Kosmologie u předsókratiků

Pra meny

Pýthagorejská kosmologie

Pozdější uspořádání kosmu - Filoláos (výklad)

Systém

V centru je oheň, nejblíže k němu obíhá Protizemě, pak naše Země, Měsíc, Slunce, pět planet a sféra stálic, která spojuje celek a je stejně jako střed ohnivé povahy. Měsíc ani Slunce nemají vlastní světlo.
Zatmění Měsíce je způsobeno zemským stínem, ale předpokládá se, že někdy může být způsobeno i Protizemí. Měsíc je podobný Zemi a existuje na něm život ve větší, silnější a krásnější formě. Bezpochyby z toho důvodu, že je na hranici sublunární sféry.
Před Empedokleem a Anaxagorou se nevědělo, že Měsíc je osvětlován Sluncem. Proto podle Guthrieho (KRS se u Pýthagory kosmologií nebo kosmogonií vůbec nezabývají) tato pýthagorejská kosmologie mohla vzniknout až se znalostí Empedokleova a Anaxágorova díla, tedy ve 2. pol. 5. st.
Důvody pro takový kosmologický systém byly následující:
1. počet obíhajících těles musí vykazovat dokonalost desítky;
2. oheň byl nahlížen s náboženskou bázní a proto přiřazen středu, který je poctěn takovým titulem jako Diův trůn;
3. systém by měl být podepřen odkazem na jevy - poskytuje vysvětlení zatmění.
Náboženské motivy neubírají nic na vědeckosti mnoha jejich myšlenek. Např. dokazují, že jevy na nebi budou stejné v případě, že Země spočívá nehybně ve středu, i v případě, že se Země bude pohybovat. Ani v prvním případě totiž nic nenaznačuje, že jsme od středu vzdáleni o polovinu zemského průměru (Aristotelés, De Cael. 293b25).

Tento systém může pocházet přímo od Filoláa.

Protizemě

Protizemě jednak doplňuje počet těles na posvátnou desítku, jednak sloužila k vysvětlení zatmění Měsíce (některá zatmění jsou způsobena Zemí, některá Protizemí). Schéma pohybu Protizemě, Země a Slunce kolem centrálního ohně si pýthagorejci mohli představovat asi takto (horní obrázek znázorňuje Zemi v noci, dolní ve dne):

Kosmos podle Filoláa - pokus o rekonstrukci představy

Témata