Giuseppe Maiello: Vampyrismus a Magia posthuma. Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy a Magia posthuma Karla Ferdinanda Schertze (první novodobé vydání). Nakladatelství Epocha, Praha 2014. ISBN 978-80-7425-177-1.

Již první vydání této knihy, jež si o rok později vyžádalo dotisk, ukazovalo na popularitu tématu, současně však i na seriózní zájem odborné veřejnosti (Giuseppe Maiello: Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2004, dotisk 2005). Klíčové je tu uchopení tématu v zející prostoře módnosti a klíčovosti tématu vampyrismu i jeho jisté osudovosti v životě jeho badatelů včetně slavného slavisty a učitele na Komenského univerzitě v Bratislavě Franka Wollman, jenž studiemi o upírství vlastně zahájil svou vědeckou dráhu. Giuseppe Maiello (roč. 1962) vystudoval v Neapoli politické vědy se specializací na historii a v Praze na FF UK získal PhD. v oboru slovanská filologie; postupně se u nás stal nejen odborníkem na slovanský komplex etnologický a areálový, ale i známou postavou mediálního prostoru. Jeho odborné zaměření, jemuž se touto knihou dostalo také další významné dimenze, je dokladem nezbytnosti, aby slavistika představovaná nejčastěji jako slovanská filologie vstoupila do širšího kruhu bádání, jak se to ostatně v jiných souvislostech dělo de facto od jejího vzniku. Při zkoumání fenoménu vampyrismu (upírismu) vystupuje Maiello jako etnograf, folklorista, filolog, ale také jako antropolog znalý rozsáhlé sekundární literatury předmětu. Základní teze jeho práce, která se hlásí k již klasické studii Franka Wollmana Vampyrické pověsti v oblasti středoevropské (1920–1921, Národopisný věstník českoslovanský), ale také s ní polemizuje, je odmítnutí představy, že tyto jevy jsou nějak výlučně spjaty se slovanským ethnosem nebo tzv. slovanským kulturním prostorem. Obsahem Maiellovy knihy jsou popisy těchto fenoménů od etymologických východisek (přitakává spíše severotureckému původu – ubęr) po teologické a racionalistické koncepce až k současným pojetím. První kapitola nesoucí atraktivní název Od srbských hřbitovů k anglickému parlamentu: upír jako mezinárodní fenomén vychází z důsledně komparativního pojetí tohoto jevu: ukazuje, že projevy vampyrismu byly charakteristické zvláště v 17. a 18. století pro střední a jihovýchodní Evropu a byly zpracovávány v teologii a filozofii od nezávislého německého myšlení po oficiální katolickou interpretaci (Giuseppe Davanzati, Augustin Calmet), ale šlo o něco, co bylo obecnější, tedy vyskytovalo se i jinde. Zde autor odmítá přímočarou souvislost antického vampyrismu se slovanskými, středoevropskými a jihovýchodoevropskými areály. V impozantně koncipované druhé kapitole první části své monografie Upíři v evropských zemích a v klasickém světě hledá podobné jevy v Sumeru a Akkadu, ale také v slovesnosti skandinávské; zde naráží na pojmy a jevy, které sice nejsou identické, ale úzce spolu souvisí (upír, vlkodlak, vampyr, Nachzehrer aj.). Druhá část Maiellovy knihy je o současných teoriích o původu vampyrismu. Klíčová je kapitola Upíři v střední a východní Evropě s folkloristickými a kulturologickými sondami do místní slovesné produkce. Pozoruhodná je druhá část knihy Současné teorie o původu vampyrismu s podkapitolami Teorie „zápasu o plodnost polí“, neboli upír jako šaman a antišaman, Teorie „moderního“ původu a Teorie univerzálního či prehistorického původu. Součástí knihy je překlad pozapomenutého díla Schertzova i s přílohami. V celé knize autor postupně a umně konstruuje rozpor mezi důsledně racionalistickou eliminací jevu (halucinace, omyl, autosugesce aj.) a důsledně magickou až teologickou a hledá průrvy mezi těmito oběma krajními pojetími. Pro někoho možná těžká, ale jinak překvapivě čtivá kniha.

Ivo Pospíšil

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce.


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2022
  1. Brnianska slovakistika a slavistický dialóg (Viera Žemberová)
2 | 2021
  1. Jan Hus a polská delegace na Kostnickém koncilu (Dana Ferenčáková)
2 | 2020
  1. Smutek ze světa a zrnka naděje (Ivo Pospíšil)
1 | 2017
  1. Nícení (Jakub Blecha)
1 | 2016
  1. Ochlazení. Špionážní thriller z blízké budoucnosti (Ivo Pospíšil)