Kosmologie u předsókratiků

Při Diovi, soudcové, nevěří [tj. že nebeská tělesa jsou bohové], neboť říká, že Slunce je kámen a Měsíc země.
Myslíš, že žaluješ Anaxagoru, milý Meléte? A tak velice podceňuješ tyto zde a domníváš se, že jsou tak málo sčetlí, že nevědí, že knihy Anaxagory z Klazomen jsou plny těchto výroků?

A35, Platón, Obrana Sókrata 26d.

Slunce, Měsíc a všechny hvězdy jsou žhavé kameny, které jsou spoluunášeny otáčením aitheru. Pod hvězdami se spolu se Sluncem a Měsícem pohybují v kruhu jakási tělesa, která jsou pro nás neviditelná. Teplo hvězd nevnímáme kvůli jejich velké vzdálenosti od Země a nadto hvězdy nejsou tak teplé jako Slunce, ježto zaujímají chladnější oblast. ...
Slunce svou velikostí předčí Peloponnésos. ...
Hvězdy obíhají pod Zemí.

A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 6-10.

... byl obžalován Kleónem kvůli rouhání, protože tvrdil, že Slunce je prý rozžhavený kus kamene.

A1, DL II, 12.

Podobá se, že [jméno Měsíce - σελήνη] svědčí o větším stáří myšlenky, kterou on [tj. Anaxagorás] pronesl, že totiž Měsíc má své světlo od Slunce.

A76, Platón, Kratylos 409a-b.

Přítel, který v rozpravě citoval Anaxagorovo: Slunce vkládá do Měsíce záři, učinil dobrý dojem.

B18, Plútarchos, De fac. in orbe lunae 16, 929b.

Měsíc je pod Sluncem a je nám blíže. ...
Měsíc nemá své vlastní světlo, nýbrž získává ho od Slunce. ...
K zatmění Měsíce dochází, když ho zastiňuje Země nebo někdy i tělesa pod Měsícem; zatmění Slunce nastává za novoluní, když je zastiňuje Měsíc. ...
Říkal, že Měsíc sestává ze zemité masy a že má na sobě roviny a rokliny.

A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 8-10.

Na Měsíci jsou prý obydlí, vrchy a údolí.

A1, DL II, 8.

Země je svým tvarem plochá a setrvává nehybně v prostoru, a to díky své velikosti, díky tomu, že neexistuje prázdno, a konečně díky tomu, že vzduch, který je velmi silný, nese Zemi, která se na něm vznáší. Co se týče vodstev na Zemi, vzniklo moře jak z vod na ní, jejichž odpařováním se zformovalo vše do nynější podoby, tak z řek, které do něho vtékají. Řeky vděčí za svůj vznik zčásti dešťům, zčásti vodám v zemi, poněvadž Země je dutá a má ve svých dutinách vodu. Nil stoupá v létě, protože jsou do něj unášeny vody ze sněhů na jihu.

A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 3-5.

O Anaxagorovi se říká, že předpověděl: když se některé z nebeských těles smekne nebo začně kolísat, musí - když se přitom kus odlomí - tento nutně být vržen ven a spadnout dolů. Žádná z hvězd totiž není na přirozeném místě. Jsou totiž z kamene a těžké a za své světlo vděčí odporu aithéru. Jsou silou taženy vírem a napětím oběhu jako i na začátku, když studené a těžké se vydělily z celku, síla [víru] jim bránila spadnout sem. ... Anaxagorovu [předpověď] potvrzuje i Daimachos ve spise O zbožnosti, vyprávěje, že před spadnutím kamene byl po sedmdesát pět dní na nebi vidět zvláště velké ohnivé těleso, které vypadalo jako hořící mrak.

A12, Plútarchos, Lys. 12.

Řekové říkají, že ve druhém roce 78. olympiády Anaxagorás z Klazomen předpověděl na základě své znalosti nebeských obvyklostí, v které dny má spadnout kámen ze Slunce, a že se to stalo za denního světla v distriktu Thracie blízko Aigospotamoi. Kámen je stále ukazován, má velikost povozu a hnědou barvu. Také kometa zářila za těch nocí.

A11, Plinius, Natur. hist. II, 149.

U Aigospotamoi spadl kámen, … když Theagenidés byl archontem v Athénách [468/467].

A11, Marmor parium 57.

... obklopující aithér je svou podstatou ohnivý. Napětím svého víření přitahuje úlomky skály ze Země do výše, ty zapálil a tak učinil hvězdami.

A71, Aëtios, Plac. II, 13, 3; D. 341.

Mléčná dráha je odrazem světla hvězd, které nejsou ozařovány Sluncem.

A42, Hippolytos, Refutatio I, 8, 10.

Anaxagorás a Démokritos říkají, že komety jsou společné zjevení bludic, když se tyto díky svému přiblížení zdají navzájem dotýkat.

A81, Aristotelés, Meteor. I, 6, 342b 25.

Komety vznikají sblížením planet, vysílajících ze sebe plameny, a létavice jsou vymršťovány vzduchem jako jiskry.

A1, DL II, 9.