Kosmologie u předsókratiků

[Že jej však <svět> považoval také za vzniklý a za podléhající zkáze,
to připomínají následující slova:]
Obraty ohně - nejprve moře;
<obraty> moře - zpola země, zpola blýskavice.
[To říká v tom smyslu, že vlivem logu a boha, který všechno uspořádává,
se oheň skrze vzduch obrací ve vlhkost,
a to jako v semeno uspořádání světa, které nazývá mořem.
Z něho <z ohně?> pak znovu vzniká země a nebe a věci, které k nim přináležejí.
Jak se znovu navrací a vzněcuje,
to zřetelně vyjadřuje těmito slovy:]
Moře se rozlévá a poměřuje se vůči témuž určení (μετρέεται εἰς τὸν αὐτὸν λόγον)
jaké bylo dříve, než vznikla země.

B31, Chrýsippos (590.7-11) u Klémenta Alexandrijského, Stromata V, 104, 3-5. Eusebios, Praeparatio evangelica XIII, 13, 31.

Všechno se směňuje za oheň
a oheň za všechno,
jako zboží za zlato
a zlato za zboží.

B90, Plútarchos, De E apud Delphos 8, p. 388 e. (Viz též A 5.)

Hérakleitos totiž říká, že všechny věci jsou směna ohně a že je i nějaké pořadí a vymezený čas proměny světa podle jakési osudové nutnosti.

A5/5, Simplikios, In Aristotelis Physicorum libros commentaria 23, 38.

Thalés, Pýthagorás, Empedoklés, Ekfantos, Parmenidés, Melissos, Hérakleitos, Anaxagorás, Platón, Aristotelés a Zénón říkají, že svět je jeden.

A10/5, Aëtios, De placitis reliquiae (Stobaei excerpta), p. 327, 5-9.