Kosmologie u předsókratiků


sipka IV. A. Slunce, Měsíc, Země - zlomky

    Slunce
  1. ... Slunce vzniklo z ohně a tělesa okolo Země se tlakem vyloučila z těch ostatních.

    A49, Aëtios, Plac. II, 6, 3; D. 334.


  2. Slunce pokládá za veliké nahromadění ohně a za větší než Měsíc...

    A1, DL VIII, 77.


  3. Slunce svou přirozeností není oheň, nýbrž odraz ohně podobný odrazu ve vodě.

    A30, Pseudo-Plútarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.


  4. Empedoklés předpokládá dvě Slunce: jednak archetyp, což je oheň v jedné polokouli kosmu. Naplňuje tuto polokouli a je vždy umístěn do opozice vůči svému odrazu; jednak viditelné Slunce. To je odraz ve druhé polokouli, totiž v polokouli, která je naplněna vzduchem [nebo temnotou - ἀήρ] smíšeným s horkem. Vzniká odrazem od Země - která je kulová - jako kvazikrystalické Slunce a je unášeno kolem pohybem ohně. Stručně, Slunce je odrazem ohně obklopujícího Zemi. (...)
    Slunce-odraz je rovné Zemi.

    A56, Aëtios, Plac., D. 350, 351.


  5. Měsíc
  6. Měsíc se prý utvořil samostatně ze vzduchu opuštěného ohněm. Ztuhl prý podobně jako kroupy. Světlo má prý Měsíc od Slunce.

    A30, Pseudo-Plútarchos, Strom. u Eusebia, Praep. evan. 1, 8, 10.


  7. Velký a široký Měsíce kruh když zasáhlo Slunce…
  8. B43, Plútarchos, De fac. in orbe lunae 929c.


  9. Thalés první řekl, že [Měsíc] je osvětlován Sluncem. Pýthagorás, Parmenidés, Empedoklés, Anaxagorás, Métrodóros podobně.

    A60, Aëtios, Plac. II, 28, 5; D. 358.


  10. ... když Měsíc prochází pod Sluncem, působí jeho zatmění.

    A59, Aëtios, Plac. II, 24, 7; D. 354.


    ... zakryl paprsky slunce,
    zatímco kráčelo nad ním, a ze země zatemnil tolik,
    jakou měl právě šíři ten měsíc jiskrnooký.

    B42, Plútarchos, De fac. in orbe lunae 929c.


  11. ... Měsíc je ve dvojnásobné vzdálenosti od Slunce vzhledem ke vzdálenosti od Země.

    A61, Aëtios, Plac. II, 31, 1; D. 362.


  12. Země
  13. Druzí, jako Empedoklés, říkají, že pohyb oblohy, který se děje v kruhu a je rychlejší, brání pohybu Země tak, jako je tomu s vodou v pohárech, neboť i ta, ač se při otáčení poháru často dostane pod dno kovové nádoby, přece nevyteče dolů, třebas od přírody tak teče. Příčina je stejná.

    A67 z Aristotela, O nebi 295a17.


  14. ... Země - která je kulová - ...

    A56, Aëtios, Plac., D. 350.



nahoru
© Powered by Ondřej Škrabal