Rozvoj univerzitních oborů "Norský jazyk a literatura" a "Skandinávská studia" ve světle evropské integrace. Projektová kooperace univerzitních pracovišť Brno-Kristiansand.

Universitetsfag "Norsk språk og litteratur" og "Skandinaviske studier" i europeisk perspektiv. Samarbeidsprosjektet mellom universitetene Brno-Kristiansand/Agder
  • PROČ?
    Tento projekt má podle dlouhodobé strategie MU, filozofické fakulty a našeho ústavu přispívat co nejširší mezinárodní spoluprací v oblasti školství a vědy. V případě FF MU jde o profil a zvýšení profesních perspektiv našich absolventů, v tomto případě prostřednictvím co nejkonkrétnějších kontaktů s partnerským pracovištěm.

    Cíl: rozvoj vzdělávacích institucí prostřednictvím mezinárodní spolupráce
  • PROČ NE PRÁVĚ MY?
    Obě partnerské instituce jsou situovány mimo hlavní město země. Z toho vyplývá nutnost vynaložení zvýšené energie k získání a udržení špičkových vědeckých pracovníků, mezinárodních kontaktů apod., a to i přesto, že jak Masarykova univerzita, tak Vysoká škola Agder/Kristiansand (od 1. 9. 2007 univerzita) jsou velmi úspěšné ve všech významných parametrech hodnocení vysokoškolské instituce ve své zemi (nárůst studentů, kritéria jejich uplatnění, rozvoj informačního systému aj.)

    Úloha partnerských institucí vychází z jejich pozic v rámci národních vzdělávacích programů: Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky na FF Masarykovy univerzity je jedním ze dvou pracovišť, kde je v ČR možno studovat norský jazyk a literaturu. Oddělení nordistiky je tedy zainteresováno na co nejužší spolupráci s konkrétním pracovištěm v Norsku. Zájem o studium nordistiky je stále vysoký. Abychom vyšli zájmu vstříc, chceme využít zkušenosti z partnerské instituce v Norsku a rozšířit nabídku o area studies – Skandinávská studia.
  • JAK?
    Struktura projektu je tvořena třemi nestejně dlouhými částmi:

    I. Fáze aktivní přípravy, stanovení cílů a formulace očekávání, potřeb a požadavků českých a norských studentů, především se zaměřením na seminární, bakalářské a magisterské práce, které budou odevzdávány během roku 2007 a 2008.
    Aktivizace organizačních schopností studentů. Vedení k samostatnosti, řešení otázek soustředěných kolem zaměření profilu absolventa MU.

    II. Seminář "Norská literatura pro děti a mládež" bude otevřen paralelně na obou pracovištích na podzim 07, bude veden místními vyučujícími, sylaby se sice v některých bodech liší, probíraní autoři jsou identičtí (Jostein Gaarder, Svein Nyhus, Gro Dahle, Tormod Haugen)
    Ze sylabu, které zpracovávají obě partnerská pracoviště, vyplývá, že budou kriticky analyzována také témata jako výchova k ochraně životního prostředí, atmosféra v rodině, výchova k rovnosti pohlaví, problematika domácího násilí, xenofobie a rasismu.

    Aktivizace pedagogické a metodické spolupráce vyučujících. Viz bod IV.

    III. Fáze zpracování problematiky formou studentských prací (seminárních, bakalářských a magisterských), formou internetového workshopu i osobního setkání našich a norských studentů (v Brně a Kristiansandu) nad konkrétními tématy, které budou překračovat hranice semináře. Publikování výsledků spolupráce podle možností.
    Mobilita studentů, rozvoj kognitivních a komunikačních schopností studentů.

    IV. Výměna informací o rozvoji oboru, důkladná diskuse kolem tvorby učebních osnov, konkrétní opatření metodická, v oblasti odborného zadávání a vedení studentských prací, by měly najít svůj odraz ve zvyšování kvalifikace pedagogických a vědeckých pracovníků, tím k rozvoji a provázanosti oboru v obou zúčastněných zemích i jinde v Evropě. Tento cíl budeme mít na zřeteli po celou dobu trvání projektu a měl by podle našeho názoru přinést i dlouhodobý výsledek.
  • KDO, S KÝM A KOMU?
    Důležitou součástí projektu spolupráce je co nejvšestrannější zapojení studentů do realizace předkládaném projektu. Tím se myslí něco více než účast na semináři a odevzdávání požadovaných prací.
    Studenti mají být nad rámec svých běžných povinností inspirováni a vedeni předkládaným projektem k samostatnosti a zodpovědnému rozhodování. Samozřejmě také k tvořivému přístupu v seminářích i seminárním pracím a k co nejaktivnější výměně s norskými studenty.
    Jen zapojením motivace a aktivity studentů, umožněním jejich mobility apod. bude zaručen dlouhodobý přínos tohoto projektu k mezinárodní spolupráci naší vysoké školy, neboť rozvojem lidských zdrojů plně využijeme, ale také přesáhneme rámec předkládaného projektu.
    Všechny součásti předkládaného projektu – přednášky hostujících profesorů, konzultace s nimi, samostatná činnost v Norsku apod. slouží z našeho pohledu naprosto prvořadému cíli, a tou je rozvoj lidských zdrojů. Studenti bakalářského i magisterského programu dostanou projektem šanci vytvořit studentské práce v disciplinách literárních dějin, literární teorie, výzkumu médií, kunsthistorie a společenských věd. Tím přímo či nepřímo poznávat Norsko, resp. Skandinávii, poznávat život svých vrstevníků, seznamovat se s vědeckou a kulturní úrovní partnerské země. Nejen studovat teoreticky, ale i realizovat prakticky naše vzájemné kontakty na bázi různorodosti a mnohosti evropské integrace, to je priorita projektu. Smyslem projektu je vést studenty k prohlubování samostatnosti v rozhodování, odpovědnosti při stanovování hodnotových priorit, otevřenosti vůči jiným kulturám, akcentujeme trénink v profesionálním přístupu k výzvám, které stojí před vysokoškolsky vzdělanými občany ve všech evropských státech na poli ekonomickém, kulturním aj.

