Kosmologie u předsókratiků

Užší prstence jsou naplněny nesmíšeným ohněm, ty, jež následují po nich, jsou naplněny nocí, ale je do nich vysílán podíl plamene; a uprostřed nich je bohyně, která všechno řídí; neboť vládne nad neblahým rozením a pářením všeho, posílajíc ženské, aby se smísilo s mužským, a naopak zase mužské, aby se smísilo s ženským.

B12, Simplikios, In Arist. Phys. 39, 14 a 31, 13.

Parmenidés říkal, že existují prstence opletené jeden okolo druhého, jeden z řídkého a jiný z hustého, a že jsou mezi nimi jiné, které jsou smíšené ze světla a tmy. To, co je všechny obklopuje jako hradba, je pevné; pod tím je ohňový prstenec; a podobně to, co se nachází uprostřed nich všech, je pevné, a okolo toho opět ohňový prstenec. Zcela uprostřed smíšených prstenců je [prvotní příčina] pohybu a vznikání - ten nazývá Spravedlností a Nutností, bohyní, jež všechno řídí a třímá klíče. Vzduch je prý výměškem Země, neboť se vypařil vlivem jejího příliš mocného tlaku; Slunce je výdechem ohně a rovněž Mléčná dráha; Měsíc je prý smíšen z obojího, vzduchu a ohně. Docela nahoře nade vším stojí kolem dokola aithér, pod ním je umístěn ohňový útvar, jejž nazýváme Nebem, a pod ním už je oblast Země.

A37, Aëtios, Plac. II, 7, 1.

Nejprve ze všech bohů si smyslila Eróta stvořit.

B13, Platón, Smp. 178b; Aristotelés, Met. 984b 23; Plútarchos, Amat. 13, p. 756; Simplikios, Phys. 39, 18.