Protože "mateřský" seminář je zaměřen na překlad z angličtiny, je tato stránka nutně ještě mnohem útržkovitější než ostatní. Pokud se těmito jazykovými oblastmi zabýváte, uvítáme jakoukoliv pomoc (případný dodaný materiál uveřejníme samozřejmě s uvedením autora).

Francie

Od moralit v době Rousseauově byl vývoj méně přesvědčivý, Francouzi "neměli svého Carrolla" (jak poznamenává Oxford Companion to Children's Literature). U nás jsou relevantní tato jména:

Ze starších: Lafontaine
Jules Verne
Antoine de Saint-Exupery
Charles Vildrac [1882-1971!] (byl přeložen Růžový ostrov a Osada Růžového ostrova;
nejvýše ceněna Les Lunettes du Lion [1951] - česky "Lev a jeho brýle" (přel. Josefa Hrdinová, 1961).

Rene Goscinny
Mikulášovy patálie, Mikulášovy prázdniny [Albatros] - ilustroval Sempe

Seznam francouzské překladové literatury vydané nakladatelstvím Albatros v letech 1949 - 1984 (připravila Jana Slavíková).

Německo

Baron Prášil [1970], z němčiny přel. Jiří Kolář a Josef Hiršal podle Augusta Bürgera; viz Rudolf Erich Raspe v angloamerické sekci.

Karl May (německy vycházel od 1870)

Dále snad výrazněji až Erich Kästner

James Krüss [*1926]
Velmi plodný autor, jemuž česky vyšlo nejen několik dětských knih (viz dále), ale i kniha úvah o dětské literatuře
Naivita a smysl umění [SNDK Praha 1968, přel. (a zřejmě i sestavila bibliografii) Eva Bergmannová], z níž jsme převzali:

Úvahu Vesmír dítěte --- o třech klasických dětských knihách, totiž Pinocchiovi, Doktoru Dolittlovi a Nilsi Holgersonovi,
Poučený přehled německé poezie pro děti,
Poznámku k Tomu Sawyerovi,
a také bibliografii autorových děl pro děti. Ta proto - vzhledem k době svého vzniku -- není zcela aktuální: od té doby vyšel česky např. Maják na Humřím útesu, a zejména po celém světě překládaný

Michael Ende [*1929]: Die unendliche Geschichte [???; anglicky 1979; vyšlo knižně česky?], film SRN 1984 (je možno se podívat na rozumné informace o filmu anebo na nadšeneckou stránku o filmu.
Téma k diskusi: nakolik je sám film paradoxním a mimovolně sebevražedným projektem? Tématem knihy i filmu je záchrana světa fantazie, do nějž hrdina proniká prostřednictvím četby; film a televize právě tuto představivost zabíjejí, protože přinášejí nutnost vše do detailu zobrazit a nenechávají tak pro fantazii prostor; kašírované potvory ve filmu, z nichž nejsilnější dojem na českého diváka udělá vlněný Cupák, jsou toho dobrým dokladem.
Mnohem zdařilejší je Die seltsame Geschichte von den Zeit-Dieben und von dem Kind, das den Menschen die gestohlene Zeit zurückbrachte, česky ve velmi dobrém překladu Milady Misárkové pod názvem Děvčátko Momo a ukradený čas [Albatros 1979]. (Rovněž 1979 slovensky - přel. Margita Príbusová). Stavba je podobná, ale předmětem záchrany je tu lidský čas, který lidem kradou šedí muži. (Ani tato kniha však neunikla zfilmování).
Další překlady:
Satanarcheolegenialkohrozný Punč přání, přel. Radovan Charvát (verše spolu s Janem Krůtou [Arcadia, 1993])
Vězení svobody [Arcadia, 1994], přel. Ondřej Müller. Orig. Das gefängnis der Freiheit

Další překlady z němčiny:
Ilse Klebergerová: Copak naše babi!, přel. Hana Žantovská, 1984

Severské literatury

Selma Lagerlöfová [Švédsko, 1858-1940; Nobelova cena za literaturu 1909]. Některé české tituly:
Císař z Portugalie, Povídka z Värmländu, přel. Emil Walter, Alois Hynek, Praha 1917; (orig, Kejsarn av Portugallien). Nový překlad: Dagmar Chvojková-Pallasová, SNKLU, 1962
Gösta Berling, přel. Hugo Kosterka, Praha 1909
Charlotta Löwensköldová, přel. Karel V. Rypáček, Praha 1928
Legendy o Kristu, přel. Emil Walter, A. Hynek 1915 (orig. Kristuslegender)

