sipka Thalés

sipka Astronomie
  1. ... když Thales, Theodore, zkoumaje hvězdy a hledě vzhůru spadl do studně; tu se mu jedna thracká služka (Θρᾷττά τις - doslova "Thrákyně") , chytrá a vtipná, prý posmívala, že se snaží znát věci na nebi, ale co je před ním a u jeho nohou, že mu zůstává neznámo. Tento posměch se hodí na všechny, kdo se zabývají filosofií. Neboť vskutku takový neví o tom, kdo je vedle něho, a neví o sousedu, nejenom co dělá, nýbrž bezmála ani to, je-li to člověk či některý jiný tvor; avšak co je člověk a co takovému tvoru náleží různě od ostatních tvorů činiti nebo trpěti, po tom pátrá a tomu zkoumání věnuje svou námahu.

    Platón, Tht. 174a4 - b6.

  2. Tvrdil, že počátkem a cílem všeho je voda. Neboť zaprvé z ní se skládají všechny věci ztuhnutím a zase rozpuštěním se k ní přidávají, a za druhé jsou všechny věci vodou neseny a jejím působením vznikají i zemětřesení i nahromadění větrů i pohyb hvězd. A všechny věci se prý pohybují a plynou, protože se shodují s přirozeností prvního původce jejich pohybu. To, co nemá ani počátek ani konec, je však bůh.

    Věnoval se vědě a zkoumání o hvězdách a stal se pro Řeky zakladatelem této disciplíny, on, který vzhlížel k nebi a tvrdil, že rozumí dobře věcem nahoře - a spadl do studny. Vysmávši se mu služka jménem Thraitta (τις θεραπαινὶς Θρᾷττα τοὔνομα) řekla: "věci na nebi bezpochyby uviděl, ale neviděl, co má pod nohama."

    Hippolytos (zemř. 235 n. l.), Refutatio I, 1, 1, 1 - I, 1, 4, 5.

  3. Vypravuje se též, že když ho vyvedla stařena (γραῦς) z domu, aby pozoroval hvězdy, spadl do jámy. Na jeho pokřik prý mu řekla stařena: "Ty si myslíš, Thaléte, že poznáš, co je na nebi, když nejsi s to, abys viděl, co je pod tvýma nohama?"

    DL (1. pol. 3. st. n. l.), I, 34, 1-4.

sipka Thalés

sipka Země
  1. Ale o počtu a bližším určení takového počátku nemají všichni stejné mínění. Thalés, původce takové filosofie, praví, že je jím voda - proto se také vyjádřil, že prý země je na vodě.

    DK 11 A 12, Aristotelés, Met. I, 3, 983b19-22.

  2. Thalés praví, že je země držena vodou, že pluje jako loď a že se kolísá pohyblivostí vody tehdy, když se říká, že je zemětřesení.

    A 15 ze Seneky.

  3. Jiní tvrdí, že Země spočívá na vodě. Neboť toto je nejstarší výklad, který k nám došel. Tvrdí se, že jej podal Thalés z Milétu, podle něhož Země spočívá na místě, protože je plovoucí, podobně jako dřevo nebo jiné takové věci (neboť žádná taková věc svou přirozeností nespočívá na vzduchu, ale na vodě) - jako by týž výklad nemusel platit pro Zemi i pro vodu, která Zemi nese.

    DK 11 A 14, Aristotelés, De cael. II, 13, 294a28 nn.

sipka Thalés

sipka Nebeská tělesa
  1. Když se válka, kterou mezi sebou vedli, vlekla nerozhodně již šestý rok, došlo ke střetu, během něhož se uprostřed bitvy den náhle proměnil v noc. Tuto proměnu dne předpověděl Iónům Thalés Milétský, který jako její mez stanovil právě rok, v němž také skutečně nastala.

    A 5, Hérodotos, Historiae I, 74, 5-11.

  2. ... Thalés první objevil zatmění slunce a že doba jeho oběhu podle slunovratů není vždy stejná.

    A 17 z Derkyllida podle Eudéma.

  3. Podle některých napsal jen dva spisy: O slunovratu a O rovnodennosti , pokládaje ostatní zjevy za nepoznatelné. Někteří soudí, že se první zabýval hvězdářstvím a předpověděl zatmění slunce a slunovraty, jak tvrdí Eudémos v Dějinách hvězdářství ;... První též vypočítal dráhu Slunce od slunovratu k slunovratu a podle některých první určil velikost Slunce jako 720. díl kruhu slunečního a právě tak i velikost Měsíce vzhledem ke kruhu měsíčnímu.

    DK 11 A 1, DL I, 1, 23-24.

  4. Thalés říká, že hvězdy jsou podobné zemi (geódé), avšak ohnivé povahy (empýra).
    Aëtios II 13, 1 (D. 341).

    Slunce je podobné zemi (geoeidé).
    Tamtéž 20, 9 (D. 349).

    Thalés první řekl, že zatmění slunce se děje, když Měsíc, jsa přirozeností podoben zemi, postupuje pod něj na kolmici...
    Tamtéž 24, 1 (D. 353).

    A 17a.

  5. Thalés první řekl, že měsíc je osvětlován od slunce.

    Aëtios II 27, 5 (D. 358), A 17b.

  6. Thalés a jeho žáci tvrdili, že je jeden svět.

    13b z Aëtia II 1, 2 (D. 327).

  7. Kallimachos ho zná jako objevitele Malého medvěda...

    A 1, DL I, 23, 4.

Kosmologie u předsókratiků

Kosmologie u předsókratiků

sipka Thalés

sipka Výklad

    Zatmění a pohyby Slunce
    • Určitě nemohl znát příčinu (viz Anaximandrovo vysvětlení).
    • Předpovídal zřejmě se znalostí babylónských zápisů na základě pravidelnosti jevu.
    • Předpověď musela být neurčitá v čase i prostoru - pouze náhodou bylo zatmění viditelné právě v oblasti Malé Asie.
    • Naopak mohl pozorovat změny slunovratů (výšku Slunce nad obzorem v létě i zimě).

    Země a voda
    • Zřejmě blízkovýchodní původ.
    • Naivní představa.
    • V tomto bodě však vychází najevo vztah Thalétovy kosmologie a hlavního motivu jeho filosofie.

sipka Thalés

sipka Zhodnocení a kritika

Protože se k Thalétovi dochovalo pouze několik zlomků s izolovanými myšlenkami, stěží se můžeme pokusit o kritiku konzistence jeho kosmologických představ. I jednotlivé myšlenky samotné jsou příliš kusé a stručné, často naivní, než abychom mohli posuzovat jejich relevanci k pozorovaným jevům.