Osud člověka v rozbouřené době aneb Chvála rovnováhy

TROJAN, B. Jsme každý jinde. Brno: Nakladatelství Trojan, 2017.


Sám sobě vydavatelem. Brněnský nakladatel prodávající své i jiné knihy na hlavním náměstí v západomoravské Třebíči Bohuslav Trojan si vydal memoárovou knížku, udělal si tak radost a současně nám ukázal panoráma divokých 90. let 20. století i vlastní životní dráhu, na níž ukázal, jak přelomové okamžiky dějin, politické a majetkové převraty mění vztahy mezi lidmi, působí na jejich ideje, ale i sexualitu, obnažují skryté charakterové vady a zásady, které člověk rád porušuje, když využívá možností, jak zbohatnout, jak žít pohodlně, ale také to, že za všechno se platí, že ve světě rozhoduje jakási transcendentní rovnováha, jejíž porušování se zpravidla vymstí. Trojan věří ve svém životě na náhodu, jeho vyprávění nic nepředstírá, ani to, že jeho román není pouhým faktografickým záznamem skutečných událostí, ale ani nepopírá, že onen vypravěč je vlastně on sám a celý příběh reflektuje víceméně přesně jeho podnikatelské zkušenosti, které se pomalu chýlí k závěru. Trojanova generace (roč. 1946) byla poznamenána zkušeností liberálních šedesátých let minulého věku, kdy rozum brala a kdy se studijně a profesně etablovala, a prudkým zvratem roku 1968, kdy je život vrhl každého na jinou stranu, kdy si budovali svou životní stabilitu. Druhým klíčovým momentem je rok 1989, kdy ještě nebyli tak staří, aby nemohli začít něco nového, což často jejich život zcela převrátilo. Na rozdíl od svých generačních druhů, s nimiž se setkává v normalizaci, ale také v 90. letech 20. století, s nimiž spolupracuje, jimiž je nadšen, ale také hořce zklamáván, postupuje obezřetně: nevydělává sice horentní sumy, ale jeho nakladatelství je asi skutečným podnikatelským projektem, nikoli jen sběratelem přisátým na státní rozpočet a jeho grantový systém (ostatně ani tato kniha nenese žádné poděkování donátorům), projektem, v němž se musí kalkulovat, přemítat, zvažovat a ovšem i riskovat. Jsou různé druhy podnikatelů-nakladatelů, dnes možná spíše jen vydavatelů (tak se jejich podniky ostatně i jmenují): jedni jdou do toho po hlavě a většinou zkrachují, jiní vsadí na autory bestsellerů, pokud se jim je podaří získat, dokonce z enormních zisků vydávají i neziskové věci, třeba poezii, ale také si staví domy a potom se stáhnou, a to vše ještě před hrozícím krachem, jiní – jako Trojan – postupují pomalu vpřed, vyhýbajíce se příkrým vzestupům, ale i hlubokým pádům. Autor je asi i povahou člověk uměřený, klidný, málokdy se pohybující v krajních polohách – a to se týká i jeho příběhu, jazyka a stylu jeho románu; zvažuje všechna pro a proti, a když také podlehne sexuálnímu vábení, vždy se dokáže racionálně kontrolovat. Jeho kniha je také taková: klidná, popisná, možná místy i nudná, ale to je – zdá se – záměr: jsou v ní podpovrchová napětí, dobře skrývané emoce. Řekl bych, že v memoárové knize dříme celý autorův život a jeho potence: je o tom, jak člověk někdy záměrně nevyužívá všech možností, které se mu nabízejí, z vrozené opatrnosti a také strachu z oněch známých konců, že přitom i trpí, jak je v něm mnoho emocí, jež musí potlačovat, aby se jeho život zcela nerozložil, jak se brání destruktivním silám, které jsou tak sladké…, prostě je to kniha o tom, jak je žít těžké a jak celý půvab a možná i hlavní smysl života je právě ono umění balance, rovnovážné polohy i doprovodné utrpení a sebezapření. Panoráma československého a českého vývoje po roce 1989 s dávnějšími reminiscencemi na období předcházející je snad zajímavé i pro generace, které převratové momenty nezažily, i když je jistě někdy očekávají, možná i dramatičtější; kvintesencí románu je však právě onen hořkosladký pocit udržované rovnováhy, ale také podpovrchová lítost ze ztracených příležitostí.

Ivo Pospíšil


Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2020
  1. Divadelný herbár v zlatých časoch odmäku (Tibor Ferko)
  2. Príbehy uložené v trajektórii času a pamäti (Viera Žemberová)
2 | 2019
  1. Osud hrdiny a románu (František Všetička)
1 | 2019
  1. Nápaditost, představivost, odvaha (Ivo Pospíšil)
2 | 2018
  1. Od sjednocení k multikulturalismu (Ivo Pospíšil)