Page 92 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Mytická vyprávění

Tam se mu postavili démoni sin.61 Démoni sin z Džang a Kongpo se spojili62 a objevili
se tam se zdviženým červeným trojúhelníkovitým praporem démonů sin. Sedm bratrů,
drahocenných Lou, ochránilo [císařovo] tělo. Vůl s bílými rohy naostřil své rohy a bil je
jimi. Lastura Pharpo Pharčhung sama zadula. Pancíř se sám navlékl, štít se sám uchytil.
Meč a krátký nůž samy bodaly, kopí se samo vrhalo. Luk se sám natahoval a skvělý šíp
sám vystřeloval. Tím vším byli démoni z Džang a Kongpo pobiti. Hora zrudla roztrou-
šenými těly, jezero ztmavlo rozvířenou krví.

Od Stromu Mule Dumšing bylo vystřeleno pět šípů. Jak jeho čtyři prsty pustily [tětivu
luku], dostalo se mu rady od [božstva] Gamlha (Sgam lha).63 Božský syn Gamlha pravil:
„Přišels nyní, abys byl pánem tohoto kraje. Ať se po stínu rozlije slunce!“ Esenci svého
sémě seslal jako vítr a ta se usadila do lůna Tagpa Tingrum (Stag pa ting rum). Narodil
se z něj syn božstva Lha Ödag (Lha ’od grags) zvaný Gungzig (Gung gzigs) a ten se stal
zaříkávačem Ňathi Cänpa.

Jeho náhradní matka64 Dožäl Kjiding (Dro zhal skyid lding) zdvihla máslovou lampič-
ku [jako dar] a mocnost jeho oka zazářila světlem. Jeho náhradní otec Doza Kjegjal (Gro
za skyed rgyal) mu předložil „(?) roh míry hodné dávných“.65 On odložil božský světelný
oděv a oblékl si lidský oděv z jemného hedvábí. Přestal požívat božskou potravu a začal
jíst lidské pochoutky.66 Přestal pít božský nektar a začal pít lidské nápoje ze zeleně a rý-
žový čhang.

Poté odešel do Mijulgji Thing (Mi yul gyi ’thing).67 Poté odešel k jezeru Ccho Dangko
(Mtsho dang sko), k Červené skále (Brag dmar), do Lama Dangma Dingču (Bla ma dangs
ma ’bring bcu), Dogmo Dogmo Dogňen (Dogs mo dog mo dog nyen), Ňagňi Gjabmar

61 ...Srin gyi dgra mdos byung te. Význam nejistý, čtu mdos jako mdor.
62 Kha g.yel nas..., g.yel ve smyslu „souhlasit, uzavřít přísahu“.
63 Tj. poslední z božstev hor, potomků Ode Gungjala.
64 Výraz ma ma znamená vesměs chůvu, dává najevo že měla být jeho „lidskou matkou“ a stejně chápu

i výraz pha ba jako „lidský otec“. První jméno se nápadně podobá chůvě z tunchuangského mýtu o králi
Digum Cänpo.
65 Tento překlad výrazu ru tshod sngar ran je nejistý. Karmay ho ve své parafrázi zmiňuje bez překladu
a v poznámce uvádí, že ru tshod může být starý tibetský výraz pro koleno. Zde pokus o překlad rozumí
ru jako „roh“ (zvířecí), ale stejně tak může znamenat vojenský oddíl. Nabízela by se i oprava (vzhledem
k hojným zřejmým chybám v textu) na ru mtshon – „vojenskou standartu“. Karmay záhadně pozměňuje
i sngar na snyar (Karmay 1998, str. 303).
66 Překlad není doslovný, zdá se být jen jisté, že jde o jídlo: lha gsang gang bu spangs nas mi gsang snar mo gsol.
67 Místo v dnešním Kongpu, na soutoku řek Ňangčhu a Brahmaputry (Karmay 1992, str. 218).

91