Překladatelská soutěž z ukrajinštiny do češtiny 2018 – 2. ročník
V říjnu loňského roku se na ukrajinském velvyslanectví v Praze konalo slavnostní vyhlášení výsledků 2. ročníku překladatelské soutěže z ukrajinského jazyka do jazyka českého. Soutěž pořádala Česká asociace ukrajinistů ve spolupráci s Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice. V letošním roce byla k překladu opět zvolena próza – tentokrát se jednalo o tři povídky současného ukrajinského spisovatele Artema Čecha ze sbírky Bod nula (Toчка нуль, Charkov: Vivat, 2017). Co se rozsahu týče, jednalo se o drobné miniatury, které ovšem skýtaly celou řadu překladatelských úskalí (např. četné reálie, vojenskou terminologii, slang apod.) a podle ohlasů účastníků soutěže je patrné, že překlad nebyl jednoduchý. Výherce vybírala pětičlenná porota, organizátory postupně představená na webových stránkách České asociace ukrajinistů (ČAU). Kromě členů, kteří se hodnocení účastnili i v loňském roce (Radana Merzová, Tereza Chlaňová, Alexej Sevruk), přijal pozvání i spisovatel Jáchym Topol a vítězka minulého ročníku soutěže Jekaterina Gazukina. Celkem bylo hodnoceno třináct zájemců z různých koutů České republiky, ale i z Ukrajiny. Kromě několika účastníků z minulého ročníku se zde objevila i řada nových jmen. Zajímavou tendencí oproti minulému ročníku je o něco menší počet překladů, ovšem zároveň jejich vyšší kvalita. Komise tentokrát udělila tři hlavní ceny (spojené rovněž s finančním ohodnocením) a tři čestná uznání. První místo si odnesl Miroslav Ottomanský, absolvent FF UK, který se doposud systematicky překladem z ukrajinštiny nezabýval (na kontě má překlad povídky Lese Poderevjanského v antologii Expres Ukrajina, http://www.knihazlin.cz/slovanske-literatury/expres-ukrajina-antologie-moderni-ukrajinske-prozy a knižní překlad ze slovenštiny – Peter Švorc, Zakletá zem. Podkarpatská Rus 1918–1946, Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2007). Na druhé místo z loňského třetího poskočila Karolina Juráková, absolventka FF UK (z ukrajinštiny jí vyšly časopisecky například překlady Viktorie Ameliny – Aluze 1/2017; podílela se na překladu povídek Tani Maljarčuk pro sbírku Bestiář, Brno: Větrné mlýny, 2018, kromě ukrajinštiny překládá rovněž ze španělštiny, ruštiny, bulharštiny, rumunštiny a katalánštiny). Karolina Juráková má na svém kontě ocenění i z jiných překladatelských soutěží: její překlad úryvku románu Pía Barojy Dobrodruh Zalacaín získal čestné uznání v Překladatelské soutěži FF OU (2014); v roce 2015 byla oceněna prvním místem v překladatelské soutěži pořádané Bulharským kulturním institutem za překlad povídky Dejana Eneva. Na třetím místě se umístila Linda Heinigová, absolventka brněnské ukrajinistiky, která se soustavně věnuje uměleckému překladu z ukrajinštiny (mimo jiné v rámci své magisterské diplomové práce přeložila román Ulase Samčuka Marija). Překládala rovněž prozaické texty pro festival Měsíc autorského čtení (MAČ). Čestné uznání získaly Iveta Rusková, Eva Reutová a Monika Ševečková. Organizátoři soutěže doufají, že se podaří na první dva ročníky navázat a učinit z této soutěže každoroční tradiční akci, jejímž účelem bude nejen objevovat nové překladatelské talenty, ale také motivovat překladatele k další práci.
Tereza Chlaňová
Mohlo by vás z této kategorie také zajímat
- Dlouhé časy Vladimira Rafejenka a Visegrádská literární cena (Tereza Chlaňová)
- „Stará trta“ jako atrakce Dnů slovanské kultury (Dana Ferenčáková)
- Petrohradská překladatelka v semináři uměleckého překladu (Danuše Kšicová)
- XIX. česko – slovenská brnianska konferencia (Simona Švandová)
- Brnianske genologické kolokvium I (Simona Švandová)