V přímých citátech se slovo κόσμος vůbec neobjevuje. Xenofanés se tedy kosmologií v
obecné rovině zřejmě nezabýval.
Na základě zlomků A33 (I. 1.), A31 (I. 3.), A37 (I. 4.), B14 (I. 6.) rozvíjejí badatelé úvahy, zda lze hovořit o totožnosti boha a světa, a tedy o panteismu (Guthrie), nebo nelze, protože bůh je neměnný, zatímco ve světě proměny probíhají (viz A33 druhá část a další zlomky níže; na to upozorňují KRS).
Vzhledem k této možné souvislosti i vzhledem ke zlomkům se zdá, že určitě nezaniká svět jako celek, spíše je opakovaně zatopeno (a tedy zničeno) uspořádání povrchu Země včetně všeho živého. Jelikož - jak bude evidentní níže - nebeská tělesa mají počátek v pozemské vodě, stěží může nastat stav, kdy by zaniklo nebe se vším, co na něm vidíme.