Page 108 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Mytická vyprávění

na vrchu hradu Supí skály,
jsem získal srdce našeho otce,
ty, Thilažä, nemáš moc mi v tom zabránit,
ani já, Dzomla Thom, jsem se nepokusil ti v něčem bránit.”

A tak Thilažä s nářkem sestoupil. Dzomla Thom vystoupil se smíchem do svého sídla.
Pozval tři božské zaříkávače bönpo a ti během devíti dnů prováděli „očistný obřad těch
ve spodu”. Během třinácti dnů prováděli očistný obřad „těch nahoře”. Třináct pevností
bylo obnoveno. Stagnace počtu lidí v Tibetu byla ukončena.

Tibet Dzomla Thom měl syna Veliký Thitho (Khri tho chen po). Ten přijal za ženu
Bílou dívku rodu ňän (Gnyan lcam dkar mo). Měli tři syny: nejstarší byl Dong (Ldong),
prostřední Dha (Dbra) a nejmladší Du (’Gru). Poté přijal za ženu Paní z rodu mu (Dmu
za) a vzešel z nich Ga – potomek mu (Dmu tsha sga). Poté přijal za ženu démonkyni
rodu sin Gozučän (Go zu can). Měli dva syny: staršího Bal (Dbal) a mladšího Da (Lda).
Jsou známí jako „trojice matek a šestice synů“.

Praotec je veliký Thithog,
chová dvě bílé krávy dzomo80 rodu män (sman),
u úpatí božské hory Žurpo (Lha ri gzhur po),
ráno i večer podojí sedm věder [mléka],81
k praotci chovajícímu dvě krávy dzomo,
přijelo sedm banditů, démonů dü,
odehnali obě krávy dzomo,
praotec pronásledoval démony dü,
a dorazil k Prostřednímu místu jeskyně mezi vrchem a spodkem,
zhruba v onen čas a chvíli,
se Bílá dívka rodu ňän,
bála, že démoni dü zabijí praotce,
a proměnila se v lasturovou žábu,

80 Mdzo mo, kráva křížence běžného tura a jaka.
81 Není jasné, proč Karmay překládá dvě a v přepise originálního „kurzívního“ textu se náhle objeví „dvě-

-osm“ (gnyis brgyad), v originále je zředelně bdun – sedm.

107