Page 119 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

tuálům s leckdy archaickými prvky. Text Zibdži samotný pak objasňuje (srov. Snellgrove
1968):

„Velký vykladač očistného bönu vznikání,
si ováže hlavu turbanem,
ústy vypije tekutinu žízně,
rukama předloží dary k obětování,
svými ústy zapěje výklad o původu specifickým hlasem,
nevhodné nástroje musí být odvrženy,
výklad o původu (smrang) musí být podaný pečlivě a v úplnosti,
moc Černých vod vychází z výkladu o původu,
moc Bílých vod vychází z manter,
mocí Pönsä je klenot,
a tak je pro Černé vody výklad o původu nejdůležitější záležitostí.“

Důležitost tohoto „výkladu o původu“ je možné vztáhnout i k textům z Tun-chuangu,
kde například ITJ 731 (O koni a jaku) lze považovat za výklad o původu, tento termín
(smrang) se tam i v tomto smyslu objevuje.

Jedná se tedy o výklad, který ukazuje na funkci starého tibetského rituálu jako opětov-
ného proběhnutí prvotní události. Bez znalosti výkladu o původu rituál samotný ztrácí
smyslu. Většina dnešních rituálů v Tibetu je pod silným vlivem tantrického buddhismu
a až na některé výjimky tyto rituály nepředpokládají znalost nějaké prvotní události.

Prvním představeným „výkladem o původu“ je text z rituálního cyklu dedikovanému
božstvu Gekhö (Ge khod), tak, jak se objevuje v dnešní sbírce literatury bönu, známé
jako Katen (Bka’ rten, 242–4, folia 85–92; 143–2 folia 14–22; srov. Karmay 1994, str.
397; Norbu 1995). Osvětluje původ obřadu „očistného omytí krví“ (tshan khrus / bkrus),
které texty rozlišují na „červené“ a tedy „krvavé“ (tshan dmar) a „bílé“ (tshan dkar).
Texty k těmto rituálům jsou dnes vzácné. Objevují se však ojediněle i mezi texty dnešní
buddhistické tradice ňingma (rnying ma, v rámci tzv. „severních pokladů“, byang gter),
ty však nejsou příliš sdělné. Zmiňují sice také rozlišení na „červené“ a „bílé“ očistné
omytí, ale zbytek textu je plný manter a je silně pod vlivem tantrického rituálu. Daleko
podrobnější texty lze nalézt v rámci tradice bönu. Božstvo Gekhö je zmiňované i v ge-

118