Page 6 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Poznámka k přepisům

V textu se objevuje několik čínských a sanskrtských výrazů. V těchto případech se přepisy řídí
v češtině zavedenými způsoby.

V případě tibetštiny se transkripce (fonetický záznam) řídí pravidly zavedenými J. Kolmašem
(Žagabpa 2000, str. 388–390). Transliterace (přepis písemného záznamu) se však drží mezinárod-
ního přepisu (Wylie 1959). Opouští se od spojování slabik slova pomlčkou a psaní „základních
písmen“ (tib. ming gzhi) kapitálkami. V názvech je jednoduše první písmeno slabiky zapsané kapi-
tálkou. Archaické „převrácené kiku“ (tedy obrácený znak pro samohlasku „i“) z tunchuangských
dokumentů se přepisuje velkým „I“.

5