O době, kdy bylo daleko vidět

Ivo Pospíšil

Před časem se mi v antikvariátu dostala do rukou na první pohled útlá, leč počtem stran docela obsažná brožovaná knížka a žasl jsem, co u nás před mnoha lety vycházelo. V nakladatelství Mladá fronta, v edici Kapka, jako svazek osmý vyšla populární práce historika Milana Šůry (Konec Velké trojky?, Mladá fronta, edice Kapka, sv. 8, Praha 1968). Mladá fronta byla nakladatelstvím Československého svazu mládeže a odpovědným redaktorem knihy byl Ladislav Smoljak, kniha má 256 stran a obsahuje řadu docela povedených černobílých fotografií. Oč jde, není třeba dlouze vysvětlovat: o vývoj vztahů mezi hlavními spojenci ve druhé světové válce, a to Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Svazem sovětských socialistických republik na konci této války v době po jaltské konferenci, kdy nečekaně umírá americký prezident Franklin Delano Roosevelt a vztahy mezi bývalými spojenci se poměrně ostře mění. Nad čím jsem žasl? Ten, kdo něco ví o roce 1968 v tehdejším Československu nebo v něm žil, zase tak překvapen být nemůže. Byla to doba rozporná a dnes již o ní nemáme žádné iluze – ani o jejích protagonistech, ani o záměrech – otevřených i skrytých – různých táborů – to nám dílem verifikoval pozdější vývoj po roce 1989. Ale jedno zůstává. Byla relativní svoboda a hlavně: jeden názor nebyl překotně vystřídání druhým, ale vedle sebe, i když jen velmi krátkou dobu, existovalo názorů více. To se týkalo i historie. Cenzura, která zkreslovala vztahy bývalých spojenců a pozdějších aktérů studené války, už nebyla, a současně zůstal otevřený pohled na události, jež nebyly zakaleny novými ideologickými manipulacemi. To autorovi umožnilo – a jistě také jeho naturel v době, kdy bylo opravdu daleko a nezkresleně vidět – nahlédnout na složité vztahy podrobně, jemně, citlivě a současně sine ira et studio. Uviděl tedy nejen předválečnou smlouvu Molotov – Ribbentrop i její tajnou doložku, ale také to, co tomuto podpisu předcházelo: neúspěšné jednání SSSR se západními mocnostmi hrajícími do poslední chvíle německou kartou, Stalinovy velmocenské ambice, zčásti skryté nebo pro laika méně známé epizody. Je tu detailně probrán polský problém (autor ovšem psal o Katyni podle dobového názoru, který byl však tehdy takřka všeobecný, ať již vynuceně nebo dobrovolně, neboť se leccos nevědělo, nebo bylo znepřístupněno), svržení atomových bomb na Japonsko, sovětská účast ve válce v Asii, změny americké politiky po Rooseveltově smrti, Churchillův vývoj a skutečný počátek studené války. Kniha otevřená, kvalitní, dokumentárně podložená, nezaujatá, ideologicky nezkreslená. Současně je tu v podtextu určitý díl nostalgie, resp. Nostalgické iluze té doby, kdy se stále hovořilo o konvergenci kapitalismu a socialismu, o dialogu křesťanů s marxisty, o mírové koexistenci, o růžových výhledech. Nic z toho se různými vinami nenaplnilo. Krásná kniha o době, kdy se zdálo, že svítá, ale ono se naopak stmívalo. Zároveň svědectví o kratičkém čase, kdy se otvíraly nedozírné obzory skutečné svobody. Pro pamětníka také připomínka opojných debat, radikálních, ale slušných, tolerantních, bolestné, ale citlivé střety generací a hlavně sny, z nichž zbyly jen trosky.


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

1 | 2023
  1. Zvyknú si a na všetko sa zabudne (Viera Žemberová)
2 | 2022
  1. Keď je spomienka jubilejná (Viera Žemberová)
2 | 2019
  1. Intelektuál v proudech doby (Ivo Pospíšil)
2 | 2016
  1. Od jednotlivých studií k monografickému záběru (Alena Mikulášková a Alexej Mikulášek)
1 | 2010
  1. Slovenský zpovědní triptych