Kosmologie u předsókratiků

Leukippos a jeho stoupenec Démokritos tvrdí, že prvky (στοιχεῖα) jsou plno (τὸ πλῆρες) a prázdno (τὸ κενόν), a říkají, že plno je jsoucno a prázdno nejsoucno. Jsoucno je plné a pevné, kdežto nejsoucno je prázdné a řídké. Protože prázdno existuje neméně než těleso, plyne z toho, že nejsoucí existuje neméně než jsoucí. Obojí jsou příčinami jsoucen ve smyslu látky.

67 A6, Aristotelés, Metafyzika 985b 5-10.

Démokritos ... nazývá místo těmito jmény: "prázdno", "nic", "neomezeno", kdežto každou jednotlivou substanci nazývá "co", "tuhé" a "jsoucno". Substance pokládá za tak malé, že unikají našim smyslům, a domnívá se, že mají rozličné tvary a rozličné podoby a různé velikosti. Z nich tedy již může jako z prvků pomocí slučování odvozovat očima pozorovatelné a ostatními smysly vnímatelné hmotné útvary.

68 A37 ze Simplikia, In Arist. De caelo 295, 1.

Ti totiž říkali, že principy jsou co do množství nekonečné, a pokládali je za atomy (ἄτομοι), jež jsou nedělitelné, díky své tuhosti nepodléhají žádnému působení a není v nich žádné prázdno; k dělení podle nich dochází díky prázdnu u složených těles.

67 A14 ze Simplikia, In Arist. De caelo 242, 18.

Démokritos a Leukippos říkají, že se ostatní věci skládají z nedělitelných těles (σώματα ἀδιαίρετα), ta pak jsou neomezená i co do počtu, i co do podob a ostatní věci se od sebe liší tělesy, z nichž se skládají, a jejich polohou i uspořádáním... A ježto se domnívali, že je pravdivé, co se nám jeví, a že jsou jevy navzájem si protivné a nesčíslné, učinili tvary nesčíslnými, takže se pro změny složení zdá totéž jednomu takové a druhému opačné, mění se při malém příměsku a jeví se zcela jiným, změní-li se jedna část. Vždyť z týchž písmen vzniká tragédie i komedie.

67 A9, Aristotelés, O vzniku a zániku 314a 21-24 + 315b 9-15.

Druzí pak neuznávali dělení do nekonečna, poněvadž nemůžeme dělit věci do nekonečna, a tím dokázat neustálost dělení, a říkali, že se tělesa skládají z nedělitelných částic a že se dělí v nedělitelné částice. Leukippos a Démokritos pak pokládají za příčinu nedělitelnosti prvních těles nejen jejich neporušitelnost, nýbrž i to, že jsou malá a nemají části. Avšak po nich Epikúros nesoudí, že jsou plná tělesa bez částí, nýbrž říká, že jsou nedělitelná pro svou neporušitelnost. A Aristotelés vyvrátil na mnoha místech Leukippovo a Démokritovo mínění, a snad pro jeho námitky namířené proti tomu, že prvá tělesa nemají části, Epikúros, který žil později, sice souhlasil s Leukippovým a Démokritovým učením o prvních tělesech a podržel jejich neporušitelnost, avšak zavrhl, že by neměla části.

67 A13 ze Simplikia, In Arist. Phys. 925, 10-25.

Kosmologie u předsókratiků

Atomisté