Kosmologie u předsókratiků


sipka IV. Uspořádání kosmu - zlomky

    Uspořádání - Leukippos

  1. Slunce se pohybuje ve větším kruhu okolo Měsíce, kdežto Země se udržuje ve své poloze vířivým pohybem kolem středu; má tvar bubnu.
    ...
    Kruh Slunce je nejzáze, kruh Měsíce je Zemi nejblíže, kruhy ostatních hvězd jsou mezi nimi. Všechny hvězdy se rozpalují rychlostí svého pohybu. Slunce však je též rozžhavováno hvězdami, zato Měsíc dostává jen málo ohně. Zatmění Slunce a Měsíce nastává [***] ... Zatmění Slunce nastává zřídka, zatmění Měsíce ustavičně, protože jsou jejich kruhy nestejné.

    67 A1, DL IX, 30-33.


  2. Uspořádání - Démokritos

  3. ... O oběžnicích ... Příčiny nebeských zjevů ... Velký rok neboli Hvězdářství, kalendář ... Popis nebe ... Popis země ...

    68 A1, z výčtu Démokritových děl u DL IX, 46-48.


  4. Démokritos se domnívá, že jsou nejprve stálice (ἀπλανῆ), za nimi oběžnice (πλάνητες) a po nich Slunce, Venuše a Měsíc.

    68 A86, Aëtios, Plac., D. 344.


  5. ... Měsíc je dole, pak je Slunce, potom stálice, a oběžnice nejsou stejně vysoko.

    68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.


  6. Také Démokritos ... říká, že je více hvězd, které obíhají [tj. planety], ale neurčil ani jejich počet, ani jména, neboť nebyly ještě pochopeny dráhy pěti oběžnic.

    A92, Seneca, Nat. quaest. VII, 3, 2.


  7. Země

  8. Leukippos učí, že Země má tvar bubnu.

    67 A26 z Aëtia, Plac., D. 377.


  9. ... Země se udržuje ve své poloze vířivým pohybem kolem středu; má tvar bubnu.

    67 A1, DL IX 30.


  10. V našem světě vznikla Země před hvězdami...

    68 A40, Hippolytos, Refut., I, 13, 4.


  11. Démokritos učí, že má Země v ploše tvar disku a že je ve středu vydutá.

    68 A94, Aëtios, Plac., D. 377.


  12. Démokritos učil, že na počátku bloudila Země pro svou malost a lehkost, a když časem zhoustla a stala se těžkou, zastavila se.

    68 A95, Aëtios, Plac., D. 378.


  13. Anaximenés, Anaxagoras a Démokritos tvrdí, že příčinou její [tj. Země] nehybnosti je plochost: neboť neprotíná vzduch pod sebou, nýbrž zakrývá jej jako poklice, což je zjevně to, co plochá tělesa činí; ani větry jimi totiž nemohou pro jejich odpor snadno pohnout.

    13 A20, Aristotelés, O nebi 294b14-18.


  14. Měsíc

  15. Ale Měsíc, říká Démokritos, stoje v přímé čáře se svítícím Sluncem, zachycuje je a přijímá, takže by bylo pravděpodobné, že by bylo Měsíc vidět a že by nechával Slunce prozařovat. Ale to ani zdaleka není.

    68 A89a, Plútarchos, De fac. in orbe lunae 929c.


  16. Démokritos říká, že se Měsíc podobá Zemi pro jakýsi stín hor na něm, neboť má údolí a stráně.

    68 A90 z Aëtia, Plac., D. 356.


  17. Jiná tělesa

  18. Démokritos pokládá Mléčnou dráhu za společné záření mnoha malých, vedle sebe položených a pro hustotu vzájemně na sebe svítících hvězd. Jiní pak říkají, že Mléčná dráha je složena z velmi malých, hustě položených hvězd, které se nám zdají spojeny pro velkou vzdálenost od nebe k Zemi, jako by někdo něco posypal jemnou a hojnou solí.

    68 A91 z Aëtia (D. 365) a Achillea.


  19. O kometách říkají Anaxagorás a Démokritos, že hvězda, nazývaná kometou, je společné objevení oběžnic; jsou to Saturn (ὁ [ἀστήρ] τοῦ Κρόνου), Jupiter (ὁ τοῦ Διός), Venuše (ὁ τῆς Ἀφροδίτης), Mars (ὁ τοῦ Ἄρεος) a Merkur (ὁ τοῦ Ἕρμου). Neboť ty, kdykoli se přiblíží, působí dojmem, že se vzájemně dotýkají a že jsou jednou hvězdou, takzvanou kometou. "Společným objevením" totiž nazývá přelud, vzniklý setkáním všech planet, takže se zdají jedinou.

    68 A92, Alexandros, In Arist. Meteor. 26, 11.



nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal