, se výzkum snaží skrze výpovědi potomků studujících vysokou školu identifikovat možné pozitivní vlivy rodinného prostředí, ze kterého pocházejí, na jejich úspěšnost ve školním systému.

Evaluace programu Podporované zaměstnávání nabízeného o.s. Agapo (z pohledu uživatelů)

Lucie Henzlová, bakalářská diplomová práce obhájená 2007

Cílem práce bylo zodpovědět otázku: Jak hodnotí program podporované zaměstnávání uživatelé tohoto programu v o.s. Agapo? Nejprve byla provedena teoretická reflexe problematiky podporovaného zaměstnávání. Byl popsán koncept sociálního vyloučení, sociální začleňování skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, zahraniční zkušenostech s PZ a jejich vliv na český model PZ. Jak jsou Standardy PZ dodržovány z pohledu uživatelů služby a jak celou službu uživatelé hodnotí, je zjišťováno v empirické části práce. V souladu s výsledky empirického šetření lze konstatovat, že klienti vnímají program jako účinnou pomoc při získávání místa na otevřeném trhu práce, a to především z následujících důvodů: program zvyšuje sebedůvěru klientů, umožňuje jim efektivněji komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, pomáhá klientům překonat počáteční potíže spojené se zácvikem na novém pracovišti a zvyšuje jejich zájem o další rozvoj. Pracovní místa nalezená pomocí programu PZ však příliš neodpovídala původním představám klientů a v podstatě naplňovala jen ty požadavky klientů, které byly označeny jako existenční, tedy požadavky na pracovní dobu a na finanční ohodnocení. Program PZ tedy zvýšil šance klientů získat zaměstnání na otevřeném trhu práce, ale nezvýšil jejich šance získat takové zaměstnání, které by naplňovalo jejich původní představy ohledně pracovního místa.

Zážitková pedagogika - výzva pro vzdělávání pedagogických pracovníků

Magdalena Dvořáková, magisterská diplomová práce obhájená 2007

Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem klimatu školní třídy ve sféře nižšího sekundárního školství. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části postupuje autorka od vymezení školní třídy jako specifické malé sociální skupiny, přes obecné vymezení pojmu klima přechází k samotného pojmu klima školní třídy, který lze chápat jako ustálené vnímání, prožívání a reagování osob, účastnících se života ve školní třídě, na veškeré události, které v tomto prostředí právě probíhají, proběhly nebo probíhat budou. Jako nejdůležitější faktory, které ovlivňují vnímání klimatu jmenuje autorka klima školy, osobnost učitele a osobnost žáka, zvláště jeho věková specifika. Teoretická část je zakončena nastíněním přístupů, jak lze klima diagnostikovat a představením základních výzkumných šetření, která se týkají školních tříd českých základních škol.V empirické části autorka popisuje průběh a výsledky výzkumu, který byl realizován v šesté třídě jedné z brněnských škol. Z možných přístupů, kterými lze klima školní třídy zachytit, volí autorka školně-etnografický přístup. Kvalitativními technikami zúčastněného pozorování a polostandardizovanými rozhovory s žáky se snaží postihnout, jak klima školní třídy vnímají samotní žáci, jako jedni z aktérů klimatu školní třídy. Klima školní třídy z pohledu dětí je popsáno v kategoriích, které vznikly na základě analýzy získaných dat. Výsledky jsou srovnávány částečně s dotazníkovými šetřeními, ve větší míře s výzkumy Pražské skupiny školní etnografie. Tuto práci lze číst jako náhled do žitého světa dětí za stěnami školní třídy.

Rodinná socializace dětského televizního diváctví

Klára Šeďová, disertační práce obhájená 2006

Dizertační práce se zabývá socializací dětského televizního diváctví v rodinách předškolních dětí, tedy záměrným i nezáměrným jednáním, jímž rodiče ovlivňují dětskou televizní konzumaci a její efekty. Jádrem práce je kvalitativní výzkumné šetření realizované technikou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami předškolních dětí.

Zážitková pedagogika - výzva pro vzdělávání pedagogických pracovníků

Lucie Chaloupková, magisterská diplomová práce obhájená 2005

Diplomová práce Zážitková pedagogika - výzva pro vzdělávání pedagogických pracovníků se zabývá vlivem společenských změn na vzdělávání a to v oblasti vzdělávacích obsahů a v oblasti vzdělávání pedagogických pracovníků. Jako možné řešení nabízí využití alternativního pedagogického přístupu zážitkové pedagogiky ve vzdělávání pedagogických pracovníků, které se orientuje na požadavky vyplývající z aktuálně definovaných vzdělávacích obsahů, tak jak je nabízí Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.

Uplatnění supervize při práci s dobrovolníky

Eliška Kubjátová, bakalářská diplomová práce obhájená 20005

Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem Uplatnění supervize při práci s dobrovolníky. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak je supervize v dobrovolnické organizaci uplatňována, zda je pro organizaci a dobrovolníky přínosná či nikoliv. Celá práce je rozčleněna na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou zahrnuty základní informace o supervizi, jejích cílech, funkcích a formách. Jsou nastíněny modely supervize, s nimiž se můžeme v naší republice setkat. Pozornost je věnována charakterizaci supervizora, jeho rolí, jež nabývá v procesu supervize, požadovaných kompetencí. Stručně je vymezen také pojem dobrovolník a s ním související téma dobrovolnictví. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na kvalitativní výzkumné šetření, v němž jako předmět zkoumání byl zvolen proces supervize, s ním související role aktérů supervize a celkový přínos supervize pro organizaci a její aktéry. Výzkumné šetření proběhlo v dobrovolnickou organizaci INEX - Sdružení Dobrovolných Aktivit, jež provádí supervizi dobrovolníků v rámci programu Pět P. Jako metody sběru dat byly použity polostrukturované dotazování aktérů supervize(dobrovolníci, koordinátor, supervizor), zúčastněné pozorování a analýza písemných dokumentů. Čtenář má možnost seznámit se s historií, základními charakteristikami programu Pět P, jeho realizací a organizací. Mimo vyhodnocení jsou prezentovány také návrhy na možné zefektivnění procesu supervize.