Portréty prežitia

Anton Baláž: Portréty prežitia. MilaniuM, Bratislava 2014. ISBN 978-80-89178-57-5.

Ivo Pospíšil

Balážova kniha shrnuje jeho prózy na židovské téma, tedy holokaust a následující. Dvě už vyšly (Krajina zabudnutia v roce 2000), „Trhlina“ v antologii Božia ulička r. 1998, jen „Šimon Pútnik“ vychází zde poprvé. Je to téma na Slovensku a pro Slovensko přece jen jinak traktované a vyznívající a jinak cítěné než v českém prostředí, které – nehledě na vlastní antisemity – spíše trpně v milieu protektorátu přihlíželo genocidě statisíců, kdy lidé ztráceli sousedy, kolegy z práce, spolužáky. Většinou nemohli sahat na jejich majetek, na to zde byl německý nadčlověk, ale svědectví lidí, jako byli herec Hugo Haas nebo spisovatel Karel Poláček, příliš nesvědčí o čistém českém charakteru. To, co brilantně vystihl už český spisovatel, Žid, který přežil vlastní smrt a své židovství viděl přece jen jinak než řada jeho blízkých – Arnošt Lustig (1926–2011): v šoa šlo o genocidu, krajní, zákony chráněný zrůdný rasismus, masový zločin, ale hlavně o permanentní ponižování lidské důstojnosti. V tomto obecnějším pohledu nepřestává být náš svět dnes a denně ohrožován a liší se jen mírou tohoto ponižování. Balážovy příběhy nejsou jen z války, ze 40. let 20. století ve Slovenském štátě, ale také a snad hlavně o pozdějším vývoji, o tom, že osudy Židů měly své nelehké pokračování, i když se Baláž nedotýká těch nejdramatičtějších epizod, ale vychází, jak uvádí v poznámce, často ze života svých známých. Próza nese znaky baladického žánru, vnitřně rozeklaného tragikou osudů, vykořeněností – to vše je obvykle s židovskou tematikou spojováno. Možná bychom očekávali i něco jiného, možná i nějakou novou a nečekanou polohu – ale snad je právě v oné stylizované autenticitě, neboť, jak známo, Baláž je mistrem ve spojování faktu a fikce, které dokáže přetvářet a vzájemně prolínat: literatura faktu se stává uměleckou strukturou a umění zase proniká do nitra faktografické brutality.


Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce.

prof. PhDr. Ivo Pospíšil, DrSc. – literární vědec, slavista, teoretik a historik literatury, komparatista a genolog, profesor a vedoucí Ústavu slavistiky FF MU, autor a spoluautor více než 30 knih a stovek vědeckých studií, tisíce recenzí, glos a drobných textů, předseda a člen redakčních rad evropských literárněvědných časopisů, předseda Literárněvědné společnosti ČR, České asociace slavistů, Slavistické společnosti Franka Wollmana a ředitel Středoevropského centra slovanských studií.

Kontakt: Ivo.Pospisil@phil.muni.cz


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2022
  1. Pro děti o válce bilingvně (Markéta Poledníková)
2 | 2018
  1. Silná kniha bez senzací (Ivo Pospíšil)
1 | 2013
  1. Několik otázek v labyrintu (Ivo Pospíšil)
1 | 2012
  1. Łysiak, W.: Cesarski poker. (Wojciech Gorczyca)
3-4 | 2010
  1. Vzpomínka, analýza, bibliografie