Kosmologie u předsókratiků
Pýthagorejská kosmologie
|
|
-
Zdá se některým, že je nutné, aby vznikal hluk, pohybují-li se tak veliká těla, neboť je tomu tak i u těles zde na zemi, ač nemají stejný objem ani se nepohybují takovou rychlostí. Když se Slunce, Měsíc a tolik tak velikých hvězd rychle pohybuje s takovou prudkostí, tu není možno, aby nevznikal jakýsi nesmírně veliký hluk. To předpokládají a domnívají se též, že jsou rychlosti nebeských těles v souzvučném poměru podle svých vzdáleností. Proto říkají, že vzniká harmonický zvuk nebeských těles pohybujících se v kruhu. A ježto se zdálo nepochopitelným, že bychom neslyšeli tento zvuk, odůvodňují to tím, že se hned od narození setkáváme s tímto zvukem, takže nám není nápadný v poměru k ostatnímu tichu. Neboť zvuk a ticho rozlišujeme v jejich vzájemném poměru...
58 B35, Aristotelés, O nebi, 290b15-28.
-
[Pýthagorás] slyšel harmonii celku...
Porfyrios, Vit. Pyth. 30 (DK 31 B129).
-
Celý svět je uspořádán podle jakési harmonie, (...) protože je z čísel a harmonie vychází z čísla.
Jestliže se totiž kolem středu pohybují tělesa, jejichž vzdálenosti jsou v určitém poměru,
jestliže se některá pohybují rychleji a některá pomaleji, jestliže tělesa pohybem pomalejší vydávají zvuk hlubší, rychlejší vyšší, pak tyto zvuky vznikající podle poměru vzdáleností v celku vytvářejí harmonický zvuk.
... Řekněme, že vzdálenost Slunce od Země je dvojnásobná než vzdálenost Měsíce, vzdálenost Venuše trojnásobná a Merkura čtyřnásobná, a předpokládali, že také u každého dalšího tělesa je nějaký aritmetický poměr a že pohyb celého nebe je harmonický.Alexandros z Afrodisiády, In Met. 39, 22 - 40, 6.
© Powered by Ondřej Škrabal