Page 102 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Mytická vyprávění

božstvo jak má zajistit „růst hrdinství“). Ten démony přemůže. Po vítězství nad démony
dü se objevuje pasáž mimo jiné popisující i získání „nektaru dü“ (bdud rtsi), který se
stal „čhangem hrdinů rodu Du“. Je to ojedinělé místo vysvětlující, proč se jinak záhadně
pro sanskrtský výraz amrita („nápoj nesmrtelnosti“) používá v tibetštině slova „nektar
démonů dü“.

Tyto závěrečné pasáže se zdají narážet na symboliku „větrného koně“ rozhazovaného
dodnes na malých tištěných papírcích během slavností uctění lokálních božstev či vy-
věšování praporku s jeho natištěným zobrazením. Kůň zobrazený uprostřed je v rozích
čtvercového praporku či papírku doprovázený drakem, Garudou, lvem (namísto jaka
tohoto mýtu) a tygrem. Podle tohoto mýtu představují zmíněná zvířata božstva původ-
ních tibetských rodů.

Překlad

Vznik černohlavých človíčků

Nyní tedy k tomu, jakým způsobem vzešla náplň světa cítících bytostí.71 Nejprve
se v prázdnotě prvotního nebytí objevilo trochu prvotního bytí. Z něj vzniklo světlo
a paprsek. Světlo bylo otcem a paprsek matkou. V nich vznikla temnota a viditelnost.72
V nich vznikl vánek jako troška vůně. V něm vznikla trocha bělavého ledu. Na něm se
objevila trocha rosy.73 Ze spojení ledu a rosy tam vzniklo jezero podobné zrcadlu. Na
[jeho hladině] vznikl povlak. Sroloval se ve vejce. Vejce prasklo a z jeho vnitřku vznikli
bílý a černý orel: Viditelnost Světla (Snang ba ’od ldan) a Tma Paprsku (Mun pa zer
ldan). Ze spojení Viditelnosti a Tmy vznikla tři vejce: bílé, černé a kropenaté.

Bílé vejce prasklo a z vnější skořápky vzniklo božstvo Bílá skála (Lha brag dkar po).
Z blány uprostřed vznikl Světelný Thide (’Od kyi khri lde). Z bílku vevnitř vznikla Lastu-

71 Tibetština hovoří o „nádobě světa“ (tedy neživém světě) a jeho „vnitřní náplni“ (tedy živých bytostech).
72 Překlad je poněkud nejistý. Karmay překládá „nejasnost“, když výraz smrig považuje za variantu smig.

Ovšem v tunchuangském dokumentu (PT 1285, řádek 39, 66) se daný výraz vyskytuje ve spojení s bílou
horou na které se daným výrazem popisuje shromáždění kněží. To vše je v daném textu v kontrastu k ob-
dobnému shromáždění na černé hoře. Považuji daný výraz tedy za vyjadřující něco viditelného a nahro-
maděného. Obdobně i ve spojení ngur smrig („šafrán“) vyjadřuje cosi pestrého a zářivého.
73 Karmay překládá „bělavá rosa“ (phrom) a Hoffman „blýskavá“. Ovšem daný výraz vyjadřuje „součást
množství nahromaděných věcí“ (Bsam gtan 1979, str. 506), což v daném kontextu může vyjadřovat vyvsta-
lou rosu na povrchu ledu.

101