Výstava - Aktivní občanství v historii a současnosti. Role osobnosti a spirituality v psaných a mluvených textech.
MOBILITY PROJECT
EEA Iceland-Liechtenstein-Norway GRANTS
Duration: 1. 8. 2019 – 31. 8. 2020
EHP-CZ-MOP-1-015
Náš projekt (Mobility project, EHP-CZ-MOP-1-015) začal už v podzimním semestru roku 2019 a finální práce měly probíhat v květnu roku letošního, přesněji během května 2020. Oficiální doba trvání projektu je 1. 8. 2019 – 31. 8. 2020, a je pravdou, že celý rok jsme se snažili do projektu dát co nejvíce nápadů, energie a bádání rozjet naplno.
Již na podzim 2019 jsme docházeli do semináře s názvem Reprezentace války a holokaustu v norské literatuře, kde materiály a náplň hodin aktivním účastníkům projektu velmi pomohly k výběru osobnosti ke zpracování v rámci projektu. Klíčovým totiž pro náš projekt bylo, aby si každý z účastníků vybral osobnost (např. portréty obětí holokaustu a přeživších, portréty dobrovolníků, kteří byli pojeni s Nadací Odda Nansena 1938-1940 atd.), za cílem přispět k povědomí o „aktivním občanství“ během 2. sv. války a poukázat na hodnoty demokracie, statečnost jedinců, respekt k národnostním a náboženským menšinám ve společnosti. Tento projekt mobility byl budován jako most mezi historickými tématy a dnešními otázkami, jako most mezi Norskem a Českou republikou, a také jako most mezi jednotlivými účastníky v obou zemích.
Také jsme po těchto seminářích pravidelně vedli schůze, kde jsme se společně domlouvali na dalších postupech a sdíleli nápady pro uchopení projektu.
Na fotografii (zleva): Dagmar Říhová, Zuzana Blahová, Jitka Peloušková, Dagmar Maroušková, Tomáš Archmann a Michaela Tučková
Již před výjezdem do Norska se v rámci projektu udály akce i na území České republiky. První událostí byl projektový workshop, který proběhl 9.-11. 10. 2019. V rámci projektu přijeli na návštěvu dva profesoři a tři studenti z Agder University.
Čeští studenti si mohli poslechnout prezentace svých norských kolegů, také profesoři měli připravené velmi poutavé a důležité prezentace. Z řad našich studentů (Jitka, Tomáš, Klára) jsme si také mohli poslechnout shrnutí o našem projektu, a také o našem studijním oboru a jeho náplni. Proběhla mj. i návštěva synagogy v ulici Skořepka a příjemně strávený večer u doc. Miluše Juříčkové.
Jako další je nutno zmínit Týden humanitních věd na Filozofické fakultě Masarykovy univerzitě (20. 11. 2019). Měli jsme tu příležitost se i my představit se svým projektem. Náplň našeho projektu byla pomocí prezentace a jedné z účastníků (Anně) shrnuta a přednesena všem přítomným včetně toho, že všichni aktivní účastníci představili své osobnosti, přiblížili důvody zájmu a svá očekávání od projektu.
Na fotografii: Lukáš Prusák
Bylo nás 7 bakalářských studentů, kteří jsme vyjeli v datu 5. – 30. 1. 2020 (společně s doc. PhDr. Miluše Juříčkovou) do Oslo na studijní pobyt pod záštitou Židovského muzea v Oslo. Naším cílem bylo shromažďování informací + práce na písemných výstupech, práce v knihovně a archivu. Také jsme měli příležitost navštívit různé instituce a potkat se s odborníky, zúčastnit se různých akcí jako např. Den památky obětí holokaustu 27. 1. aj.
Podrobnější rozpis našich aktivit, fotky a deníkové záznamy lze také nalézt také na našem webu, který jsme tvořili po celou dobu projektu v rámci výstupů a cílů. (ZDE)
Nejenom, že jsme měli příležitost a možnost vydat se bádat do Norska a pracovat s norskými materiály, ale našimi výstupy jsou také seminární práce o našich osobnostech. Od počátku projektu a cílovým výstupem byla i fotografická výstava o osobnostech projektu, který byla již naplánovaná a domluvená v Moravské zemské knihovně v Brně. Bohužel pandemie Covidu-19 změnila i tyto dlouhodobě plánované akce a s nejistou vidinou toho, kdy se prostory knihovny či např. Masarykovy univerzity opět otevřou, museli jsme přijít s nápadem jiným, proto se vytvořila webová stránka jako adekvátní náhrada výstavy v knihovně.
Samozřejmě nás tato změna velmi mrzí, jelikož na 5. 5. 2020 byla k výstavě plánována i vernisáž se pod záštitou norského velvyslance Roberta Kvileho a za přítomnosti hostů českých i norských. Doufáme ale, že alespoň touto cestou se nám podaří předat veřejnosti naše zážitky, přiblížit naši práci v Norsku i v České republice v rámci projektu a projevit tak i velké díky těm, kteří nám cestu umožnili, ale také těm, kteří svým zapojením, ochotou a pomocí pomohli nám, studentům, získat z této zkušenosti co nejvíce.