Karin Michaelisová [Dánsko, 1872-???], Bibi v Dánsku

Tove Janssonová [švédsky píšící Finka; 1914 --]:
Comet in Moominland [1946, anglicky 1951] a řada dalších.
České tituly (v překladu Libora Štukavce):
Čarovná zima, Albatros 1977, znovu 1990 a 96 (Trollvinter); slovensky Čarodejná zima, Mladé letá 1982
Čarodějův klobouk, Albatros 1984, znovu 1996 (Trollkartens hatt); slovensky Čarodejníkov klobúk již 1974, Mladé letá
Hana Fryščáková: The English and Czech Translations of Tove Jansson's Trollkarlens hatt
Tatínek píše paměti, Albatros 1985, 2. vyd 1995 (Mumminpappans memoaren)
Bláznivé léto (Příběhy o skřítcích muminech), Albatros 1994

Kometa, Albatros 1995 (slovensky Blíží sa kométa, Mladé letá 1979)
Neviditelné dítě a jiné příběhy, ??? 1997
Slovensky dále ještě Povodeň u mumincov, Mladé letá 1978

Rusko

Arkadij Gajdar [1904-41]
Odvážná skolačka
Čuk i Gek - Čuk a gek
Golubaja čaška
Timur i ego komanda [1940] - Timur a jeho parta - Timur and his Team

Kornej Ivanovič Čukovskij [1882-1970, vl. jm. N. I. Kornejčuk]
Významný ruský autor dětské literatury a překladatel anglické dětské literatury do ruštiny. Vystupoval na obranu imaginativní dětské literatury a nonsensu --kniha Malenkije děti [1925] a
Od dvou do pěti (přeložila Milena Lukešová, verše Jan Vladislav a Milena Lukešová, SNDK, Praha 1960). Jako ukázku z dobového teoretického díla, které značně ovlivnilo pohled na dětskou literaturu, zařazujeme jeho obsah a dva obsáhlejší úryvky (s vynecháním poznámek, obsahujících většinou bibliografické údaje). Kniha vyšla i anglicky pod názvem From Two to Five [1963].
Jeho překlad (adaptace?) Loftingova Dr. Dolittle byl u nás tak vlivný, že se v novějších překladech vycházelo přímo z ní a kniha je u nás vnímána jako původní ruské dílo. Pouze staré překlady měly za předlohu anglický originál:
Příběh doktora Málodělala, přel. Žofie Pohorecká. B. Kočí, Praha 1925
Cesty doktora Málodělala, přel. Žofie Pohorecká. B. Kočí, Praha 1925
Nové překlady z Čukovského: Doktor Bolíto a jeho zvířátka (???), z ruského originálu Doktor Ajbolit přeložila Valerie Sobotková (Korněj Čukovskij podle H. Loftinga).
Je dále autorem veršovaných humorných skladeb Krokodil, Tarakanišče aj.

Vedle linie Timur a jeho parta -- Příběh opravdového člověka -- Mladá garda a dalších politizujících děl pro všechny věkové kategorie (z nichž - to je třeba říci - ne všechna byla nutně literárně zcela bezcenná do té zábavné míry, jako se to podařilo třeba nehynoucím Procházkám s Leninem) se k nám dostávala například zajímavá díla z oblasti science-fiction. Přímo dětem je určen například vpravdě nezapomenutelný Neználek Nikolaje Nosova (kupodivu měl Neználek řadu obdivovatelů, díky nimž si jej dnes můžeme dokonce přečíst po síti).
Jakousi jeho verzí pro starší až dospělé byla např. komunistická utopie Valerije Jefremova Mlhovina v Andromedě [???]. Škála však končí mistrovskými díly bratří Arkadije a Borise Strugackých, česky např. Špunt [přel. Libor Dvořák, Albatros 1989] aj. I když tím vybočíme daleko ze sféry tvorby pro děti, nelze nepřipomenout také skvělý film Stalker režiséra Andreje Tarkovského podle jejich knihy Piknik u cesty; ta vyšla knižně v Mladé frontě 1974, přel. Marie Uhlířová (orig. Piknik na obočině).
Ale byla zde i velmi rozsáhlá původní tvorba pro děti, pochopitelně ochotně překládaná, poezie (mnohdy velmi kvalitní) apod. Populární byl také Vitalij Bianki (např. Lesní noviny -- jakási ruská obdoba "lesní moudrosti" E. T. Setona).

Polsko

Ze science fiction nelze opomenout Stanislawa Lema, kterého teprve v poslední době začíná pomalu doceňovat i západní kritika. To dokumentuje např. jeho výskyt na Internetu; některé Lemovy povídky si tam lze přečíst v angličtině.
Speciálně do oboru dětské literatury patří jeho Kyberiáda (Cyberiada. Wydawnictwo Literackie, Krakov 1978. Česky v překladu Františka Jungwirtha Československý spisovatel, Praha 1983). Jako příklad jsme vybrali povídku zajímavou z hlediska překladu. K překladu se krátce vyjadřuje i doslov Otakara Bartoše.