Kosmologie u předsókratiků

V atomismu se setkáváme s myšlenkou nekonečného množství (souběžného i následného) kosmů v nejjednoznačnější a nejvýslovnější podobě (III. 1. - 3.). Základem pro tuto představu je nekonečné množství atomů a neomezené prázdno a její grafické znázornění může vypadat takto:

(Atomistické univerzum © Michal Peichl, 2012. Klikněte pro větší obrázek; světlejší verze zde.)

Vznik světa popisuje zlomek A1 z DL (viz III. 4.) a je určen následujícími pohyby:

univerzální vír, jemuž jsou podřízeny menší pohyby;
v něm pokračují původní nepravidelné pohyby jednotlivých atomů na základě jejich srážek a odrazů;
tendence těžších a větších těles směřovat do středu víru a vytěsňování menších a lehčích;
přitažlivost podobného podobným, jež platí jak pro atomy, tak i pro jejich složeniny.

V popisu vzniku se objevují termíny "blána" (či "membrána" - hymén), "růst" a "úhyn" světů, které patří do oblasti biologie. Navzdory tomu je atomistický výklad zcela mechanistický.

Není v něm totiž ani stopy po jakémkoli animistickém nebo teleologickém motivu. Vše se děje bez vnější příčiny na základě věčného pohybu atomů. Jde o výrazný kontrast vůči Anaxagorově Mysli.

Podle úhlu pohledu lze říct, že podle atomistů je veškeré dění určeno buď nutností (ἀνάγκη), kterou ovšem neobjasnili, nebo náhodou (τύχη).

Kosmologie u předsókratiků

Atomisté