Náš norský partner se mezitím proměnil z vysoké školy na sedmou norskou univerzitu...

DETTE ER ET UNIVERSITET
En utdanningsinstitusjon betegnes normalt som et universitet hvis det underviser og utsteder bachelor-, master- og doktorgrader, samt driver aktiv forskning.
For å bli universitet må man ha minst fire doktorgradsutdanninger og fem mastergradsutdanninger. Det er et krav om at to av doktorgradene skal ha regional forankring og relevans. (Da Høgskolen i Stavanger ble universitet, opprettet de to doktorgrader innenfor oljenæringen. )
Kilde: Wikipedia

DETTE ER EN HØYSKOLE
En høyskole er en forskningsinstitusjon og lærested for høyere utdanning. En høyskole har som normalt ikke doktorgradsutdanning.
I motsetning til universiteter må høyskoler ha godkjennelse fra departementet for å kunne opprette nye studier på master- og doktorgradsnivå.
Kilde: Wikipedia



Norge får sitt syvende universitet
Først publisert: 09.08.07 | Oppdatert: 09.08.07 kl. 20:11
I kveld informerer kunnskapsminister Øystein Djupedal at Høgskolen i Agder blir universitet fra 1. september.I morgen får Høgskolen i Agder status som universitet av Kongen i statsråd. Selve markeringen av statusen skjer på et arrangement på Høgskolen i Agder i kveld. Endringen trer i kraft fra 1. september 2007, og markerer samtidig at det stadig blir flere og flere universiteter i Norge.
I 2005 fikk Høgskolen i Stavanger og Norges Landbrukshøgskole på Ås universitetsstatus.
Samtidig har Høgskolen i Bodø i flere år jobbet for universitetsstatus. De varsler at de kommer til å sende søknad i løpet av året.
Høgskolen på Gjøvik, Høgskolen på Lillehammer og Høgskolen i Hedmark, som har campus på Hamar, Rena og Elverum, samarbeider om å skape Innlandsuniversitetet.
Høgskolen i Buskerud og Høgskolen i Vestfold vil slå seg sammen til universitet, samtidig som Høgskolen i Telemark har et uttalt mål om å bli universitet innen 2013.
Samtidig ønsker Samisk høgskole i Kautokeino å bli vitenskapelig høyskole. Det vil også Høgskolen i Molde.
– Kritikere mener dette er med på å utvanne universitetsstatusen, kunnskapsminister Øystein Djupedal?
– Det er feil, statusen til universitetene blir ikke utvannet. Etter lovendringen i 2005 gikk vi fra å ha et system der politisk lobby og føringer for hvem som kunne bli universitet, til å få et system der kvaliteten ved utdanningene avgjør. Det er en streng kontroll og prosess frem til universitetsstatus, sier Djupedal til Aftenposten.no.
Han vil ikke kommentere om det er flere høyskoler som ligger an til å bli landets neste universitet, eller hvor langt skolene er kommet i prosessen.
– Det er ingen grunn til å tro det vil dukke opp så mange flere universiteter. Flere høyskoler ønsker å bli universitet, men da må man også kunne dokumentere en faglig kvalitet som forsvarer oppnevnelsen, sier Djupedal.
Samtidig som han understreker at dette er en gledens dag for hele det akademiske miljøet på Sørlandet, kommer han med en liten påminnelse til ansatte og studenter på Sørlandet som for for tiden befinner seg i en universitetsrus:
– Vi må huske på at det forplikter å være universitet. Det skal dokumenteres gode forskningsresultater, og det skal holdes et høyt faglig og kvalitetsmessig nivå.
Djupedal mener det spennende med Universitetet i Agder er at campus er lokalisert i begge Agderfylkene (Kristiansand, Grimstad og Arendal). Han mener dette er med på å gi universitetet stor regional betydning.
– Dette er første universitet som er lokalisert i to fylker og ikke til en bestemt by. Det blir et universitet for en hel landsdel, noe jeg ser på som positivt.
– Hva skal du si til rektor Torunn Lauvdal når du tar henne i hånden og gratulerer med universitetsstatus?
– Jeg skal si gratulerer. Og jeg skal holde en liten tale. Og jeg kommer nok til å dra frem noen gamle, morsomme historier fra det akademiske miljøet i prosessen som har ført til universitetsstatus. Universitetet i Agder får doktorgrader på følgende områder: Nordisk språk og litteratur, matematikkdidaktikk, internasjonal økonomi og ledelse, mobile kommunikasjonssystemer og i fagområdet religion, etikk og samfunn.