Nebeská tělesa - výklad
|
-
Žádný dochovaný zlomek neobjasňuje jasně Hérakleitovy představy o přirozenosti nebeských těles.
Zřejmě se nezajímal tolik o přesné astronomické detaily jako Míléťané.
-
Představa, že oheň se živí výparem - založená na tom, že vlhkost se ohněm vypařuje, je naivní a populární.
-
Hérakleitos vysvětluje mechanismus zatmění, ale ne příčinu otáčení nádob. Ani neříká nic o jejich utváření. Zdá se,
že se spokojoval s přejímáním populárních představ potud, pokud souhlasily s jeho obecnou teorií kosmologické změny.
-
Slunce je každý den nové v tom smyslu, že jeho oheň je každou noc doplněn zcela čerstvými výpary. Doplňování a
spotřebovávání tvoří pravidelný cyklus.
- Specifické, ale zároveň až naivní je Hérakleitovo pojetí nebeských těles a typických jevů s nimi spojených - východu a západu Slunce, fází Měsíce, zatmění. Přestože dochované zprávy jsou neurčité a navíc se musíme spolehnout pouze na napříliš spolehlivé zdroje - Aëtia a Díogena Laertského, zajímavé srovnat tuto představu s reálným pozorováním daných jevů.
(Totiž s fotografiemi pořízenými vyspělou technikou a snad i elektronicky upravenými, proto nemůžeme Hérakleitovi vyčítat, že tyhle "evidentní" jevy nepozoroval!)
1. Nejprve animace z reálných fotografií několika fází úplného zatmění Slunce:
Na následujícím odkaze pak najdete
schématickou animaci částečného zatmění (29. 3. 2006), navíc s vysvětlením mechanismu tohoto jevu.
2. Pro důkladnější a delší zkoumání pak několik obrázků z téhož zatmění a téhož zdroje ve statické podobě.
(Obrázky jsou staženy ze stránek iDnes, ale pořídila je NASA.)
3. Dále se můžete podívat na fotografie zatmění Měsíce z r. 2003 a z r. 2010.
4. Snad vše o Měsíci v podání pracovníka brněnské hvězdárny Pavla Gabzdyla (mj. zde najdete výklad o zatmění Měsíce).
5. A zde snad brzy bude detailní ztvárnění aspoň některých z uvedených jevů v rámci Hérakleitovy představy.
6. A na závěr otázka k malému zamyšlení nad výkonem, zásluhami a posmrtnou slávou: Bylo to navzdory jeho naivnímu pojetí Měsíce, nebo naopak právě díky tomu, že žádný jiný velký myslitel si tak naivně (a originálně) Měsíc nepředstavoval, že Hérakleitovo jméno dostal jeden z kráterů na měsíčním povrchu? (Kdybyste jej chtěli někdy osobně pozdravit, cestu k němu najdete v tomto atlase.)