Další kniha českého záhadologa

VAŠÍČEK, A. Perunův hněv. Praha: Česká televize, 2020.

Vše podstatné vzniká v detailu a na okraji. Tak jsem to někde už napsal v návaznosti na známé úsloví, že ďábel je skryt v detailu. Tedy to, co bylo dříve na periferii, se často ocitá ve středu dění, a to nikoli jen společenského nebo přímo politického, ale i uměleckého a literárního. Uvádět světové bestsellery, které se vyvinuly z triviální spisby a starších proudů, dokonce ještě předromantických, by bylo vožením sov do Athén nebo dříví do lesa (ačkoli vlivem kůrovce asi toto úsloví postupně zmizí a jednou se dříví na místa bývalých lesů vozit bude – a nikoli zbytečně). Záhadolog a autor literatury faktu a spisovatel Arnošt Vašíček patří k těm vzácným lidem, kteří píšou nikoli jen dokumentární texty, v nichž prezentují své cesty doslova po celém světě a hledají tajuplná bílá místa dějin v návaznosti na dänikenovskou linii založenou na sklonku 60. let minulého století ve Vzpomínkách na budoucnost, které k nám přeložil další klasik Ludvík Souček, ale – po pravdě řečeno – už v ruské sovětské próze Ivana Jefremova a u řady autorů ještě dříve, a v níž spojil linie science fiction s minulostí Země – to byl ten jiskřivý nápad, který potom jen rozvinuli do nebývalé šíře. Někdy jeho koncepce, třeba ohledně tzv. Ďáblovy bible nebo Voynichova rukopisu, narážejí na odborné námitky, zejména z určitých kruhů, ale autor nekapituluje, ale sine ira et studio argumentovaně odpovídá: jak třeba reagoval na polemiku archiváře a historika stran knihy Tajemství Ďáblovy bible, si můžeme přečíst a zvážit jeho na faktech fyzikální povahy založená tvrzení, ale i to, do jaké míry je otevřený a nezamlčuje ani druhou stránku věcí. Touto otevřeností a vyslyšením rčení „audiatur et altera pars“ se výhodně liší i od řady vědců. Po letech pozorování a přemýšlení a čtyř desítkách knih, videí, televizních pořadů, jež jejich autor posléze rozšířil do oblasti belles lettres a televizních scénářů a seriálů, se vrací domů, na severní Moravu a do Slezska. Odtud čerpá i jeho nový román. Těží z faktografie, kterou zpracoval i jako literaturu faktu, a z televizních pořadů: Česká televize se také ujala vydání tohoto románu. Perunův hněv se vrací k Vašíčkovu bádání o Radhošti: ostatně právě tato oblast je středem jeho zájmu již delší dobu: hledal se tu z jeho podnětu i hrob hunského vojevůdce Attily, ale hlavním tématem tohoto díla je skrýš, ve které pohanští žreci schovali posvátné předměty, mezi nimi také proslulou hůl, která vysílá smrtící paprsky (a Vašíček samozřejmě zná její mezinárodní souvislosti) – to vše proto, aby se jich nezmocnili hlasatelé nového náboženství, Metoděj a jeho žáci. Děj se odehrává v současnosti a jsou do něho vpleteni místní mladí lidé, ale také dva ruští vojáci, kteří na území bývalého Československa v rámci tehdejší Sovětské armády pobývali, a nyní se chtějí tajné zbraně zmocnit; to je motiv, který leckoho potěší, třeba i pravděpodobný nebo možný, ale poněkud konjunkturální a snad i laciný. Jde tedy o žánrovou směs science fiction, záhadologie, fantastiky, ale také detektivního syžetu. Vašíček už vícekrát prokázal, že umí fabulovat, dovede vyprávět poutavý příběh, dokáže skloubit dialogy s popisy a vymyslet působivou pointu, jak prokázal i ve svých povídkách. Základní linií je ovšem poutavost, dobrodružnost, zábavnost, ale je tu stále ona poloskrytá linie objevování neznámé minulosti tohoto světa, která na nás často nečekaně vyhlédne a šokuje, aby nám ukázala, že nejen nevíme mnoho o vesmíru, kam se chceme nastěhovat, ale ani o naší Zemi: úvahy o tom, co se děje ve vodách oceánů nebo přímo pod našima nohama již delší dobu plní stránky různých pojednání, která jsou často varující povahy: nejen z kosmu nám tedy hrozí nezvládnutelné nebezpečí, ale přímo z naší Země, jejíž jádro se prý posouvá k povrchu, hrozí také již několikrát opakované přepólování a z toho plynoucí zásadní klimatické změny, na něž našimi opatřeními, jakkoli radikálními, zřejmě nestačíme: snahy člověka jsou v porovnání s těmito přírodními silami doslova nicotné. Takže Vašíčkova nová próza je v poutavosti, dobrodružnosti a zábavnosti vlastně myšlenkovou výzvou.

Ivo Pospíšil


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2019
  1. Ve vlastním světě (Ivo Pospíšil)
1 | 2018
  1. Psychológia literatúry (Alexandra Lenzi Kučmová)
1 | 2017
  1. Klíčové dílo o Ivanu Kraskovi (Ivo Pospíšil)
1 | 2015
  1. Vyniesť na svetlo príbehy dlhej noci. Rozhovory s Rudolfom Dobiášom (Ivo Pospíšil)
1 | 2013
  1. Všetičkova kniha o kompozici českého dramatu (Ivo Pospíšil)