Page 100 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)
P. 100

Mytická vyprávění

betem. To vysvětluje, proč se v textu objevuje zmínka o Kublaj-chánovi, ale pravděpo-
dobně i to, proč mýtus vysvětluje vedle původu Tibeťanů a Číňanů i počátky národa Hor
(Mongolů). Nalezneme v něm však mnohé božské postavy zmiňované i v dokumentech
z Tun-chuangu. Nelze spolehlivě oddělit ony archaické prvky od možných dodatků. Zde
je dokument ukázkou textu, který daleko podrobněji vysvětluje krátké narážky známé
z tunchuangských dokumentů. V tomto případě je nabíledni, že toto podání s jádrem
z dob archaického Tibetu přežívalo v ústní tradici.

   Narozdíl od předchozího příkladu není následující text líčením o původu tibetského
císaře, ale jeho tématem je původ Tibeťanů a jejich prvních šesti rodů. V genealogii se
objeví postavy nebeských předků známé i z předchozího podání a lze tak opět nalézt
jakési společné jádro těchto genealogických mýtů. V tomto jádru se objeví jen odlišné
detaily, daleko větší míra odlišnosti je přítomná v úvodních pasážích věnovaných vzniku
světa a prvotních rodů jeho bytostí.

   V něm se nejprve objevuje mýtus o stvoření z vajec, známý i z mnohých jiných tibet-
ských pramenů vztahujících se ke specifickým božstvům. Není zřejmé, do jaké míry jde
o indický vliv, neboť analogické stvořitelské mýty jsou v Indii četné. Skrze stvoření z va-
jec se objeví „bílá“ (tj. čistá, božská) sféra a „černá“ (tj. démonická) sféra charakterizova-
ná jako říše Ngam. Mezi nimi (z vejce „kropenatého“), tedy evidentně mezi vlivem obou
vyhraněných sfér, vznikne efemérní bytost „Vládce Prvotního Přání“ (Ye smon rgyal po),
kde „přání“ lze přeložit i jako „modliba“, ale i „úmysl“.

   Následuje druhá fáze stvoření, která svým charakterem odkazuje ke specificky tibet-
ským představám. Ze tří hor a údolí (kde hora upomíná k mužskému principu a údolí
k  ženskému) vyvstane trojice rodů. Těmi jsou už známí čha, mu, a  k  nim se přidává
rod cug (gtsug), ze kterého měla vzejít zvířata. Z čha vzejdou lidé („černohlaví človíčci“)
a  z  mu mají vzejít „buddhové bönu“. V  tom však text není velmi konzistentní, neboť
v dalších pasážích spojuje bytosti mu s jedním z šesti tibetských rodů, rodem Go.

   Dále text sleduje podrobněji rodokmen bytostí čha, ze kterých povstanou lidé. Obje-
vuje se všem mýtům společná postava Jabla Daldug (zde zapsaný jako Yab lha bdal drug),
který má množství potomků. Jen v jediné větě je zmíněný i jeho bratr Ode Gungjal jako
praotec božstev krajů. Mezi jeho potomky je poněkud mimo hlavní linii vedoucí ke vzni-
ku „černohlavých lidí“ zmiňovaný i Veliký Tingthi – Prostřední Božstvo (Ting khri chen
bar lha). Je nanejvýš pravděpodobné, že se tu pod trochu odlišným jménem objevuje

                                                                                                                99
   95   96   97   98   99   100   101   102   103   104   105