Page 142 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)
P. 142

Katalogy textů a lexikální příručky

jen revidovaly, některé přeložily, ale vše se narozdíl od rané doby odehrávalo v rámci
širší skupiny překladatelů tibetských a indických.

   Tibetské kroniky často omylně zaměňují jména obou zmíněných panovníků Sänalega
a Ralpačäna, vlastními jmény Thide Songcäna a Thide Cugcäna (Khri lde srong brtsan
a  Khri lde gtsug brtsan). To je pravděpodobně důvodem, proč se v  nich tato překla-
datelská aktivita, včetně „velké revize“ a  přizvání indických učenců, připisuje omylně
a poněkud schematicky jen vládě druhého z nich, Ralpačäna (815–841). Je zřejmé, že za
počátkem tohoto procesu stál císař Sänaleg, syn císaře Thisong Decäna a jeden z nejhor-
livějších příznivců buddhismu mezi tibetskými císaři. Za císaře Ralpačäna tato překla-
datelská aktivita jen pokračovala.

   Vláda těchto dvou císařů znamenala konečné prosazení se buddhismu v  tibetské
společnosti. Zároveň však předznamenala pád mocné Tibetské říše. Tibetské kroniky
Ralpačänovi připisují vyhlášení zákona, kterým byly tibetské kláštery nejen osvobozené
od daní, ale naopak každému z mnichů mělo stravu zajišťovat sedm rodin. Tyto rodiny
jim v  podstatě patřily a  kláštery tak začaly vlastnit velký majetek. Staly se důležitými
mocenskými centry a počaly konkurovat šlechtickým rodům. Tedy počátek tradice, kte-
rá přetrvala až do 20. století. Při mohutném zakládání nových klášterů za vlády těchto
panovníků je patrné, že to vedlo i k vyčerpání společnosti, již tak zchudlé předchozími
válkami. Zdá se, že za vlády Ralpačäna došlo také k  distribuci základních textů mezi
obyvatelstvo ve snaze obrátit je k buddhismu. Kronika Hostina učenců se zmiňuje o na-
řízení císaře Ralpačäna, podle kterého měl být potrestán vydloubnutím oka každý, kdo
úkosem pohlížel na mnicha (Dpa’ bo gtsug lag phreng ba 2003, str. 420). Z tohoto detailu
lze odvodit, že mezi zchudlým obyvatelstvem sílily nálady proti buddhistickým mni-
chům, které přispěly k pádu Tibetské říše nedlouho po konci vlády Ralpačäna.

   Kronika Hostina učenců popisuje údálosti kolem „velké revize“ následovně (Dpa’ bo
gtsug lag phreng ba 2003, str. 416–417, srov. Nyang nyi ma ’od zer 1988, str. 389–392):

   Dříve se za vlády jeho otce, božského syna, objevilo v tibetštině mnoho neznámých termí-
nů. Při překládání z jazyka nejrůznějších zemí; Číny, Chotanu, Magadhy, Zahor, Kašmíru;
bylo patrné, že množství termínů bylo přeloženo různým způsobem. Byly tak nesrozumitel-
né a působily obtíže ve studiu. Bylo vydáno nařízení, aby učeneci východu áčárja Džinami-
tra, Suréndrabódhi, Šílénrabódhi, Bódhimitra spolu s tibetským učencem Dharmarakšitou,

                                                                                                               141
   137   138   139   140   141   142   143   144   145   146   147