Kosmologie u předsókratiků

Země se s nimi spojila v přibližně stejném poměru s Héfaistem [oheň], vláhou a zářivým vzduchem [αἰθήρ], když zakotvila v dokonalých přístavech Kypřanky [Lásky]; její množství bylo buď o málo větší, anebo menší než ostatních. Vznikla z nich krev a různé druhy masa.

B98, Simplikios, In Arist. Phys. 32, 6.

Přívětivě přijala země ve svých širokých výhních dva z osmi dílů lesklé Néstidy a čtyři díly Héfaista; tak vznikly bílé kosti, božsky spojené lepem Harmonie. [Tj. 2 díly země, 2 díly vody a 4 díly ohně.]

B96, Simplikios, In Arist. Phys. 300, 21.

Empedoklés zastával názor, že první generace živočichů a rostlin se nerodily úplné, nýbrž rozpojené do nesrostlých údů; druhá generace vznikla srůstáním těchto údů a podobala se bytostem vystupujícím ve snu; třetí byla generace přirozeně srostlých celků; čtvrtá již nevznikala z homogenních částí, např. ze země či vody, nýbrž vznikala už z jejich vzájemného mísení, v některých případech v důsledku zhoustnutí jejich stravy, v jiných proto, že krása žen vyvolala vzrušení spermatického phybu; jednotlivé druhy všech živočichů se rozrůznily na základě různé povahy směsí...

A72, Aëtios, Plac. V, 19, 5; D. 430.

Zde vyrostly četné tváře, jež neměly krky, nahé paže se potulovaly bez ramen, oči, jimž chyběla čela, bloudily samy.

B57, Aristotelés, O nebi III, 2, 300b30; Simplikios, In Arist. De caelo 587, 1.

Vyrostlo mnoho tvorů s dvěma tvářemi a dvojím poprsím, býčí pokolení s lidskou tváří, a jiní se naopak zrodili v podobě člověka s býčí hlavou, smíšení částečně z mužů a částečně z žen, vybaveni pohlavními údy.

B61, Ailiános.

Tam, kde se všechno seběhlo tak, jako by to vznikalo kvůli nějakému účelu, tyto bytosti přežily, protože samovolně vytvořily vhodné soustavy; naproti tomu bytosti, které nevznikly takto, vyhynuly a stále hynou, jak to říká Empedoklés o svém "býčím pokolení s lidskou tváří".

B61, Aristotelés, Fyzika II, 8, 198b29.

Nyní však pojď a slyš, jak oheň, když se odděloval, vyhnal noční ratolesti mužů a politováníhodných žen: není to bezúčelná a neznalá pohádka. Nejprve se ze země zrodily celistvé postavy, které měly podíl na obojím, vodě i horku. Oheň je posílal vzhůru, neboť chtěl dospět k tomu, co je mu podobné: to ještě neměly žádoucí podobu údů ani hlas, jaký k údům člověka patří.

B62, Simplikios, In Arist. Phys. 381, 31.

Empedoklés tvrdí, že když se rod lidí zrodil ze země, měl den pro pomalý běh Slunce takovou časovou délku, jako je nyní doba deseti měsíců. A když čas pokročil, byl den tak dlouhý, jako je nyní sedm měsíců. Z té příčiny také sedmiměsíčňátka a desetiměsíčňátka vyrůstají v tomtéž dni, ve kterém se zárodek rodí, ježto se o to přirozenost světa tímto způsobem stará.

A75, Aëtios, Plac. V, 18, 1; D. 427 (překlad T. Vítka).