-
Při Diovi, soudcové, nevěří [tj. že nebeská tělesa jsou bohové], neboť říká, že Slunce je kámen a
Měsíc země.
Myslíš, že žaluješ Anaxagoru, milý Meléte? A tak velice podceňuješ tyto zde a domníváš se, že jsou tak málo sčetlí, že nevědí, že knihy Anaxagory z Klazomen jsou plny těchto výroků?
A35, Platón, Obrana Sókrata 26d.
-
Slunce, Měsíc a všechny hvězdy jsou žhavé kameny, které jsou spoluunášeny otáčením aitheru. Pod hvězdami se spolu
se Sluncem a Měsícem pohybují v kruhu jakási tělesa, která jsou pro nás neviditelná. Teplo hvězd nevnímáme kvůli jejich
velké vzdálenosti od Země a nadto hvězdy nejsou tak teplé jako Slunce, ježto zaujímají chladnější oblast. ...
Slunce svou velikostí předčí Peloponnésos. ...
Hvězdy obíhají pod Zemí.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 6-10.
-
... byl obžalován Kleónem kvůli rouhání, protože tvrdil, že Slunce je prý rozžhavený kus kamene.
A1, DL II, 12.
Měsíc
-
Podobá se, že [jméno Měsíce - σελήνη]
svědčí o větším stáří myšlenky,
kterou on
[tj. Anaxagorás]
pronesl, že totiž Měsíc má své světlo od Slunce.
A76, Platón, Kratylos 409a-b.
-
Přítel, který v rozpravě citoval Anaxagorovo: Slunce vkládá do Měsíce záři, učinil dobrý dojem.
B18, Plútarchos, De fac. in orbe lunae 16, 929b.
-
Měsíc je pod Sluncem a je nám blíže. ...
Měsíc nemá své vlastní světlo, nýbrž získává ho od Slunce. ...
K zatmění Měsíce dochází, když ho zastiňuje Země nebo někdy i tělesa pod Měsícem; zatmění Slunce nastává za
novoluní, když je zastiňuje Měsíc. ...
Říkal, že Měsíc sestává ze zemité masy a že má na sobě roviny a rokliny.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 8-10.
-
Na Měsíci jsou prý obydlí, vrchy a údolí.
A1, DL II, 8.
Země
-
Země je svým tvarem plochá a setrvává nehybně v prostoru, a to díky své velikosti, díky tomu, že neexistuje
prázdno, a konečně díky tomu, že vzduch, který je velmi silný, nese Zemi, která se na něm vznáší. Co se týče vodstev na
Zemi, vzniklo moře jak z vod na ní, jejichž odpařováním se zformovalo vše do nynější podoby, tak z řek, které do něho
vtékají. Řeky vděčí za svůj vznik zčásti dešťům, zčásti vodám v zemi, poněvadž Země je dutá a má ve svých dutinách vodu.
Nil stoupá v létě, protože jsou do něj unášeny vody ze sněhů na jihu.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 3-5.
Meteorit u Aigospotamoi
-
O Anaxagorovi se říká, že předpověděl: když se některé z nebeských těles smekne nebo začně kolísat, musí - když
se přitom kus odlomí - tento nutně být vržen ven a spadnout dolů. Žádná z hvězd totiž není na přirozeném místě. Jsou
totiž z kamene a těžké a za své světlo vděčí odporu aithéru. Jsou silou taženy vírem a napětím oběhu jako i na začátku,
když studené a těžké se vydělily z celku, síla
[víru]
jim bránila spadnout sem. ... Anaxagorovu
[předpověď]
potvrzuje i Daimachos ve spise O zbožnosti, vyprávěje, že před spadnutím kamene byl po sedmdesát pět dní na nebi
vidět zvláště velké ohnivé těleso, které vypadalo jako hořící mrak.
A12, Plútarchos, Lys. 12.
-
Řekové říkají, že ve druhém roce 78. olympiády Anaxagorás z Klazomen předpověděl na základě své znalosti
nebeských obvyklostí, v které dny má spadnout kámen ze Slunce, a že se to stalo za denního světla v distriktu
Thracie blízko Aigospotamoi. Kámen je stále ukazován, má velikost povozu a hnědou barvu. Také kometa zářila za těch nocí.
A11, Plinius, Natur. hist. II, 149.
-
U Aigospotamoi spadl kámen, … když Theagenidés byl archontem v Athénách [468/467].
A11, Marmor parium 57.
Jiná tělesa
-
... obklopující aithér je svou podstatou ohnivý. Napětím svého víření přitahuje úlomky skály ze Země do výše, ty
zapálil a tak učinil hvězdami.
A71, Aëtios, Plac. II, 13, 3; D. 341.
-
Mléčná dráha je odrazem světla hvězd, které nejsou ozařovány Sluncem.
A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 10.
-
Anaxagorás a Démokritos říkají, že komety jsou společné zjevení bludic, když se tyto díky svému přiblížení
zdají navzájem dotýkat.
A81, Aristotelés, Meteor. I, 6, 342b 25.
-
Komety vznikají sblížením planet, vysílajících ze sebe plameny, a létavice jsou vymršťovány vzduchem
jako jiskry.
A1, DL II, 9.