Kosmologie u předsókratiků

Slunce vzniká denně z malých částeček ohně, které se shromažďují, a Země je neohraničená a není obklopena ani vzduchem ani oblohou. Je bezpočet Sluncí a Měsíců a všechno vzniká ze Země.

A33 z Hippolyta, Refutatio I, 14, 3.

Říká, že Slunce je nahromaděním množství malých jisker. (...) Slunce a hvězdy, říká, vznikají z mraků.

A32, Pseudo-Plútarchos, Strómateis 4.

Xenofanés praví, že Slunce je tvořeno vznícenými oblaky. Theofrastos ve svých Názorech přírodních filosofů napsal, že je tvořeno malými částečkami ohně nashromážděnými z vlhkého výparu, které se dále shromažďují ve Slunce.

A40, Aëtios, Placita philosophorum II, 20, 3.

Xenofanés tvrdil, že je mnoho Sluncí i Měsíců podle oblastí, krajů a pásem Země a že v určitou dobu je (sluneční) kotouč zapuzen do nějakého námi neobydleného kraje Země a takto, jako by vkročil do prázdna, působí úkaz zatmění. Týž myslitel říká, že Slunce postupuje do nekonečna, ale že se pro velikou vzdálenost zdá, jako by obíhalo v kruhu.

A41a, Aëtios, Placita philosophorum II, 24, 9.

Xenofanés pokládal Měsíc za zhuštěný mrak... každoměsíční ukrytí se děje jeho uhašením.

A43 z Aëtia, II, 25, 4.

Podle Xenofana vznikají hvězdy z rozžhavených mraků, hasnou každý den a v noci znova ožívají jako žhavé uhlíky.

A38 z Aëtia, II, 13, 14.

Ta, kterou nazývají Iris [duha], je také jen oblakem,
na pohled purpurovým, červeným a žlutým.

B32.