Page 118 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Mytická vyprávění

phud de nas srid/ ye srid nang gi khyung phrug de/ nu bo skal bces zas byas/ bu chung gi
gces zas de nas srid/ de bdud la pha sha blang lugs yin/

Výklad o původu rituálu (smrang / rabs) „očist-
ného omytí krví“ (tshan khrus)

Další části představí dvě ukázky „výkladu o původu“ (smrang / rabs), které se zdají být
značného stáří. Oběma je společné to, že se objevují v rámci rukopisných souborů textů
tradice bönu známých jako Katen, analogie buddhistického Tängjuru (Bstan ’gyur / Bka’
rten).87 Obsah těchto dvou textů nikterak nezahrnuje ústřední koncepty monastického
bönu a naopak se v nich zmiňují i krvavé oběti, které jsou pro dnešní bön naprosto ne-
přípustné. Vše tak nasvědčuje tomu, že alespoň jádro těchto textů pochází z archaické
a snad bezejmenné náboženské tradice zaříkávačů (bon po) z doby před vznikem sys-
tematizované tradice bönu, tj. před 10.–11. stoletím. Zároveň slouží i jako možné po-
tvrzení o inspiraci monastické tradice bönu v archaických náboženských představách
nebuddhistického Tibetu. Dochoval se ve sbírce textů monastického bönu.

Vzácným pramenem osvětlujícím roli archaických tibetských rituálů je rozsáhlý text
tradice bönu známý pod názvem Zibdži (Mdo dri med gzi brjid). Ten pochází ze 14. stole-
tí (kdy byl objeven jako „poklad“, gter ma) a lze ho považovat za pokus o utřídění množ-
ství nesouladných tradic již částečně systematizovaného bönu. V rámci systematizace je
učení bönu rozděleno na „čtyři brány a pátou pokladnici“ (sgo bzhi mdzod lnga). Mezi
oněmi „čtyřmi branami“ se objevují části nauk nazvané: Pönsä (dpon gsas), Černé vody
(chab nag), Bílé vody (chab dkar) a Phänjul (’phan yul). Nejzajímavějším je z hlediska
archaické literatury druhý z nich, tzv. Černé vody. Je to oddíl obsahující výrazy, kterým
už dnešní vyznavači bönu často nerozumí. Zatímco ve zbylých třech se objevují zřetelně
nauky inspirované buddhismem, v této části se objevuje také výklad k autochtonním ri-

87 Nutno podotknout, že žádná edice Katenu (či bönistického Tängjuru) se nedochovala. To, o čem se zde
zmiňuje, je rozsáhlá sbírka existujících komentářů sebraných v nedávné době, která se honosí stejným ná-
zvem, ale její obsah není vždy totožný s pečlivě editovanými texty tradičních Tängjurů či Katenů známými
dnes jen z dochovaných katalogů. Je souborem vzácných textů, které neprošly žádnou ediční činností.

117