Jedinečný slovník, skutečně multi- a interdisciplinární

Jaroslav Malina a kolektiv: Antropologický slovník aneb Co by mohl o člověku vědět každý člověk (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). 20 000 hesel a 1 CD. Ilustrace Vladimír Renčín. Vydalo Akademické nakladatelství CERM, Brno 2009.

Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. (roč. 1945), ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, je znám jako scelující, univerzalistický duch. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1967), stal se docentem pro obor antropologie (1993, Experimentální metody a jejich aplikace v antropologii a příbuzných disciplínách), doktorem věd (DrSc., 1994) a profesorem antropologie (1995). Počátkem devadesátých let minulého století spolu s profesorem Janem Benešem a docentem Vladimírem Novotným založil Katedru antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, spoluzaložil Nadaci Universitas Masarykiana (od roku 2004 Nadace Universitas), stal se jejím předsedou, dále předsedou Výboru Ceny Karla Engliše a předsedou Výboru Ceny Nadace Universitas Masarykiana. Založil a vedl časopis Univerzitní noviny – List Masarykovy univerzity a Nadace Universitas Masarykiana (od roku 2003 Univerzitní noviny – List Nadace Universitas [Masarykiana] a Společnosti pro podporu univerzitních aktivit), který vycházel v letech 1993–2005, dále založil a editoval šest nadačních knižnic – Beletrie, Heureka, Miscellanea, Osobnosti, Scientia, Scintilla. V roce 2007 založil odborný časopis Anthropologia Brunensis: Mezinárodní časopis pro obecnou (biologicko-sociokulturní) antropologii a příbuzné obory. Je autorem více než 30 vědeckých knih, editorem desítek publikací, zejména o výtvarném umění a jeho tvůrcích, rozsáhlý je jeho vědecko-umělecký projekt trojsvazkové knihy a výstavy Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy (po preprintech čtyř svazků publikovaných v letech 1999–2003 začalo dílo v definitivní podobě vycházet od roku 2007). V roce 2000 zahájil dlouholetý vědecko-pedagogický projekt Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů, v jehož rámci pod jeho editorským vedením a za autorského přispění řady významných odborníků bylo dosud publikováno třicet svazků; napsal i zajímavé prózy (Amor: Počítačový systém k automatickému generování milostných scén, 1993, První pozemšťan: Zpráva o archeologickém podvrhu století, 1995, Světová katastrofa a jiné povídky s neblahým koncem, 1996, Smrt profesora a jiné příběhy z univerzitního prostředí, 1997 aj.).

Ivo Pospíšil
1;2

Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2019
  1. Osud hrdiny a románu (František Všetička)
1 | 2016
  1. Almanach Kmene 2015 (Ivo Pospíšil)
  2. Česká a slovenská literatúra v kontaktoch (Eliška Gunišová)
  3. Slováci a druhá svetová vojna (Ivo Pospíšil)
2 | 2015
  1. Když se nevyčasí aneb Stmívání (Lenka Paučová)