Na fotografii (zleva): Petra Vrbová, Anna Šilhanová, Zuzana Parthonová, Miluše Juříčková, Jaroslav Knot, Jitka Peloušková, Zuzana Blahová, Lukáš Prusák, Bronislava Garčárová, Klára Tučková
Nansenhjelpen
Nansenhjelpen neboli Nansenova pomoc byla organizace, která pomáhala uprchlíkům během 2. světové války. Založil ji roku 1937 architekt Odd Nansen, který se po vzoru svého otce začal zabývat humanitární činností. Nansenova pomoc pomáhala uprchlíkům získat azyl v Norsku. Převážně se jednalo o uprchlíky z Československa a skrz Nansenhjelpen se tak dostal do Norska například lékař Leo Eitinger nebo Edgar Brichta. Sekretářkou organizace se stala Tove Filsethová. Etablovala se v Praze, kde v hotelu Esplanade vznikla kancelář této organizace. Po invazi do Československa se Nansenově pomoci podařilo vyzvednout 40 dětí z Prahy a Bratislavy. Nakonec se uskutečnil transport s 37 mladými uprchlíky, které si vzala na starost Sigrid Helliesen Lundová a během října roku 1939 je doprovázela z Československa na sever. Jelikož byl archiv během norské okupace zničen, nevíme, kolik bylo zachráněných osob. Některé děti byly poslány zpět domů a jiné byly odvedeny za okupace Norska. Nansenova pomoc pokračovala v činnosti i během okupace. Několik ze zachráněných přešlo přes hranice do Švédska, ale většina zůstala v Norsku.
Jødisk Museum, Oslo
Židovské muzeum našemu projektu vyšlo vstříc a díky záštitě této instituce byl náš projekt možný. Muzeum se stalo naší hostitelskou institucí a partnerskou organizací. Během našeho pobytu v Oslo 15. – 30. 1. 2020 jsme mohli využívat knihovny muzea, archiv, shromažďovat informace. Zaměstnanci nám již první den udělali prohlídku, včetně přednášek o aktuální výstavě a historii muzea.
Na fotografii (zleva): Lukáš Prusák, Zuzana Parthonová, Bronislava Garčárová, Klára Tučková, Zuzana Blahová, Anna Šilhanová, Petra Vrbová, Jitka Peloušková a Dag Kopperud
Paměťové instituce jsou velmi důležitou součástí historie, kultury národa a jednotlivých zemí. Nevykonávají svou činnost pouze shromažďováním, zachováváním vzpomínek a svědectví a následnými výstupy pro veřejnost, ale častokrát právě významným místem, na kterém se nacházejí, které má právě dané události připomínat. Příkladem je bývalá synagoga na Calmeyers gate 15B, jejíž prostory dnes slouží právě Židovskému muzeu v Oslu.
Po 2. světové válce byla tato budova nejméně poničená, proto sloužila k různým účelům, kanceláře v budově sloužily hlavně pro Židovský sociální výbor. Postupně ale Calmeyers gate 15 ztratila spojení se židovským životem v Norsku a v roce 1981 byla prodána soukromému vlastníkovi – postupem času se na tomto místě vystřídali pronájemci jako např. škola, ambulance, noční podnik, ...
Na fotografii: Kjetil Braut Simonsen
Autor fotografie: Petra Vrbová
Det Mosaiske Trossamfund však založilo nadaci Židovské muzeum v Oslo s realizací myšlenky židovského muzea v Oslu, a tak v roce 2005 si Židovské muzeum pronajalo první patro bývalé synagogy, které je v současné době výstavním a edukačním prostorem muzea.
Velmi důležitým pro muzeum samozřejmě bylo zachovat stopy z původní synagogy, která byla velmi důležitou součástí židovské obce v předválečném Norsku. V roce 2010 přeměnilo muzeum prostory suterénu na kanceláře, knihovnu, archivy a jednací místnosti.
Autor fotografie: Petra Vrbová
Aktivita Židovského muzea je opravdu různorodá a živá, za branou této instituce probíhá až neuvěřitelné množství práce a aktivit. Během běžných otevíracích hodin se může přijít kdokoliv podívat na aktuální expozici.
Autor fotografie: Petra Vrbová
Jelikož v Norsku existuje základních a středních školách od roku 1997 s pár obměnami povinný předmět RLE (Religion, livssyn og etiketikk), kde se žáci na různých stupních učí o všech hlavních světových náboženstvích, životních pohledech a etických tématech, tak muzeum nabízí program pro školy a i školky.
Školy a školky mají možnost přijít mimo otevíracích hodin do muzea, kde mají interaktivní vyučování přímo v prostorách expozice o židech, židovství, holocaustu a norsko-židovské historii. Obsah výuky je samozřejmě přizpůsoben věku žáků a muzeum nabízí různé výukové programy pro každou věkovou kategorii od školky, až po střední školu. Žáci tak mají možnost naučit se o této látce vše přímo v ,,terénu "a od pracovníků muzea. Muzeum také nabízí možnost návštěvu zaměstanců ve školách a udělat vyučování žákům ve škole. Na stránkách muzea je i množství materiálů určených přímo pro učitele a žáky.
autor fotografie: Petra Vrbová
Méně viditelnou, ale zato největší částí činnosti Židovského muzea, je výzkum, publikace a sbírky. Kromě výzkumu, který předchází každé přípravě výstavy a samotné výstavě, realizuje muzeum i řadu dalších a dlouhodobých výzkumů, účastní se i dalších projektů v Norsku i v zahraničí. Aktuálně se muzeum nejvíce věnuje tématu antisemitismu a útěku a záchrany Židů během druhé světové války.
Židovské muzeum v Oslu se snaží vzbudit zvědavost a zájem o židovskou kulturu a osudy Židů v Norsku, i mimo něj. Do sbírky muzea patří předměty od předmětů každodenního života, až po posvátné obřadní předměty, i písemný a obrazový materiál. Židovské muzeum vede kromě svého archivu i soukromé archivy mnoha židovských organizací a jednotlivců. Myšlenkou a hlavním cílem je zachovat vzpomínky a paměti.
autor fotografie: Petra Vrbová
