Kosmologie u předsókratiků

Všechny věci byly pohromadě (ὁμοῦ χρήματα πάντα ἦν), neomezené co do množství i co do malosti, poněvadž i malost byla neomezená. A když byly všechny věci pohromadě, nebyla žádná z nich pro svou malost zřetelná. Všechno totiž zaujímaly ἀήρ a αἰθήρ, které byly oba neomezené, ježto jsou v celku všech věcí největší množstvím i velikostí.

B1, Simplikios, In Arist. Phys. 155, 26.

Avšak dříve než byly tyto věci odděleny, byly všechny ještě pohromadě a ani žádná barva nebyla zřetelná. Tomu totiž bránila směs všech věcí, vlhka a sucha, tepla a chladu, světla a tmy, neboť ve směsi bylo mnoho země a semena co do počtu nespočetná, která se nepodobala sobě navzájem. Vždyť ani u ostatních věcí se žádná nepodobá jedna druhé. A protože je tomu takto, musíme předpokládat, že všechny věci byly obsaženy v celku.

B4 ze Simplikia, In Arist. Phys. 34, 21.

Mysl ovládla i veškeré otáčení, takže otáčení začalo. A nejprve začala otáčet v malém rozsahu, ale ten se nyní zvětšuje a v budoucnosti bude rozsah otáčení ještě větší. A všechny věci, které jsou míšeny, odlučovány a rozdělovány, jsou Mysli známy. A všechno, co mělo být, co bylo a co je nyní, to vše Mysl uspořádala (διεκόσμησε), včetně tohoto otáčení (περιχώρησις), jímž se nyní otáčejí hvězdy, Slunce a Měsíc i ἀήρ a αἰθήρ, které se odlučují. A toto otáčení způsobilo odlučování. A odlučuje se husté od řídkého, teplé od studeného, jasné od temného a suché od vlhkého. Existují pak mnohé díly mnoha věcí, avšak žádná věc se úplně neodlučuje ani neodděluje od druhé s výjimkou Mysli.

B12 ze Simplikia, In Arist. Phys. 164, 24 + 156, 13.

A když Mysl započala pohyb, nastalo odlučování od všeho, co se pohybovalo; a nakolik Mysl uváděla do pohybu, toto vše bylo rozděleno. A když se věci pohybovaly a rozdělovaly, otáčení působilo mnohem větší rozdělování.

B13, Simplikios, In Arist. Phys. 300, 31.

Vzduch i aithér se totiž odlučují od obklopujícího množství a toto obklopující je co do kvantity neomezené.

B2, Simplikios, In Arist. Phys. 155, 31.

Husté a vlhké a studené a temné ustoupily sem, kde je nyní země, zatímco řídké a teplé, suché a světlé postoupily daleko do aitheru.

B15, Simplikios, In Arist. Phys. 179, 3.

Mysl je podle něho počátkem pohybu; těžká tělesa zaujala místo dole, zatímco lehká místo nahoře...

A1, DL II, 8.

Z těchto věcí, které se odlučují, tuhne země. Voda se totiž odlučuje z mraků, země z vody, ze země pak působením chladu tuhnou kameny. A kameny vystupují více ven než voda.

B16, Simplikios, In Arist. Phys. 179, 8 + 155, 21.

A Theofrastos říká, že Anaxagorovo učení se podobá Anaximandrovu. Anaxagoras totiž tvrdí, že při dělení neomezeného se pohybují sourodé věci k sobě a že to, co bylo v původním celku zlatem, stává se zlatem, a co bylo zemí, stává se zemí.

A41, Simplikios, In Arist. Phys. 27, 11.

... když se tyto věci takto otáčejí a odlučují působením síly a rychlosti. Rychlost pak vytváří sílu. Jejich rychlost se však nepodobá žádné věci, která nyní u lidí existuje, neboť je to rychlost dozajista mnohonásobně rychlejší.

B9, Simplikios, In Arist. Phys. 35, 14.

... jeden [Empedoklés] považuje tento proces [kosmogonický] za cyklický (περίοδος), kdežto druhý [Anaxagoras] za jednorázový.

A46, Aristotelés, Fyzika I, 4, 187a 23.

Kosmologie u předsókratiků

Anaxagorás